Dotace

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začne zemědělcům od čtvrtka vyplácet zálohy k nejvýznamnější zemědělské dotaci, jednotné platbě na plochu (SAPS). Na hektar obhospodařované plochy vyplatí pro letošní rok fond zemědělcům 5997,23 Kč, loni byla sazba o něco vyšší, podle údaje zveřejněného před rokem touto dobou činila 6068,88 Kč. Na účty zemědělců poputuje od čtvrtka polovina z nárokované částky, druhou polovinu peněz coby doplatek dostanou od začátku prosince. Celkově by pro letošní rok měli farmáři v rámci platby obdržet téměř 21 miliard korun.

Ministerstvo zemědělství v minulých týdnech na svých stránkách a v týdeníku Zemědělec zveřejňovalo sérii článků týkající se změn ve společné zemědělské politice, která by měla platit od roku 2015 do 2020. Přesto však existuje stále mnoho nejasností týkající se zejména jednotlivých dílčích bodů. Proto se MZe rozhodlo prostřednictvím svých webových stránek zveřejnit odpovědi na otázky zemědělské veřejnosti k těmto tématům. Odpovědi jsou rozděleny do jednotlivých sekcí, přičemž díky dotazníkovému formuláři máte možnost sami vznést dotaz. Vše najdete v odkazu níže.

Ministr zemědělství ČR Ing. Marian Jurečka, s ohledem na praxi předchozích let, rozhodl i pro rok 2014 o výplatě záloh ve výši 50% na Jednotnou platbu na plochu (SAPS). Jedná se o nejrozšířenější dotaci, tzv. platbu na plochu, plně hrazenou z evropských peněz, na kterou bylo pro rok 2014 vyčleněno přes 20 mld. Kč.

Nejpozději do konce září mohou chovatelé podávat žádost o podporu na kontrolu užitkovosti (dotační titul 2.A.e.1.a "Podpora chovateli, jehož vyjmenovaná hospodářská zvířata jsou zařazena do KU"), která je administrována a vyplácena prostřednictvím ČSCHMS na základě přiložené žádosti a dalších náležitostí. Sazba podpory je do 220,- Kč na kus v KU, o její výši rozhodne MZe ČR až po vyhodnocení celkové výše dotace. Nutno však upozornit, že podle vodítek EU, kterými je systém národních podpor vázán, nemůže výše dotace přesáhnout 70 % oprávněných nákladů (tzn. 70 % ceny za KUMP).

Českomoravská společnost chovatelů, a.s., Hradištko bude dle rozhodnutí MZe ČR podávat souhrnnou žádost za jednotlivé žadatele u podpůrného programu 2.A.a – Podpora majiteli plemenného býka a dárkyně embrya u skotu, schválené příslušným uznaným chovatelským sdružením v daném roce pro stanovení DNA typu za účelem ověření původu potomstva. Týká se plemenných býků používaných v plemenitbě a dále pak býků nově zařazovaných do plemenitby (v tomto případě včetně stanovení DNA jejich matek, u býků masných plemen v období od 1.9.2013 do 31.8.2014).

Sedmý díl ze série článků z dílny MZe mapující změny v zemědělské politice, se věnuje problematice dobrovolné podpory vázané na produkci, dotační podpoře spolupráce subjektů v zemědělství a potravinářství a tématu diverzifikace. Jak již zaznělo v předchozích článcích, od roku 2015 dozná podoba I. pilíře Společné zemědělské politiky, tedy přímých plateb, značných změn. Kromě dříve představené jednotné platby na plochu (SAPS) a ozelenění (greening) bude dalším prvkem vícesložkového modelu výplaty přímých plateb dobrovolná podpora vázaná na produkci.

Další ze série článků o nové podobě SZP podrobněji rozebírá poslední podmínce greeningu, kterou je vyčlenění tzv. ploch v ekologickém zájmu (ecological focus area – EFA). Pokud má zemědělský podnik více než 15 ha orné půdy, pak by od 1. ledna 2015 měl pro přiznání greeningové platby z její výměry vyčlenit alespoň 5 % jako tzv. plochu v ekologickém zájmu - EFA.

LFA oblasti a jejich podpora – jedno z nejkomplikovanějších a nejdiskuto-vanějších témat v rámci reformy SZP po roce 2015. Komplikovaná proto, že doposud využívaná národní kritéria pro jejich vymezení se musí nejdéle do roku 2018 sjednotit na osm "celounijně" platných a současně je do tohoto data nutné provést kompletní redefinici LFA oblastí (více viz zde). Diskutovaná pak proto, že celkově směřuje do těchto oblastí poměrně velký objem prostředků a různé zájmové skupiny preferují mnohdy zcela odlišná řešení přístupu k těmto oblastem a zejména pak výše jejich podpory.

Ministerstvo zemědělství odeslalo Evropské komisi svá rozhodnutí týkající se nastavení přímých plateb v rámci reformované Společné zemědělské politiky pro následující období 2015 – 2020. Bylo rozhodnuto o prodloužení aplikace jednotné platby na plochu, přesunu finančních prostředků z I. do II. pilíře v období 2015 – 2019, využití degresivity, dobrovolné podpory vázané na produkci a v maximální možné míře podpory pro mladé zemědělce.

Další pokračování ze série článků o reformě společné zemědělské politiky se věnuje opět greeningu, tentokráte podrobněji rozebírá podmínky využití různých plodin (diverzifikace) a zachování trvalých travních porostů. Evropská legislativa formuluje pravidla diverzifikace plodin poměrně komplikovaně – odlišuje je pro různé velikosti podniku, stanovuje limity pro zastoupení jednotlivých plodin a zároveň uvádí řadu výjimek pro případy pěstování trávy a bylinných pícnin na orné půdě nebo půdu ležící ladem.