Dotace

Greening, česky označovaný termínem ozelenění, byl poprvé do Společné zemědělské politiky (SZP) implementován v roce 2013. Evropský parlament nyní zveřejnil studii, která je zaměřena na přínosy těchto greeningových opatření. Autoři studie ve své práci uvádí, že snahy o ozelenění evropského zemědělství prostřednictvím těchto opatření jsou téměř neúčinné a výsledky jsou velmi chabé. Jako hlavní důvod uvádí zejména velkou flexibilitu členských států při zavádění těchto opatření na úrovni jednotlivých států. Studie mj. zpochybnila význam ochrany již chráněných krajinných prvků, nebo povolení aplikace hnojiv a pesticidů v EFA.

Veřejná konzultace k podobě budoucí Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020 je u konce, poslední možnost vyplnit jednoduchý dotazník byla 2. května. Evropská komise během 12 týdnů dostala více než 320 tisíc odpovědí, z České republiky jich přišlo 3.356. Téměř polovina všech reakcí (45 %) byla odeslána z Německa. Bez zajímavosti není ani to, že z drtivé většiny (téměř 93 % odpovědí) se k SZP vyjadřovali osoby a subjekty, kteří se v zemědělském prostředí přímo nepohybují. Konkrétní výsledky dotazníkového šetření budou představeny na konferenci 7.7.2017. Detailní informaci z EK najdete v odkazu níže.

Tento týden se konalo již deváté zasedání pracovní skupiny pro redefinici LFA oblastí (nově označovaných zkratkou ANC). Na tomto jednání se probírala jednak otázka možnosti částečné úpravy pro vymezení oblastí a také proběhla diskuze nad připomínkami Evropské komise k českému návrhu nového vymezení. Zatímco u některých připomínek EK si ČR své stanovisko zřejmě obhájí, jiné bude muset akceptovat. To s největší pravděpodobností povede k úpravám ve vymezení, které se projeví ve snížení území zařazených do ANC. To si vyžádá vypracování nových seznamů katastrálních území v ANC, ty plánuje ministerstvo zveřejnit v druhé polovině letošního roku.

V polovině dubna se konalo zatím poslední jednání pracovní skupiny Monitorovacího výboru PRV. Na tomto jednání byly diskutovány jednak návrhy na úpravu všeobecných podmínek pro Program rozvoje venkova (PRV), ale zejména pak uvažované změny v preferenčních kritériích pro operace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků. Své vlastní návrhy změn kritérií na jednání představil i SZIF, většinou se jednalo o návrhy na vypuštění některých podmínek z důvodů snadnější administrace. Velká diskuze byla věnována návrhu na vyhlášení samostatného kola pouze na stroje a to v rámci 6. kola příjmu žádostí na jaře 2018. V 5. kole v říjnu 2017 by se přijímaly žádosti naopak pouze na stavby a technologie.

Od pondělí 10. dubna mohou zemědělci podávat Jednotnou žádost pro rok 2017. Podáním Jednotné žádosti udělají každoročně čeští zemědělci první krok za dotacemi Přímých plateb a neprojektových opatření Programu rozvoje venkova. Poslední řádný termín pro příjem Jednotné žádosti končí v pondělí 15. května, po tomto termínu mají zemědělci ještě 25denní lhůtu na pozdní podání, v tomto případě však platí sankci ve výši 1 % za každý pracovní den. Tato lhůta končí 9. června. Jednotou žádost včetně příloh mohou žadatelé podávat prostřednictvím Portálu farmáře.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od včerejška přijímá žádosti ke 4. kolu Programu rozvoje venkova 2014-2020 (PRV). Jarní kolo podpoří investice do zemědělských a lesnických podniků a také inovace a projekty spolupráce za více než 1,7 miliardy korun. Zájemci o dotace mohou žádat na projekty v rámci třinácti operací. Žádosti o dotaci přijímá SZIF prostřednictvím Portálu Farmáře, a to v termínu od 4. dubna 2017 od 8 hodin do 24. dubna do 13 hodin.

Veřejnou konzultaci k modernizaci a reformě SZP spustila Evropská komise 2. února. Do dnešních dnů do ní bylo zasláno již více než 25.000 odpovědí. Jedná se zejména o reakce environmentálních organizací, převážně z Německa a Rakouska. Veřejná konzultace bude ukončena 2. května 2017 (formulář najdete zde - vpravo zvolte český jazyk), první legislativní návrhy by Evropská komise měla předložit začátkem příštího roku. Vzhledem ke zkušenostem z minulého období se očekává zdlouhavý vyjednávací proces, který se ještě může zkomplikovat volbami do Evropského parlamentu, ale i změnou komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Phila Hogana jehož mandát končí v roce 2019.

V souvislosti se zveřejněním zatím neoficiálního vymezení jiných než horských (ostatních) oblasti s přírodními omezeními (Areas with Natural Constrains - ANC, dříve LFA) po roce 2018 se v médiích začalo intenzivně diskutovat o jeho dopadech. Velmi často je na argumentech používaných "postiženými" zemědělci patrné, že prameni z ne zcela přesného pochopení problému. Proto pracovníci Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) zpracovali článek, který problematiku redefinice vysvětluje a uvádí na správnou míru některá fakta.

Ministerstvo zemědělství vydalo metodickou příručku pro přímé platby pro rok 2017. Cílem materiálu je komplexně shrnout podmínky poskytování přímých plateb včetně změn pro rok 2017 a srozumitelně o nich informovat. Příručka stejně jako v posledních dvou letech zahrnuje jednotlivé oblasti přímých plateb, tedy aktivního zemědělce, jednotnou platbu na plochu, platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (greening), jednotlivá opatření dobrovolné podpory vázané na produkci a platbu pro mladé zemědělce.

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu (EP) na svém jednání dne 21. března 2017 vyzval členské státy k přepracování svých politik hospodaření s půdou tak, aby usnadnili přístup k zemědělské půdě začínajícím, mladým a také malým zemědělcům. Současně výbor apeloval na členské státy k většímu využití existujících nástrojů umožňujících zastropování či redistribuci přímých plateb s cílem zabránit dominantnímu postavení velkých vlastníků na trhu s půdou. Den na to evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan oznámil svůj úmysl posílit druhý pilíř SZP na úkor přímých plateb poskytovaných na plochu.