Hospodaříte na orné půdě, kterou jste se rozhodli dočasně zatravnit a po pěti letech jste zjistili, že byla převedena z kultury travní porost na orné půdě (G) na trvalý travní porost (T) a to nejenom v evidenci půdy LPIS, ale následně i v katastru nemovitostí? Pokud vám to přijde jako absurdní, tak vězte, že je to běžný postup, který plyne z evropských nařízení. Přesto je to téma, kterému se budeme věnovat a pokusíme se navrhnout úpravu legislativy, neboť tento způsob automatického přeřazení nejenom že půdu finančně devalvuje, ale rovněž zemědělcům značně omezuje možnosti reagovat na potřebu greeningu. Jaký je vlastně výklad SZIF k tomuto problému?

Ministerstvo ladí sadu opatření, která určí zemědělskou politiku po roce 2021. Obsahuje několik revolučních věcí ve vztahu k ochraně krajiny. Nebude například možné ničit půdu opakovaným pěstováním kukuřice. Zemědělci budou motivováni k sázení stromů na polích a k ještě většímu porcování lánů monokultur až na 20 hektarů. Z ministerských návrhů takzvané zelené architektury vyplývá zásadní sdělení, které mění zažitý koloběh zemědělských dotací po roce 2021: peněz z Bruselu přiteče méně a k jejich získání bude nutné splnit naopak víc povinností. Získání peněz navíc bude podmíněno plněním dalších volitelných opatření, takzvaných ekoschémat a agroenvironmentálních opatření.

Na národní dotace bude v příštím roce směřovat stejná částka jako letos, tedy 3,8 miliardy korun. Návrh v pondělí schválila vláda. Na první pohled příznivá zpráva však skrývá mnohá ale. Chovateli masného skotu jsou z národních zdrojů vedle dotací na genetiku (program 2.A.) využívány zejména tituly týkající se dobrých životních podmínek (programy 20.D.) a do budoucna pak částečně i připravovaná opatření na welfare výkrmu skotu, u nichž v současné době probíhá notifikace u Evropské komise (psali jsme zde). V případě klasického welfare je však problémem to, že letos byly z celkových šesti podprogramů spuštěny pouze dva (ošetřování paznehtů a eliminace obtížného hmyzu) a objem vyplácených prostředků tudíž bude logicky výrazně nižší, než požadavek, který lze očekávat v příštím roce, kdy naběhnou i ostatní opatření.

Na konci října byla uzávěrka pro přihlášení mladých býčků do druhého turnusu domácího odchovu roku 2020. Do něj chovatelé nahlásili celkem 438 býků narozených v období leden až březen. Aby se stala zaslaná přihláška k odchovu platnou a závaznou, je třeba včas uhradit poplatek spojený s nahlášením býků. Faktura bude všem chovatelům spolu se seznamem ušních čísel přihlášených býků během tohoto týdne odeslána emailem. Pokud nebude v termínu splatnosti uhrazena, vyškrtne ČSCHMS v souladu s Metodikou pro odchov býků býka z odchovu resp. neprovede jeho výběr do plemenitby.

Odborníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Státní veterinární ústav v Jihlavě spolu s Českým svazem chovatelů masného skotu iniciovali vznik projektu týkající se monitoringu původců helmintóz v chovech masného skotu a analýzy anthelmintické rezistence a genetické diverzity. Cílem pětiletého projektu, který je financován v rámci aplikovaného výzkumu MZe ČR, je zvýšit povědomí o parazitózách skotu a rozšířit plošně diagnostiku parazitóz, jelikož ucelená data o výskytu parazitóz u skotu v ČR jsou absolutně nedostačující. V neposlední řadě je nezbytné zmapovat situaci anthelmintických rezistencí u masného skotu na území ČR.

Výběry plemenných býků jsou pro rok 2019 historií. V letošním roce bylo během čtyř turnusů do plemenitby vybráno 1550 mladých býků z celkových 1908 kandidátů, kteří byli zařazeni do testu resp. domácího odchovu. Nejvíce bylo do plemenitby vybráno býčků masný simentál (427), následované býky plemene limousine (356) a charolais (318). Čtvrtá příčka patří se 302 vybranými plemeníky angusům. V dražbách se z této čtveřice nejpočetnějších plemen nejlépe prodávali šaroláci, kdy během aukcí našla nového majitele polovina býků tohoto plemene. Jen o něco menší aukční zájem byl o limousiny (47 %); angusů a simentálů se dražbách prodala jen zhruba čtvrtina. Kompletní výsledky a další statistické údaje najdete v odkazu.

Oproti letním měsícům, kdy při meziročním porovnání stavy krav bez tržní produkce mléka klesaly, se v září, za kdy jsou dostupné zatím poslední údaje o počtech chovaného skotu, propad zastavil. Pokles stavů jalovic, tedy další generace, však pokračuje a to není dobrý signál pro budoucnost odvětví. V porovnání s loňským rokem jich bylo v září chováno o více než sedm tisíc méně. Aktuálně se jich v České republice chová jen 199.373, zatímco ve stejném období roku 2018 jich bylo evidováno 206.407 resp. 207.295 v roce 2017. Plyne to z dat z ústřední evidence, kterou spravuje ČMSCH a.s.. Údaje po jednotlivých měsících najdete v přiložených grafech.

Masný skot – to není jen údržba krajiny, ale především kvalitní hovězí maso. A právě na produkci chutného a zdravého hovězího vyprodukovaného v podmínkách České republiky se zaměřuje osmý díl pořadu Potraviny z domoviny. Ten byl natočen ve spolupráci s členem našeho svazu - firmou Redu, spol. s r.o., která se na Třebíčsku zabývá chovem plemene charolais. V zhruba patnáctiminutovém pořadu zazní všechny podstatné informace nejenom o principech chovatelství masného skotu, ale také z pohledu rentability tohoto výrobního odvětví či rozdílech v tuzemském a dovozovém mase. Video můžete shlédnout v připojeném odkazu.

Ve francouzském Moulins (department Allier) se ve dnech 28. a 29. listopadu 2019 uskuteční v pořadí již 124. národní finále všech charolaiských výstav z celé Francie. Velkého grandfinále se zúčastní zvířata ze 25 soutěží konaných pod patronací francouzské plemenné knihy (Herd Book de la race Charolaise). Očekává se účast více než 500 nejlepších výstavních jedinců ze všech koutů Francie. Více informací o výstavě najdete na webu www.concourscharolaismoulins.fr.

Ve čtvrtek 24. října se za účasti zástupců ČSCHMS sešla Rada plemenné knihy dexter, aby společně diskutovala novou podobu šlechtitelského programu a definovala cíle, kam chov a šlechtění tohoto stále oblíbenějšího mini plemene v budoucnu směřovat. Na svém jednání přijali několik zásadních rozhodnutí, která se dotýkají všech plemenařících chovatelů tohoto plemene a je proto vhodné na ně upozornit širokou chovatelskou veřejnost. Jedním z projednávaných bodů byla debata na téma eliminace krátkonohých jedinců z populace. Ti jsou totiž heterozygotními přenašeči genetické mutace a musí být z plemenitby bez výjimky vyřazováni.