Legislativa

Máte v evidenci půdy LPIS evidované ekologicky významné prvky, tzv. krajinné prvky? Pak máte možnost na základě novely zákona daně z nemovitých věcí požádat o osvobození od daně (§ 4 zákona). To bude možné uplatnit u skupiny dřevin, stromořadí, travnatých údolnic, mezí, příkopů, mokřadů, ale pouze za podmínky, že je tento prvek evidován v seznamu ekologicky významných prvků vedeném Státním zemědělským intervenčním fondem. Pokud chcete uplatnit osvobození od daně už letos, musel být prvek zapsaný před 31. prosincem 2019.

Uplatňujete-li nárok vratky spotřební daně ze zelené nafty za celý rok 2019 v ročním daňovém přiznání, můžete daňové přiznání podávat až do 31. března 2020. Pro výpočet ročního normativu spotřeby PHM pro rostlinnou i živočišnou výrobu a výpočet roční intenzity chovu v živočišné výrobě můžete využít i služeb Portálu farmáře MZe. Jak na to ukazuje následující návod ve formátu pdf.

Jak jsme již avizovali, ve Sbírce zákonů byla nedávno zveřejněna dvě nová nařízení vlády. První se týká podmínek provádění agroenvironmentálně klimatických opatření (nařízení vlády č. 351/2019 Sb.), druhé pak ekologického zemědělství (nařízení vlády č. 332/2019 Sb.). Hlavním cílem nařízení vlády je v souvislosti s koncem programového období SZP pro období let 2014 až 2020 zastavit možnost příjmu nových žádostí o zařazení do nového pětiletého závazku a jejich nahrazení dvouletými závazky.

Využíváte již několik let fungující institut tzv. domácí porážky skotu? Pak vás jistě potěší novela veterinárního zákona, která přináší v tomto ohledu další drobné rozvolnění pravidel. Rozsáhlá novela nabývá účinnosti v polovině ledna 2020. Limit pro domácí porážky skotu ve výši 3 kusy ročně se nově bude vztahovat na skot již od 12 měsíců věku, až dosud to bylo 24 měsíců. Horní věkový limit pro domácí porážky zůstává stejný, tedy 72 měsíců. I nadále platí, že před porážkou skotu a farmově chovaných jelenovitých není nutné žádat o povolení krajské veterinární správy, ale stačí tuto událost nejméně tři dny předem pouze ohlásit.

Green deal je velice ambiciózní ekologický program, který byl ústy předsedkyně Evropské komise paní Ursuly von der Leyen představen minulý týden na sympoziu v Gasperiho sálu na půdě Evropské komise v Bruselu. Tato klimatická agenda, která si klade za cíl výrazné snížení emisí a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, se dotýká všech hospodářských oblastí. Také zemědělství je jedním z odvětví, které by mělo tuto dohodu naplňovat a dosáhnout "udržitelného" stavu. Tímto tématem se zabývala konference Udržitelnost z farmy až na vidličku (Sustainability from farm to fork), která se konala 11 a 12. prosince v Bruselu a kde i náš svaz měl svého zástupce, který byl jedním z řečníků.

Hospodaření v systému ekologického zemědělství je mezi chovateli skotu bez tržní produkce mléka velmi populární. Aktuálně je již každá druhá masná kráva chována v režimu BIO. Zhruba poloviny chovatelů masného skotu se tak přímo dotkne evropské nařízení 2018/848 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, které bude přímo použitelné ve všech členských státech od ledna 2021. Z těchto důvodů byla připravena i novela české právní normy k EZ. Návrh novely zákona o ekologickém zemědělství se aktuálně nachází ve vnitřním připomínkovém řízení. Co tato novela, která by měla nabýt účinnosti ve stejném termínu jako evropský předpis, přináší?

Hospodaříte na orné půdě, kterou jste se rozhodli dočasně zatravnit a po pěti letech jste zjistili, že byla převedena z kultury travní porost na orné půdě (G) na trvalý travní porost (T) a to nejenom v evidenci půdy LPIS, ale následně i v katastru nemovitostí? Pokud vám to přijde jako absurdní, tak vězte, že je to běžný postup, který plyne z evropských nařízení. Přesto je to téma, kterému se budeme věnovat a pokusíme se navrhnout úpravu legislativy, neboť tento způsob automatického přeřazení nejenom že půdu finančně devalvuje, ale rovněž zemědělcům značně omezuje možnosti reagovat na potřebu greeningu. Jaký je vlastně výklad SZIF k tomuto problému?

V připomínkovém řízení se aktuálně nachází návrh novely nařízení vlády týkající se standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) pro oblasti pravidel podmíněnosti ve vztahu k dotacím. Cílem předkládaného návrhu je upravit odpovídající části předpisu v jednotlivých přílohách pro přesnější nastavení kontrolních podmínek a jejich hodnocení. Zpřesnění podmínek a hodnocení reaguje na případy ze správní praxe anebo vzešlo z praktických zjištění z uplynulého kontrolního období. V textu dále najdete výčet hlavních navrhovaných změn stejně tak jako celý materiál ke stažení.

Nedávné uzavření obchodní dohody mezi EU a sdružením zemí Mercosur je velmi žhavým tématem. Nejkritičtěji ji vnímají producenti hovězího masa, kteří mají obavy z dalšího propadu cen. Pozornosti pochopitelně neuniká ani politikům napříč celou EU, z nichž někteří se nechali slyšet, že při finálním hlasování přijetí dohody zablokují. Zda je to jen plané gesto či svůj postoj skutečně nezmění, ukáže čas, zdá se ale, že Česká republika se k podobnému kroku nechystá. Vyplývá to z dopisu, který nám zaslal náměstek ministra Jiří Šír jako reakci na debatu, která se za jeho přítomnosti na toto téma vedla minulý týden na Skalském dvoře, kde se konala členská schůze našeho svazu.

Vedle novel nařízení vlády, které mají umožnit uzavírání dvouletých závazků v přechodném období (psali jsme zde), jsou na stole i další legislativní úpravy týkající se přímých plateb (nařízení vlády č. 50/2015 Sb.) a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu - tzv. DZES (nařízení vlády č. 50/2017 Sb.). Cílem novel je reagovat na nedostatky a nejasnosti legislativy, které ukázala praxe při administraci dotačních opatření a provádění kontrol a současně pokračovat v přípravách budoucí Společné zemědělské politiky. Až na malé výjimky nejde pro chovatele masného skotu o zásadní změny.