V termínu od 8. do 29. října 2019 bude spuštěno 8. kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova (PRV). V něm budou podpořeny investice do potravinářských a lesnických podniků, projekty na diverzifikaci příjmů zemědělců, vzdělávání i projekty spolupráce za více než 1,6 miliardy korun. Pokud zvažujete například výstavbu bourárny či penzionu v rámci agroturistiky, máte jednu z posledních příležitostí jak v tomto dotačním období čerpat podporu na realizaci vašich projektů. Právě na podporu zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů bude alokována největší částka – 500 miliónů Kč. Podrobnosti najdete v tiskové zprávě Ministerstva zemědělství.

Česká genetika opět výrazně zabodovala u našich východních sousedů. Na slovenské výstavě Agrokomplex, která se konala minulý týden v Nitře, se představila celá řada zvířat původem z České republiky či mající kořeny v ČR. Národním šampiónem ze všech 34 vystavených kusů masných plemen byl vyhlášen charolaiský plemenný býk Apač Smilovský (ZIT 894), kterého z chovu ZD Pozovice v roce 2016 nakoupili manželé Laššákovi z Kokavy nad Rimavicou. Býk si současně odvezl ocenění Zlatý kosák v kategorii živočišná výroba.

Francouzský Institut de l'Elevage před pár týdny zveřejnil nejnovější údaje s kompletními výsledky kontroly užitkovosti (KU) masných plemen skotu za uplynulý kontrolní rok 2018. Z výsledků vyplývá, že ve Francii je v KU v současné době zapojeno celkem 20.626 stád chovajících 1.014.900 krav, což je 30 % celkové populace. V porovnání s rokem 2017 došlo k navýšení počtů chovů zapojených do KU, mírně narostl také počet krav - v roce 2017 bylo do KU ve Francii zapojeno 20.462 chovů s 1.012.914 kravami. Celkové stavy masného skotu ve Francii sice klesly, přesto je dlouhodobě patrný pozvolný nárůst zájmu francouzských chovatelů o výkon KU.

Počátkem září se k členům našeho svazu dostane letošní třetí číslo Zpravodaje ČSCHMS. Na šestapadesáti stranách nebudou chybět tradiční rubriky mezi které patří reportáž z chovu (tentokráte z jednoho z prvních chovů charolais v České republice) či článek o méně známých plemenech skotu. Ve zpravodaji najdete ale také články s postřehy ze zahraničí (Francie a Irska), nechybí ani obsáhlý příspěvek o ekonomice chovu masného skotu, texty o genomice či o úspěších českého šlechtění na mezinárodním poli. A co by to bylo za zpravodaj, kdy v něm nebyly výsledky výběrů býků, nyní včetně podmínek pro jejich naskladňování v nadcházející sezóně. Zpravodaj dorazí zhruba za 14 dnů na adresu členů svazu.

Již jen dva týdny mají naši členové na to, aby se přihlásili na svazem pořádaný seminář a následnou členskou schůzi ČSCHMS. Tyto akce se uskuteční v termínu 24. - 25. září 2019 v hotelu Skalský dvůr. Seminář bude letos v trochu odlišném pojetí, než jak bývá zvykem. Ať už počtem přednášejících, kterých se představí během dne celkem pět, tak svým konceptem. Bude rozdělen na dopolední blok, který bude kromě teoretické prezentace na svém konci okořeněn praktickou ukázkou spojenou s komentovaným obědem a odpolední část, která se bude odehrávat dle tradičního schématu. Přihlášku na akci najdete zde, detailní program semináře dále v textu.

Požáry v Amazonii, za nimiž z velké části stojí brazilští farmáři dychtící po další půdě pro svou rozrůstající se zemědělskou činnost, se stali vhodnou záminkou pro výzvy ke snižování spotřeby hovězího masa. K nim nevědomky dopomáhají někteří senzacechtiví novináři, kteří zprávu o tom, že finský ministr financí vyzval Evropskou unii, aby v zájmu záchrany pralesů zvážila možnost zakázat dovoz brazilského hovězího, schovávají za emočně zabarvené nadpisy „Chcete zachránit amazonský prales? Jezte méně masa, navrhlo Finsko“ (novinky.cz) či „Požáry v amazonském pralese zakládají farmáři. Řešením je jíst méně masa“ (idnes.cz).

Již tuto sobotu se na českobudějovickém výstavišti uskuteční v rámci výstavy Země živitelka 1. jihočeská aukce plemenných jalovic. Na ní se představí 31 jalovic čtyř masných plemen - aberdeen angus, charolais, limousine a masný simentál. Aukci pořádá společnost Jihočeský chovatel a.s. ve spolupráci s předními chovateli, začátek je naplánován na 15 hodin. V příloze si můžete v předstihu stáhnout aukční katalog se všemi potřebnými informacemi včetně fotek, původů, plemenných hodnot, hodnocení zevnějšku a samozřejmě i vlastní užitkovosti. Tak neváhejte a vyrazte do jižních Čech nakoupit elitní jalovice.

Další pěkný úspěch si připisuje česká genetika na mezinárodním poli. Německá inseminační stanice RinderAllianz do inseminace zařazuje nového angusského býka jménem Barron, který je synem české krávy Agama AFM z chovu pana Šusty po otci Princ Red z Pěčína (ZAA 669), jenž pochází z farmy Vladimíra Lepši. Ještě více ale potěší zpráva o tom, že charolaiský býk Démon Agrochyt PP (ICH 727) z chovu rodiny Chytkových, který byl v březnu 2019 po svém úspěšném tažení pařížskou výstavou Simagena (více o úspěchu v Paříži zde) zakoupen irskou inseminační společností NCBC, úspěšně produkuje dávky a brzy se objeví v nabídce irských inseminačních společností.

Suché počasí, které na většině území ČR panuje již druhým rokem za sebou, vyvolává tlak za včasnější prodej zástavového skotu. Hlavní destinací pro český zástav bude i letos zřejmě Turecko. Loňský propad tamní měny však způsobil, že obchodníci nejsou schopni nabízet takové ceny, jaké platili ještě v nedávné minulosti. To se negativně projevilo v jejich celoevropském poklesu. Vedle sucha a nedostatku krmiva situaci nezlepšují ani další faktory jako jsou politické dohody o bezcelním dovozu hovězího masa do EU či nejasnosti ohledně Brexitu.

Letošní ročník výstavy Země živitelka nebude patřit jen sobotní aukci plemenných jalovic, ale také nejmenšímu evropskému masnému plemeni dexter. To na českobudějovické výstaviště přiveze sedm chovatelů v čele s hercem Karlem Rodenem, který byl první, který toto plemeno do České republiky v roce 2012 dovezl. Divákům ho poprvé veřejně představil na národní výstavě v Brně v roce 2013 a od té doby si plemeno získává srdce dalších chovatelů. Na výstavišti nebude probíhat soutěž, ale část zvířat bude několikrát za výstavu předvedena a okomentována. Toho se některé dny zhostí sám Karel Roden. Rozhovor s ním si můžete přečíst v příloze.