Dotace

Ministr zemědělství ČR Ing. Marian Jurečka, s ohledem na praxi předchozích let, rozhodl i pro rok 2014 o výplatě záloh ve výši 50% na Jednotnou platbu na plochu (SAPS). Jedná se o nejrozšířenější dotaci, tzv. platbu na plochu, plně hrazenou z evropských peněz, na kterou bylo pro rok 2014 vyčleněno přes 20 mld. Kč.

Nejpozději do konce září mohou chovatelé podávat žádost o podporu na kontrolu užitkovosti (dotační titul 2.A.e.1.a "Podpora chovateli, jehož vyjmenovaná hospodářská zvířata jsou zařazena do KU"), která je administrována a vyplácena prostřednictvím ČSCHMS na základě přiložené žádosti a dalších náležitostí. Sazba podpory je do 220,- Kč na kus v KU, o její výši rozhodne MZe ČR až po vyhodnocení celkové výše dotace. Nutno však upozornit, že podle vodítek EU, kterými je systém národních podpor vázán, nemůže výše dotace přesáhnout 70 % oprávněných nákladů (tzn. 70 % ceny za KUMP).

Českomoravská společnost chovatelů, a.s., Hradištko bude dle rozhodnutí MZe ČR podávat souhrnnou žádost za jednotlivé žadatele u podpůrného programu 2.A.a – Podpora majiteli plemenného býka a dárkyně embrya u skotu, schválené příslušným uznaným chovatelským sdružením v daném roce pro stanovení DNA typu za účelem ověření původu potomstva. Týká se plemenných býků používaných v plemenitbě a dále pak býků nově zařazovaných do plemenitby (v tomto případě včetně stanovení DNA jejich matek, u býků masných plemen v období od 1.9.2013 do 31.8.2014).

Sedmý díl ze série článků z dílny MZe mapující změny v zemědělské politice, se věnuje problematice dobrovolné podpory vázané na produkci, dotační podpoře spolupráce subjektů v zemědělství a potravinářství a tématu diverzifikace. Jak již zaznělo v předchozích článcích, od roku 2015 dozná podoba I. pilíře Společné zemědělské politiky, tedy přímých plateb, značných změn. Kromě dříve představené jednotné platby na plochu (SAPS) a ozelenění (greening) bude dalším prvkem vícesložkového modelu výplaty přímých plateb dobrovolná podpora vázaná na produkci.

Další ze série článků o nové podobě SZP podrobněji rozebírá poslední podmínce greeningu, kterou je vyčlenění tzv. ploch v ekologickém zájmu (ecological focus area – EFA). Pokud má zemědělský podnik více než 15 ha orné půdy, pak by od 1. ledna 2015 měl pro přiznání greeningové platby z její výměry vyčlenit alespoň 5 % jako tzv. plochu v ekologickém zájmu - EFA.

LFA oblasti a jejich podpora – jedno z nejkomplikovanějších a nejdiskuto-vanějších témat v rámci reformy SZP po roce 2015. Komplikovaná proto, že doposud využívaná národní kritéria pro jejich vymezení se musí nejdéle do roku 2018 sjednotit na osm "celounijně" platných a současně je do tohoto data nutné provést kompletní redefinici LFA oblastí (více viz zde). Diskutovaná pak proto, že celkově směřuje do těchto oblastí poměrně velký objem prostředků a různé zájmové skupiny preferují mnohdy zcela odlišná řešení přístupu k těmto oblastem a zejména pak výše jejich podpory.

Ministerstvo zemědělství odeslalo Evropské komisi svá rozhodnutí týkající se nastavení přímých plateb v rámci reformované Společné zemědělské politiky pro následující období 2015 – 2020. Bylo rozhodnuto o prodloužení aplikace jednotné platby na plochu, přesunu finančních prostředků z I. do II. pilíře v období 2015 – 2019, využití degresivity, dobrovolné podpory vázané na produkci a v maximální možné míře podpory pro mladé zemědělce.

Další pokračování ze série článků o reformě společné zemědělské politiky se věnuje opět greeningu, tentokráte podrobněji rozebírá podmínky využití různých plodin (diverzifikace) a zachování trvalých travních porostů. Evropská legislativa formuluje pravidla diverzifikace plodin poměrně komplikovaně – odlišuje je pro různé velikosti podniku, stanovuje limity pro zastoupení jednotlivých plodin a zároveň uvádí řadu výjimek pro případy pěstování trávy a bylinných pícnin na orné půdě nebo půdu ležící ladem.

Další článek o reformě společné zemědělské politiky z dílny Ministerstva zemědělství se věnuje problematice dotací pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (tzv. LFA) a platby na tzv. ozelenění neboli greening. Zavedení greeningových pravidel má zemědělce orientovat k hospodaření šetrnějšímu k životnímu prostředí. Hovoří se o něm jako o novém prvku reformované Společné zemědělské politiky, ale řada greeningových podmínek se už dosud uplatňovala v praxi například prostřednictvím GAEC nebo některých jiných dotačních titulů.

Novelou nařízení vlády č. 262/2012 Sb. (NV č. 117/2014 Sb. - ke stažení zde) došlo na základě připomínek Evropské komise ke zpřísnění § 11 odst. 3. Jedná se o upravení podmínky omezení použití hnojiv na pozemcích se sklonitostí převyšující 10 stupňů, kdy toto omezení bylo rovněž rozšířeno na travní porosty. V rámci vyjednávání zpřísnění této podmínky se zástupci EK byly rovněž zohledněny požadavky běžné zemědělské praxe, která aplikaci na travní porosty v takto sklonitých lokalitách nepředpokládá.