Zemědělci, kteří uzavřeli speciální pachtovní smlouvu se Státním pozemkovým úřadem na pozemky, na které měla být podána žádost o zařazení do PRV do agroenvironmentálně-klimatického opatření (nařízení vlády č. 75/2015 Sb.) nebo do opatření ekologické zemědělství (nařízení vlády č. 76/2015 Sb.), mají za povinnost doložit do 30. června 2016 na SPÚ kladné Rozhodnutí o zařazení vystavené Státním zemědělským intervenčním fondem k danému opatření. V opačném případě pozbývá pachtovní smlouva platnosti a účinnosti k 1. říjnu 2016 (viz článek č. 4 této smlouvy).

Před nedávnem se konalo již čtvrté zasedání pracovní skupiny, která má za cíl najít nejvhodnější způsob nastavení nových podmínek v rámci redefinice LFA oblastí typu O. Na tomto jednání byla představena možnost diferenciace sazeb v ostatních LFA na základě závažnosti přírodního znevýhodnění. Koncept spočívá ve zhodnocení výskytu několika znevýhodňujících přírodních podmínek na jedné ploše (v katastrálním území), které jsou využity pro diferenciaci sazeb i s více než 100% znevýhodněním. Od tohoto záměru se odvíjí návrh na procentuální diferenciaci sazeb třech kategorií LFA-O (O1 až O3) oproti průměru LFA-O.

Analýzou se ukázalo, že problém s překročením maximální intenzity chovu pasených zvířat (1,15 VDJ/ha TTP v průběhu kontrolního období od 1.6. do 30.9. příslušného kalendářního roku) v případě AEKO dotací (podopatření ošetřování travních porostů) se týká poměrně značného počtu žadatelů, kterým díky porušení dotační podmínky definované v nařízení vlády č. 75/2015 Sb. (§ 17, odst. 6, písm b) hrozí problémy s čerpáním této dotace. SZIF ve spolupráci s MZe, v této fázi zatím neoficiálně, navrhli řešení v podobě možnosti odvolání či žádosti o přezkum.

Rekordních 258.196 kusů živého skotu bylo v loňském roce vyvezeno z České republiky (pro srovnání: v roce 2004 to bylo 114.757 kusů). Pokud bude i nadále pokračovat trend z prvních měsíců tohoto roku, bude tento rekord letos znovu překonán. Většinu z těchto zvířat dlouhodobě tvoří holštýnský a český strakatý skot (viz přiložená tabulka). V posledních letech sice došlo k mírnému oživení cen (s výjimkou telat), ty jsou však i nadále v porovnání se zahraničním tak nízké (psali jsme zde), že nutí producenty ve velkém skot exportovat. Zisk zpracovatelů se drží víceméně na konstantní úrovni, neboť vyšší ceny (CZV) kopírují zvýšené spotřebitelské ceny masa.

Na konci srpna se v Českých Budějovicích uskuteční další ročník veletrhu Země živitelka v rámci kterého se pod souhrnným názvem Jihočeská beef show budou konat specializované výstavy plemen aberdeen angus a limousine. Šampionát angusů je naplánovaný na pátek 26. srpna, zástupci plemene limousine se pak představí v pondělí 29. srpna. Angušští chovatelé si jako sudího pro letošní rok zvolili Karla Šebu, k hodnocení soutěže limousinů je pak přizván francouzský odborník Jean-Luc Kress. Přihlašování chovatelů a jejich zvířat k účasti je výhradně přes formulář v odkazu níže, uzávěrka je do 15. července 2016. Věnujte proto tomuto termínu pozornost, pozdější přihlášení nebude možné!

217.643 – to je přesný počet krav v nedojeném systému (bez tržní produkce mléka) vykázaných ústřední evidencí ke konci května roku 2016. Ve stejném období loňského roku jich bylo evidováno necelých 212.000, což je tedy nárůst o zhruba 5600 krav. Počet dojených krav poklesl o 3510 kusů na celkových 372.812 krav. I přes tento pokles tedy došlo k nepatrnému nárůstu počtu chovaných krav v České republice. Podle údajů Českého statistického úřadu, který pracuje s částečně odlišnými čísly, bylo k 1.4.2016 chováno 211.237 ostatních (nedojených) krav, tedy o zhruba 6400 méně než vykazuje ústřední evidence. Vývoj stavů krav v letech 1996 až 2016 dle dat ČSU dokumentuje přiložený graf.

Tradiční britská masná plemena v čele s aberdeen angusem a herefordem zažívají ve své domovině novodobý boom, za který vděčí zejména rostoucí poptávce britských spotřebitelů po lokálních produktech z původních domácích zdrojů. Zvýšená vlna patriotismu se projevuje nejen v politických názorech občanů, ale i v jejich spotřebních návycích. U masného skotu způsobila, že obyvatelé této ostrovní země stále více upřednostňují hovězí maso, které pochází z plemen, jež mají kořeny na britských ostrovech.

Grémium předsedů rad PK se na svém posledním zasedání zabývalo mj. otázkou nového způsobu výpočtu plemenných hodnot. Hlavním impulsem pro tuto změnu bylo použití nových (vyšších) koeficientů dědivosti, které při odhadu plemenných hodnot používá mezinárodní hodnocení Interbeef. Nový způsob výpočtu plemenných hodnot počítá především s vyřazením kříženců a potomků z harémového připouštění, čímž dojde k určitému přeskupení v pořadí jednotlivých zvířat.

V úplném závěru letošního druhého turnusu výběrů plemenných býků byla vyčerpána číselná řada registru ZIT, který je přidělován plemenným býkům plemene charolais. Nová třípísmenná zkratka, která nahradí donedávna používaný registr ZIT, je ICH. Nově jsou tedy charolaiští býci s kvalifikací do inseminace a přirozené plemenitby zařazováni do plemenitby pod registrem ICH, býci určení pouze do přirozené plemenitby pak s registrem začínajícím písmeny ZPT.

Vzhledem k množícím se problémům s překročením horní hranice intenzity chovu pasených zvířat (1,15 VDJ/ha TTP) v případě AEKO opatření, byla na portálu farmáře v rámci registru zvířat zpřístupněna nová funkcionalita "počty pasených zvířat" umožňující zjistit počty zvířat nacházejících se na všech provozovnách daného chovatele, a dále pak počty zvířat evidovaných na nepasených hospodářstvích/stájích, které chovatel deklaroval jako nepasené v rámci podávání Jednotné žádosti. Důrazně doporučujeme všem chovatelům, kterých by se tento problém mohl týkat, aby mu věnovali patřičnou pozornost, neboť překročení intenzity je považováno za porušení dotačních podmínek se všemi negativními důsledky.