Dotace

LFA oblasti a jejich podpora – jedno z nejkomplikovanějších a nejdiskuto-vanějších témat v rámci reformy SZP po roce 2015. Komplikovaná proto, že doposud využívaná národní kritéria pro jejich vymezení se musí nejdéle do roku 2018 sjednotit na osm "celounijně" platných a současně je do tohoto data nutné provést kompletní redefinici LFA oblastí (více viz zde). Diskutovaná pak proto, že celkově směřuje do těchto oblastí poměrně velký objem prostředků a různé zájmové skupiny preferují mnohdy zcela odlišná řešení přístupu k těmto oblastem a zejména pak výše jejich podpory.

Ministerstvo zemědělství odeslalo Evropské komisi svá rozhodnutí týkající se nastavení přímých plateb v rámci reformované Společné zemědělské politiky pro následující období 2015 – 2020. Bylo rozhodnuto o prodloužení aplikace jednotné platby na plochu, přesunu finančních prostředků z I. do II. pilíře v období 2015 – 2019, využití degresivity, dobrovolné podpory vázané na produkci a v maximální možné míře podpory pro mladé zemědělce.

Další pokračování ze série článků o reformě společné zemědělské politiky se věnuje opět greeningu, tentokráte podrobněji rozebírá podmínky využití různých plodin (diverzifikace) a zachování trvalých travních porostů. Evropská legislativa formuluje pravidla diverzifikace plodin poměrně komplikovaně – odlišuje je pro různé velikosti podniku, stanovuje limity pro zastoupení jednotlivých plodin a zároveň uvádí řadu výjimek pro případy pěstování trávy a bylinných pícnin na orné půdě nebo půdu ležící ladem.

Další článek o reformě společné zemědělské politiky z dílny Ministerstva zemědělství se věnuje problematice dotací pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními (tzv. LFA) a platby na tzv. ozelenění neboli greening. Zavedení greeningových pravidel má zemědělce orientovat k hospodaření šetrnějšímu k životnímu prostředí. Hovoří se o něm jako o novém prvku reformované Společné zemědělské politiky, ale řada greeningových podmínek se už dosud uplatňovala v praxi například prostřednictvím GAEC nebo některých jiných dotačních titulů.

Novelou nařízení vlády č. 262/2012 Sb. (NV č. 117/2014 Sb. - ke stažení zde) došlo na základě připomínek Evropské komise ke zpřísnění § 11 odst. 3. Jedná se o upravení podmínky omezení použití hnojiv na pozemcích se sklonitostí převyšující 10 stupňů, kdy toto omezení bylo rovněž rozšířeno na travní porosty. V rámci vyjednávání zpřísnění této podmínky se zástupci EK byly rovněž zohledněny požadavky běžné zemědělské praxe, která aplikaci na travní porosty v takto sklonitých lokalitách nepředpokládá.

Ministerstvo zemědělství ČR zveřejnilo další, již třetí článek věnující se problematice reformy SZP 2015-2020. V předchozím článku jsme informovali o jedné z hlavních změn reformované Společné zemědělské politiky, a to o vícesložkovém modelu, ve kterém je základním prvkem tzv. základní platba. Zatímco doposud naši zemědělci znali pouze SAPS (jednotná platba na plochu zemědělské půdy), v novém nastavení se přímé platby rozrostly o další složky, některé povinné, některé k rozhodnutí pro členskou zemi.

Ministerstvo zemědělství ČR zveřejnilo druhý článek věnující se problematice reformy SZP 2015-2020. Na základě ní dojde od roku 2015 k zásadní změně v provázanosti I. a II. pilíře, tedy přímých plateb a Programu rozvoje venkova. Výplata přímých plateb bude podmíněna splněním podmínek aktivního zemědělce, jenž si klade za cíl zamezit čerpání finančních prostředků těmi, kteří zemědělsky neobhospodařují. Tato podmínka bude zároveň závazná i pro některé režimy v II. pilíři.

Ministerstvo zemědělství zahájilo sérii článků, ve kterých představuje novou Společnou zemědělskou politiku EU pro období 2015 až 2020. Reformovaná SZP pro období 2015 – 2020 umožní členským státům ve větší míře rozhodovat o nastavení přímých plateb v rámci prvního pilíře, přičemž většina rozhodnutí musí být oznámena Evropské komisi (EK) do 1. srpna 2014. V současné době probíhá dokončování rozhodnutí o přímých platbách s ohledem na jejich implementaci na národní úrovni.

Vláda tento týden ve středu schválila Program rozvoje venkova na období 2014 - 2020 předložený ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. Jde o základní dokument Ministerstva pro čerpání dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v daném programovém období. Na podporu českých zemědělců, potravinářů a lesníků je připraveno zhruba 84 miliard korun. Program bude předložen Evropské komisi, která by ho měla schválit začátkem roku 2015.

Na základě informací Ministerstva zemědělství ČR týkající se rozhodnutí k nastavení podmínek SZP pro další programovací období pro roky 2014+, vypracovala Asociace soukromých zemědělců (ASZ) dotační kalkulačku. Každý si do ní může dosadit data ze své farmy a zjistit, kolik financí by podle současných návrhů MZe dostal a případně si data porovnat s návrhy ASZ. Dotační kalkulačku naleznete v souboru MS Excel v odkazu níže. Součástí souboru je také návrh rozpočtu PRV ke dni 25.4.2014 prezentovaný neziskovým organizacím dne 6.5. Přepracován dle pořadí alokací na jednotlivé dotační tituly. Žlutě jsou označeny nové dotační tituly.