Zdraví

Epizootické hemoragické onemocnění (EHD) bylo ve Francii poprvé diagnostikováno 20. září loňského roku. Na konci září bylo oficiálně hlášeno 19 záchytů výhradně za jihozápadě země, o měsíc později to bylo 453 ohnisek a v půlce června 2024 už je hlášeno 4311 výskytů ve 20 různých departementech. Ačkoliv se nemoc nedaří zastavit, za poslední měsíc narostly počty nových ohnisek jen minimálně a oblasti zařazené do ochranné zóny, ze kterých se nemohou zvířata přemisťovat jinam, než na jatka, se od ledna nezměnily. Detekce ohnisek EHD totiž vede podobně jako u bluetongue ke specifickým kontrolním a preventivním opatřením v zóně o perimetru 150 km od ohnisek.

Krávy mají stejné receptory pro chřipkové viry jako lidé a ptáci. To znamená, že skot může být potenciální rezervoárem třeba i pro viry ptačí chřipky. Zda tomu tak skutečně je, se ale teprve zjišťuje. K nastartování výzkumů, ke kterým se přidávají mnohá evropská vědecká pracoviště, přispěly nedávné případy výskytu ptačí chřipky u dojnic v USA, kdy byl virus ptačí chřipky prokázán na 63 místech, aniž by však krávy vykazovaly jakékoli příznaky onemocnění. Stopy ptačí chřipky byly dříve nalezeny v mléce a nově i v mase. Dosavadní výzkum ukázal, že krávy mají ve vemenech, dýchacích cestách a mozku stejné receptory pro chřipkové viry jako lidé a ptáci.

Krávy na třech mléčných farmách v americkém státě Texas a jedné farmě v Kansasu onemocněly v důsledku infekce vysoce patogenní ptačí chřipkou (HPAI). Je to poprvé, co se v USA objevil virus ptačí chřipky u skotu. V posledních týdnech několik společností v severním Texasu hlásilo neznámé příznaky onemocnění u dojnic. Zejména starší krávy trpěly poklesem produkce mléka o 10 až 40 procent, abnormálními výkaly, horečkou a menší aktivitou přežvykování. Několik zvířat uhynulo. Zpočátku veterináři a úřady nedokázali určit příčinu. Až když byli na farmě nalezeni mrtví volně žijící ptáci, došlo ke spojení s ptačí chřipkou.

Z chovatelských diskuzí se ukázalo, že do dobrovolné certifikace za účelem dosažení BVD prostého hospodářství dle metodického pokynu Státní veterinární správy se zatím pustilo relativně málo chovatelů masného skotu. Jako hlavní důvod jejich nízké motivace řešení BVD na úrovni vlastního hospodářství uvádějí časovou náročnost takového procesu a také různý výklad podmínek ze strany KVS (například při uznávání vyšetřování zvířat na BVD před datem platnosti přílohy č. 6 Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace). Aktuálně je tak v České republice pouze pět chovatelů oficiálně certifikovaných jako BVD prostých (seznam zde).

Koncem září byla na jihozápadě Francie diagnostikována virová nákaza označovaná jako epizootické hemoragické onemocnění (EHD). Vektorem (přenašečem) jsou podobně jako u bluetongue (katarální horečka ovcí) tiplíci z rodu Culicoides. Na francouzských farmách s chovem skotu je nyní více než 3700 případů. Informovalo o tom francouzské ministerstvo zemědělství a potravinové suverenity. Zdroj nákazy se nachází primárně na jihozápadě Francie, virus se ale postupně šíří i směrem na severozápad. Ačkoliv by mělo jít o sezónní infekci, za poslední tři měsíce se rozšířila do dvaceti departementů ve Francii.

V loňském roce probíhala debata nad podmínkami přepravy nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat na jatky a v návaznosti na legislativní požadavky. Za tímto účelem vydala SVS aktualizovaný formulář "Souhlas soukromého veterinárního lékaře s přepravou zraněného nebo vyčerpaného zvířete na jatky", který byl upraven v reakci na připomínky, aby lépe vyhovoval požadavkům chovatelských svazů, Komoře veterinárních lékařů ČR, ale také soukromým veterinárním lékařům (SVL). Hlavním cílem těchto aktivit bylo zlepšení welfare zvířat a větší zapojení chovatelů a SVL do vyhodnocování zdravotního stavu zvířat před jejich převozem na jatky.

SVS zveřejnila Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2024 (MKZ). Jeden ze zásadních koncepčních dokumentů pro státní veterinární dozor a důležitý dokument pro chovatele hospodářských zvířat či myslivce každoročně navrhuje rozsah povinných preventivních a diagnostických úkonů, které mají předcházet vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Pro chovatele masného skotu je důležitou změnou, že dochází ke zrušení povinnosti vyšetřování plemenných býků určených pro přirozenou plemenitbu v období 30 dnů před zařazením do PP na Trichomonas foetus a Campylobacter fetus,což náš svaz prosazoval.

V Německu se chovatelé obávají šíření infekční pasteurelózy skotu, kterou způsobuje patogen Pasteurella multocida. Ta se u zvířat nejčastější projevuje jako kapénková infekce postihující dýchací aparát, při edematózní formě zvířata během velmi krátké doby po objevení se symptomů nezřídka hynou. Postižená bývají zpravidla zvířata mladší dvou let. Někteří vědci se domnívají, že by za šíření mohl být zodpovědný vlk. Mezi vnímavé druhy zvířat patří všichni domácí i divocí přežvýkavci, ale i domácí a divoká prasata. Divocí přežvýkavci a další zmíněné druhy zvířat však onemocní méně často a méně vážně než skot.

Existují náznaky, že sérotyp 3 viru katarální horečky ovcí (bluentongue) může být přenášen z matky na tele. Uvádí to nizozemská organizace Royal GD, která se zaměřuje na zdraví zvířat. Právě v Nizozemí se tento sérotyp masivně vyskytuje a zapříčiňuje velké problémy. U tří mrtvě narozených telat našli výzkumníci GD virus katarální horečky ovcí ve slezině telete během pitvy. Domnívají se proto, že virus se může přenášet z matky na tele během březosti nebo porodu. Jedno z telat mělo několik malých puchýřků lokálně na dásních a jedno tele mělo nějaké krvácení do stěny slezu.

Nizozemskem se masivně šíří virus katarální horečky ovcí (bluetongue). Kvůli této nákaze, kterou přenáší pakomáři rodu culicoides, byla zrušena i národní výstava v Marienheemu. Tamní veterináři hlásí velké problémy s úhyny a mnohem rychlejší šíření onemocnění, které je dvakrát až třikrát rychlejší než v roce 2007. Na některých farmách je úmrtnost u ovcí až čtyřicet procent, u skotu jsou následky naštěstí méně závažné. Očekává se, že se virus příští týden dostane také do Německa a Belgie. Na sérotyp 3, který se aktuálně v Nizozemí vyskytuje, zatím není na evropském trhu dostupná vakcína. Ta byla sice ve zrychleném režimu před několika měsíci schválena v Jižní Africe, její použití v EU ale nebude možné do doby, než budou dokončeny schvalovací procedury ohledně bezpečnosti a vedlejších účinků.