Dotace

Expertní skupina ministra zemědělství dostala k dispozici nové sazby LFA a AEO zajišťující platby za ztížené přírodní podmínky a agroenvironmentální závazky přijaté nad rámec běžného hospodaření. Tyto sazby nového Programu rozvoje venkova (PRV) pro roky 2014-2020 znamenají reálný pokles příjmů zemědělců v horských a podhorských oblastech. Sazby farmářům nepokryjí ani inflaci, která dosáhne 40 % od roku 2005, kdy byly kalkulovány sazby pro starý Program rozvoje venkova (PRV 2007-2013), do středového roku nového rozpočtového období, tj. do roku 2017.

Českomoravská společnost chovatelů, a.s., Hradištko bude dle rozhodnutí MZe ČR podávat souhrnnou žádost za jednotlivé žadatele u podpůrného programu 2.A.a – Podpora majiteli plemenného býka a dárkyně embrya u skotu, schválené příslušným uznaným chovatelským sdružením v daném roce pro stanovení DNA typu za účelem ověření původu potomstva. Týká se plemenných býků používaných v plemenitbě a dále pak býků nově zařazovaných do plemenitby (v tomto případě včetně stanovení DNA jejich matek, u býků masných plemen v období od 1.9.2012 do 31.8.2013).

Evropská komise plánuje v rámci škrtání výdajů zkrátit letošní přímé platby zemědělcům v zemích Evropské unie. O nejvíce peněz, asi 4,5 procenta z celkových dotací, což se rovná 300 milionům korun, by měli přijít ti čeští. V úterý to sdělil český europoslanec za ODS Hynek Fajmon. Navrhovaná úprava plateb počítá s tím, že postiženy budou hlavně země s většími zemědělskými podniky a těch je v ČR hodně. Česko by tak přišlo o podstatně větší částku než třeba sousední Polsko a Rakousko.

Vydatné deště, které zapříčinily na mnoha místech ČR extrémní povodně, způsobují zemědělcům velké problémy, a to zejména v dobytkářských oblastech v pohraničí, kde dochází ke značnému rozbahnění půdy. Díky tomu, že travní porosty zadrží 40x větší objem vody než kukuřičné pole a 30x více vody než pole osázené bramborami, neskončí značná část vody rychle v řekách a zásadně tak snižuje rozsah povodní.

Státní zemědělský intervenční fond začal zemědělcům vyplácet národní doplňkové platby za rok 2012. Farmáři v jejich rámci ze státního rozpočtu obdrží celkem 400 milionů korun. Většina plateb by měla být žadatelům proplacena již v průběhu měsíce června. Poprvé se na ně vztahuje tzv. modulace, kterou nařizuje Evropská unie a která upravuje výši plateb. Zatím měly povinnost používat ji staré členské státy EU, od roku 2012 ji musí aplikovat i nové členské země.

Český svaz chovatelů masného skotu jednoznačně odmítá snahy o snížení podpor zemědělců z méně příznivých oblastí, jak byly oficiálně prezentovány na Agrárním fóru pořádaném Agrární komorou v minulém týdnu. Jedním z požadavků formulovaných v závěrech z tohoto setkání, který jednoznačně demonstruje záměr přesunout finanční prostředky z méně úrodných oblastí, je nesouhlas účastníků s převodem finančních prostředků z I. pilíře do II. pilíře. Tento názor je zdůvodňován a obhajován obavou ze snížení konkurenceschopnosti českých zemědělců a negativním dopadem do plateb spojených s produkcí.

Ministr zemědělství stanovil výši národních doplňkových plateb TOP-UP za loňský rok. Podpora je určena na citlivé sektory, konkrétně pro pěstitele chmele a brambor na výrobu škrobu. Nárok na ni mají také osoby hospodařící na zemědělské půdě a chovatelé ovcí, koz, masných krav a přežvýkavců. Celkem se mezi zemědělce rozdělí platbami ve formě TOP-UP přibližně 450 milionů korun.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v pondělí začal přijímat takzvané jednotné žádosti o dotace, v nichž zemědělci žádají o většinu hlavních podpor. Fond předpokládá, že jako v předchozích letech počet žádostí mírně poroste a přiblíží se počtu 28.000. Na základě žádostí bude mezi příjemce rozděleno takřka 30 miliard korun. Farmáři mohou o dotace žádat do 15. května, mají tedy na podání žádostí měsíc.

Po dlouhých hodinách tvrdého vyjednávání ministři zemědělství EU nalezli shodu na společném postoji Rady k budoucí podobě Společné zemědělské politiky (SZP). Diskuse o nastavení SZP po roce 2013 tím nicméně nekončí. Jde pouze o první, byť velmi podstatný krok, neboť pod taktovkou irského předsednictví budou následovat intenzívní vyjednávání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. S ohledem na značnou názorovou nejednotnost v rámci těchto tří institucí se dá předpokládat, že nalezení kompromisu bude složité.

Většina chovatelů masného skotu má zřejmě ještě v paměti loňské nejasnosti ohledně výkladu řádného hlášení narození telat do ústřední evidence kvůli jejich následné způsobilosti pro přiznání dotace z tzv. čl. 68 (dle nařízení vlády č. 60/2012 Sb.). Po loňském znovu neopakovatelném "generálním pardonu", kdy nakonec nebylo pozdní nahlášení bráno jako důvod pro neposkytnutí platby, je potřeba se připravit na to, že letošní rok bude přístup SZIFu a ČPI zcela nekompromisní. Pozdně nahlášená telata se neobjeví ani na předtiscích a budou rovnou softwarovou kontrolou "vyhazována" pro platbu jako nezpůsobilá. Přesné podmínky, co bude sledováno a co bude považováno za řádné hlášení do ústřední evidence si můžete přečíst v textu dále.