Legislativa

Ministerstvo životního prostředí zpracovalo a zveřejnilo aktualizaci Národního programu snižování emisí České republiky, jehož účelem je snížit celkovou úroveň znečišťování a znečištění ovzduší u nás. Dokument neopomíjí ani zemědělství, když udává, že hospodářská zvířata, resp. chov skotu jsou druhým nejvýznamnějším zdrojem emisí NH3 a že je třeba na to reagovat, neboť s ohledem na opatření ke snižování emisí v ostatních sektorech, bude význam vlivu chovů hospodářských zvířat na kvalitu ovzduší narůstat. V rámci opatření na snižování emisí amoniaku by tak měl/mohl na základě provedené analýzy stavu pastevního chovu nemléčného skotu v ČR vzniknout dotační titul na podporu pastevního chovu.

Dne 26.3.2025 se uskutečnil první z webinářů, který na téma změny v tisku průvodních listů skotu (PLS) pořádala Českomoravská společnost chovatelů, a.s.. Tento první webinář byl zaměřen na chovatele skotu. Obsahem webináře bylo seznámení s legislativními podklady ke změně tisku PLS od 1.4.2025 a prezentace nových funkcionalit v Registru zvířat souvisejících se změnou tisku PLS. Webinář zaměřený pro zařízení pro svody skotu se uskuteční dnes 27.3.2025 od 13 hod. (odkaz na registraci zde) a do třetice webinář zaměřený pro jatka a asanační podniky je v plánu 28.3.2025 od 10 hod. (odkaz na registraci zde).

Prezident republiky Petr Pavel v pondělí 10. března 2025 podepsal několik zákonů, mezi kterými je rovněž novela zákona o veterinární péči. Ta kromě elektronizace vydávání průvodní listů skotu (více k tomuto tématu zde) povoluje rovněž tzv. rituální porážky pro účely obchodování s masem. Cílem této novinky je, aby se namísto vývozu živých zvířat určených k výkrmu či přímé k porážce mohlo vozit zpracované maso, o které je zájem především z Turecka. Zvíře bude muset být pro tyto účely omráčeno elektřinou. Tento typ porážek zákon sice umožňoval již nyní, ale pouze pro potřeby náboženských obcí. To novela mění a nově bude možné s tímto masem i obchodovat.

I u sebelepších chovatelů někdy nastane situace, kdy se zvíře zraní či onemocnění a není schopné pohybu buď vůbec, nebo velice omezeně, a chovatel je nucen toto zvíře přemístit na jatky. Jaká zvířata je ale v případě zdravotních problémů možné přepravovat, aniž byste porušovali legislativu a také zásady welfare? A jak správně a co nejšetrněji manipulovat se zvířaty při jejich pohánění a nakládce na dopravní prostředky? Zatímco na první část otázek legislativa dává poměrně jasnou odpověď, v případě manipulace to v praxi už tak snadné není. Pojďme si projít několik zásad, které vychází z doporučení státních veterinářů zodpovědných za dozor.

I přes nesouhlas odpůrců a některých veterinářů Senát ve středu 26. února 2025 těsně schválil uzákonění rituálních porážek hospodářských zvířat pro obchodování s jejich masem. Novelu veterinárního zákona, která je umožní, nyní dostane k podpisu prezident. Dva senátní výbory přitom doporučily předlohu vrátit Sněmovně s návrhem na vypuštění rituálních halal nebo košer porážek. Pro schválení novely hlasovalo 35 senátorů, což byl nejnižší potřebný počet. Halal a košer porážky dosud upravuje zákon proti týrání zvířat. Umožňuje je však pouze pro potřeby církví a náboženských společností.

Počátkem února proběhlo pod vedením polského předsednictví první jednání pracovní skupiny Rady EU v otázce návrhu evropského nařízení o ochraně zvířat během přepravy. Jde o jeden ze stěžejních legislativních předpisů, který zásadní měrou může do budoucna ovlivnit obchodování s hospodářskými zvířaty. Jednání se točilo okolo kapitoly VI návrhu nařízení, které je z pohledu chovatelů stěžejní, neboť řeší zejména časy maximální délky přepravy a teploty za kterých je možné zvířata transportovat. Dobrou zprávou je, že české návrhy na zmírnění původních velmi tvrdých návrhů byly většinově podpořeny a ostatními členskými státy pozitivně přijaty.

Od letošního roku se zemědělci musí připravit na to, že pokuta udělená inspektorátem bezpečnosti práce může být důvodem pro krácení zemědělských dotací. Při udělení sankce přesahující 30 tisíc korun budou zemědělské platby kráceny o 3 %, při prohřešcích nad 100 tisíc korun přijdete o 5 %, při opakovaných hrubých problémech dokonce o 10 %. Tyto přísné podmínky zavádí tzv. sociální podmíněnost neboli sociální kondicionalita, která je součástí aktualizovaného nařízení vlády č. 73/2023 Sb. (materiál zde). Ač byly všechny nevládní organizace i samotné MZe proti zavedení těchto pravidel přinášejících další bič na zemědělce, byly přijaty.

Kolik má být v České republice do roku 2030 krav bez tržní produkce mléka? I to řeší Strategie resortu Ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do roku 2030. Tento materiál schválený vládou v květnu roku 2016 dosud pracoval s tím, že v ČR existuje prostor a podmínky pro chov 300 tisíc masných krav. Za rok 2024 byl však měsíční průměr jen něco málo přes 226 tisíc. Nově připravovaná strategie resortu pro období let 2027–2033 už tak ambiciózní není a počítá s tím, že se stavy „masňaček“ v tomto období dostanou už jen na úroveň 230 až 250 tisíc krav. Proč ministerstvo podobné strategie vůbec vytváří, nechává je schvalovat vládou, když se jimi pak stejně neřídí?

Co platí z pohledu názvosloví a legislativní ochrany pro mléko a mléčné výrobky, musí platit i pro maso a produkty z něj. Zcela v souladu se zpracovateli a potravináři, jsou i chovatelé masného skotu přesvědčeni, že názvy spojenými tradičně s výrobky z masa jako je burger či steak by se měly označovat výhradně produkty živočišného původu, a ne z rostlinných náhražek. A právě pro spotřebitele srozumitelný princip harmonizovaného názvosloví je jedním z cílů novely vyhlášky, která řeší mj. označování masných výrobků. Český svaz chovatelů masného skotu (ČSCHMS) proto přijetí vyhlášky jednoznačně podporuje, a naopak vnímá snahy zastánců rostlinné stravy využívat výrazy z masného průmyslu pro alternativní produkty jako neférové, klamavé a zavádějící.

V opakovaném druhém čtení byla včera na programu jednání Poslanecké sněmovny mj. i novela veterinárního zákona. V rámci pozměňovacích návrhů byl předloženy i podmínky, za nichž by jatka mohla provádět halal a košer porážky, při kterých by ale zvířata byla před usmrcením předem omráčena elektrickým proudem. Podobný princip již využívají některé evropské země. Cílem navrhované úpravy je snížit počet živě přepravovaných zvířat převážených do třetích zemí a namísto nich obchodovat s masem zvířat poražených způsoby, které jsou vyžadovány náboženskými účely. Návrh je v souladu s ambicemi Evropské unie směřujícími k omezení přepravy zvířat na větší vzdálenosti a preferujícími zpracování masa na území Evropské unie.