Zdraví

Osmnáct. Takový je počet hospodářství, která ke konci loňského roku ještě chovala IBR pozitivní zvířata. Celkový počet infikovaných (IBR pozitivních) zvířat ke stejnému období činil celkem 1.561 kusů (0,11 %). Ačkoliv se to může zdát jako nízké číslo, jsou právě tato zvířata velkou překážkou k získání statusu země prosté od IBR. Cílem tedy musí být co nejrychlejší eliminace těchto zvířat ze stáda. Proto je od 1.1.2018 v rámci nařízených MVO zakázáno připouštění všech pozitivních zvířat bez výjimky a nařízeno jejich postupné vyřazování ze stáda.

S vrcholícím obdobím telení v masných stádech je nutné připomenout význam kolostra pro novorozená telata. Právě první hodiny po porodu, a s tím související napojení telete mlezivem, jsou totiž zcela rozhodujícími okamžiky pro bezproblémový vstup do života. Správné napojení telete dostatečným množství kvalitního mleziva je naprosto stěžejní, obzvláště u masného skotu, kde je odstavené tele jediným produktem chovu. Pokud se o tele postará sama matka, je to nejlepší způsob. Ne vždy ale vše funguje stoprocentně a pak přichází na řadu chovatel a jeho schopnost správně a včas zasáhnout. V tomto článku shrneme v pěti okruzích odpovědi na základní otázky kolem kolostra.

Pneumonie, neboli zápal plic, patří k nejčastějším respiračním onemocněním skotu. Přináší s sebou nemalé přímé náklady na léčbu, ale i následné ztráty způsobené nižší užitkovostí, které se u masného skotu projevují zhoršením růstu, sníženými přírůstky a tudíž i delší dobou výkrmu. Nezřídka způsobuje i úhyny, které jsou samozřejmě po chovatele nejbolestivější. Infekce dýchacího aparátu je hned po průjmových onemocněních nejčastějším důvodem úhynů telat během prvních třech týdnů života. Je tedy třeba nepodceňovat rizika vzniku, neboť prevence je v porovnání s ekonomickou újmou, kterou respiratorní onemocnění způsobují, výrazně levnější.

Celoroční venkovní odchov masného skotu nebo skot přes zimu ustájený v zimovišti? Každý způsob má své odpůrce i příznivce, stejně tak jako přednosti i nedostatky. V našich zeměpisných šířkách je dnes již běžnější zimní odchov ve stáji (zimovišti), není to však rozhodně pravidlem. Jaký způsob zimního odchovu zvolit, musí vždy vycházet z konkrétních podmínek daného chovu. Rozhodujícími faktory jsou samozřejmě klimatické podmínky oblasti, chované plemeno (extenzivní plemena jako highland či galloway jsou zcela jistě celoročnímu chovu venku lépe přizpůsobena), způsob hospodaření (komerční chov vers. plemenařící) a samozřejmě také ekonomické možnosti.

Na našem území se sice katarální horečka ovcí (bluetongue) nevyskytuje, i tak je však potřeba mít tuto nákazu stále na zřeteli. Své o tom ví zejména farmáři ve Francii, kde se stále nedaří nemoc dostat pod kontrolu a i přes chladný ráz počasí nadále dochází k jejímu šíření. Ke konci roku 2017 zde přibylo nových 78 ohnisek. Na území Francie se aktuálně vyskytuje sérotyp 4 a 8. Francouzské orgány se proto rozhodly od 1. ledna 2018 vyhlásit ochranné pásmo na celé území Francie, což alespoň usnadní francouzským chovatelům přesuny skotu v rámci země. Podobná situace panuje i u našich slovenských sousedů.

Ztráty telat způsobené předčasnými porody či zmetáním jsou něčím, čemu by se rád každý farmář bez tržní produkce mléka v právě probíhajícím období telení vyhnul, neboť v masných stádech, kde je tele jediným produktem chovu, je každý úhyn významnou ekonomickou ztrátou. Ne vždy se to však daří, protože zdaleka ne všichni chovatelé věnují potřebnou pozornost příčinám ztrát a případné prevenci. Existuje mnoho důvodů, proč plemenice o své tele přijde - od obyčejného podklouznutí nebo pádu na vlhkém či hladkém povrchu zimoviště či výběhu, přes genetické vlivy až po výskyt patogenů infikujících březí krávu nebo jalovici.

Na většině českých chovů bez tržní produkce mléka je hlavním způsobem zajišťování reprodukce přirozená plemenitba. Z těchto důvodů je péče o plemenného býka (býky) klíčovým prvkem pro zjištění bezproblémové reprodukce v nadcházející sezoně. Praktické zkušenosti u nás i ze zahraničí ukazují, že zhruba 3 – 4 % býků ve stádech je trvale neplodných a dalších 15 – 20 % je neplodných částečně nebo nepravidelně. Plemeníci, kteří nemají potřebnou péči v zimním období, jsou vystaveni zvýšenému riziku neplodnosti. Kromě toho může mít negativní vliv na funkčnost býka nedostatečná výživa nebo nevhodné ustájení.

Státní veterinární správa ČR zveřejnila Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2018. Vzhledem k tomu, že dochází k dílčím úpravám, která se v některých bodech týkají i chovatelů masného skotu, dovolujeme upozornit na nejvýznamnější změny v rozsahu povinných preventivních úkonů, které Metodika 2018 přináší. Tou hlavní je zavedení nové metody vyšetření na tuberkulózu skotu v chovech skotu bez tržní produkce mléka. Zatímco v chovech skotu s tržní produkcí mléka zůstává jako vyšetřovací metoda jednoduchá tuberkulinace, v chovech bez tržní produkce mléka, tj. v chovech masného skotu, je možné nově použít sérologické vyšetření krve.

Ozdravování od IBR dospělo po jedenácti letech do finále. Velkou překážkou k získání oficiálního statusu země prosté od IBR je však existence pozitivních zvířat, kterých k 1.9.2017 bylo ještě 1.638 na 20 celkem hospodářstvích. Aby došlo k co nejrychlejší eliminaci těchto zvířat, budou pro tyto chovu stávající MVO (mimořádná veterinární opatření) od 1.1.2018 zpřísněna. Nově bude zakázáno připouštění všech pozitivních zvířat bez výjimky a nařízeno jejich postupné vyřazování ze stáda, tak aby nejpozději do konce září nebo října 2018 byla v ČR eliminována všechna známá pozitivní zvířata, a aby na všech hospodářstvích mohlo být do konce roku 2018 provedeno první závěrečné vyšetření.

V připomínkovém řízení se nyní nachází návrh vyhlášky týkající se zdraví zvířat, přemísťování a přepravy a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností. Návrh vyhlášky je předkládán v souvislosti s návrhem novely veterinárního zákona, která významnou měrou rozšiřuje rozsah odborných veterinárních úkonů (např. injekční aplikaci léčiv), které může chovatel na svém hospodářství u jím chovaných hospodářských zvířat provádět sám. Pokud se podaří tuto legislativní úpravu schválit, bude to pro všechny chovatele velké vítězství.