Podmínky kontroly podmíněnosti v letošním roce nedoznají zásadních změn, přesto vydalo Ministerstvo zemědělství aktualizovanou příručku platnou pro rok 2016. Její součástí je také upozornění na změnu posuzování včasnosti hlášení do ústřední evidence, která nastane od roku 2017. Počínaje 1. lednem 2017 bude chovatel muset hlásit narození zvířat pověřené osobě do 7 dnů ode dne označení zvířete a jejich úhyn, ztráta, utracení, přemístění do 7 dnů ode dne, kdy k události došlo. Dodatečná lhůta na doručení již nebude brána v potaz, a pokud nebude chovatel schopen prokázat, že hlášení odeslal včas, budou hlášení doručená 8. a další den posuzována jako pozdní.

Produkce hovězího masa by podle odhadů Evropské komise měla v letošním roce vzrůst o 2 %. Po letech poklesu by letošní rok měl být druhým v řadě, kdy stavy skotu v Evropě porostou. Z části by nárůst produkce masa měl být ovlivněn zvýšenými porážkami dojnic jako důsledek nižších výkupních cen mléka. Pokud jde o stavy skotu bez tržní produkce mléka, tak v nových členských státech Evropská komise očekává největší nárůst v Polsku, České republice, Maďarsku a pobaltských zemích. V hlediska EU-15 pak stavy nejvíce porostou ve Španělsku (95.000 kusů) a Francii (66.000 kusů).

Travnaté Irsko je pro chov pasených přežvýkavců zemí doslova zaslíbenou. Irská soběstačnost ve výrobě masa rok od roku vzrůstá. Aktuálně dosahuje téměř 280 %, u telecího a hovězího masa dokonce neuvěřitelných 698 % (data za rok 2014 zde). I přesto tamní vláda a resortní ministerstvo zemědělce i nadále podporuje a pomáhá jim aktivně hledat nové destinace pro odbyt irského masa. Není proto divu, že pro udržení dosavadní úrovně produkce je přístup na čínský a americký trh pro tuto zemi velmi důležitý.

Kompenzace za loňské sucho v celkové výši maximálně 1,24 miliardy korun by měla projednávat příští středu vláda. Ministerstvo financí však nesouhlasí s tím, aby peníze šly z vládní rezervy, a požaduje po ministru zemědělství, aby je našel v rozpočtu MZe. Celá věc se tak částečně komplikuje. Materiál i nadále počítá s kompenzacemi ztrát u TTP, pokud prokázané škody přesáhnou 30 % proti průměru za předcházející tři roky. Pokud farmáři doloží, že sucho poškodilo úrodu o více než 40 procent, mohou získat až pětinu průměrných nákladů. Podrobnosti si můžete přečíst v naší lednové informaci.

Jak jsme již informovali, dne 1. března 2016 nabyla účinnosti novela nařízení vlády č. 61/2016 Sb. (ke stažení zde) týkající se poskytování přímých plateb. Úpravy dotačních podmínek vycházejí ze zkušeností z letošního příjmu žádostí, prováděných kontrol a částečně i podnětů zemědělské veřejnosti. Shrnutí nepodstatnějších změn najdete v textu pod přiloženým odkazem.

Poté, co se včasnost hlášení narození telat do ústřední evidence stala jednou z podmínek, podle které je hodnocena jejich způsobilost pro dotace, se počet pozdě nahlášených telat postupně snižoval. V loňském roce bylo kvůli pozdnímu nahlášení z dotací vyřazeno pouze 1 % všech narozených telat, což bylo také hlavním důvodem nízké sazby dotačního titulu na telata masného typu. I přesto však s účinností od roku 2017 dojde k dalšímu zpřísnění této lhůty. Počínaje příštím rokem bude chovatelem muset být narození zvířat pověřené osobě hlášeno do 7 dnů ode dne označení zvířete a hlášen jejich úhyn, ztráta, utracení, přemístění do 7 dnů ode dne, kdy k události došlo, přičemž den události se do této lhůty nezapočítává.

Státní zemědělský intervenční fond zveřejnil na svých stránkách informace týkající se hlavních dotačních titulů, o které budou moci v letošním roce zemědělci žádat. Obdobně jako v minulém roce jsou podpůrné programy členěny do několika oblastí – základní platba SAPS (informace zde), platba pro mladé zemědělce (informace zde), platby za zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, tzv. greening (informace zde) a dobrovolné vázané podpory (informace zde). O všechny tyto platby budou moci zemědělci žádat prostřednictvím tzv. jednotné žádosti, jejíž příjem bude ukončen 15. května 2016. Základní principy plateb se nemění, přesto existuje několik novinek, kterým je třeba věnovat pozornost.

Období telení na většině farem pomalu vrcholí a blíží se doba vyhnání matek spolu s telaty na jarní pastviny. To je období, kdy nejčastěji dochází ke ztrátám telat působením divokých šelem. V případě chovatelů masného skotu se nejvíce setkáváme s usmrcením telat rysem ostrovidem, případně vlkem. Jak rys, tak i vlk patří mezi zákonem chráněné živočichy, a proto pokud na vašem majetku, domácích zvířatech či chovech hospodářských zvířat způsobí škodu, existuje způsob, jak získat finanční náhradu. Jak o ni požádat se dozvíte dále v textu.

I letos budou moci chovatelé masného skotu v rámci jednotné žádosti v termínu do 15. května 2016 podat na místně příslušné pracoviště SZIFu žádost o podporu na chov telat masného typu. Podpora se týká telat, která se narodila na hospodářství žadatele v období od 1.4.2015 do 31.3.2016, ostatní podmínky zarůstají shodné jako v předchozím roce. Součástí jednotné žádosti je i žádost o platbu na plochu (SAPS), kde v případě travních porostů je pro letošní rok novinkou povinnost provést pastvu včetně likvidace nedopasků v termínu do 31. července, nebo seč s odklizením biomasy z pozemku do stejného data.

Euractiv zveřejnil přehled týkající se emisí ze zemědělství v EU. Vyplývá z něj, že v roce 2012 bylo zemědělství zodpovědné za více než 10 % celkových emisí skleníkových plynů v EU. Podle této statistiky jsou největšími zemědělskými znečišťovateli Irsko, Litva a Lotyško. Zemědělská velmoc Francie je až na čtvrté pozici, Česká republika je naopak na samém chvostu žebříčku znečišťovatelů. Chov skotu se na celkovém množství emisí podílí velmi výrazně, když na výrobu 1 kg hovězího masa připadá 65x více oxidu uhličitého, než při produkci 1 kg brambor.