Zdraví

Státní veterinární správa vydala informační leták, který by měl chovatelům usnadnit orientaci, co obnáší tzv. kontrola biologické bezpečnosti a jaké podklady jsou při ní požadovány. Tato kontrola se zaměřuje na zjištění, zda chovatel plní legislativou stanovené požadavky týkající se ochrany chovu hospodářských zvířat před zavlečením a šířením nákaz. Kontrola biologické bezpečnosti představuje jednak fyzickou prohlídku chovu provedenou úředním veterinárním lékařem a také kontrolu dokumentace, kterou je možné plnění požadavků legislativy doložit. Kontroly každoročně plánuje a provádí SVS na hospodářstvích vybraných na základě analýzy rizika. Kromě toho se provádí také kontroly neplánované v případě podezření na nákazu nebo při výskytu nákazy.

Státní veterinární správa ČR na základě aktuální nákazové situace a jejího předpokládaného vývoje stanovila pro příští rok povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání. V přiložené metodice kontroly zdraví a nařízené vakcinace platné pro rok 2017 rovněž stanovuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Mezi nákazami, jichž se tyto úkony týkají, jsou vždy tuberkulóza, brucelóza a enzootická leukóza skotu, jakož i brucelóza a Aujeszkyho choroba prasat.

Na konci prosince to bude již jedenáct let od zahájení Národního ozdravovacího programu (NOP) od IBR v České republice. V polovině letošního roku, kdy jsou zpracovány zatím poslední oficiální výsledky NOP, činil počet hospodářství, která byla prohlášena za úředně prostá 19.462, což je 97,42 %. Dokončení NOP od IBR stále limitují hospodářství, v nichž je dosud chován infikovaný skot. Bohužel je mezi nimi i několik chovatelů skotu BTPM. K 30.6.2016 zbývalo v ČR 37 hospodářství s infikovaným skotem (0,2 %). Jedná se vesměs o hospodářství, která v důsledku závažných nedostatků v průběhu ozdravování dosud nedokončila ozdravování nebo v průběhu NOP od IBR přišla o status úředně prostého.

Podle Světové organizace pro zdraví zvířat (World Animal Health Organisation) bylo v polovině října ve Francii registrováno 143 nových ohnisek případů katarální horečky ovcí (bluetongue). Pouze jediné z nich se vyskytlo v chovu ovcí, zbytek byl na hospodářstvích s chovem skotem. V zemi galského kohouta bylo do poloviny října registrováno celkem 621 ohnisek tohoto onemocnění, z toho 473 v tomto roce. Ani chladnější ráz podzimního počasí tedy šíření přenosu příliš nezastavil.

Ve Vladimirské oblasti západního Ruska byl potvrzen výskyt slintavky a kulhavky (SLAK). V polovině října, kdy bylo ohnisko oficiálně vyhlášeno, vykazovalo 90 zvířat z celkem 800 kusů klinické příznaky tohoto vysoce nakažlivého onemocnění. Slintavka a kulhavka se vyskytuje také na území Turecka, proto v květnu tohoto roku vydala Státní veterinární správa nařízení, kterým se vyhlašují mimořádná veterinární opatření (MVO) k zamezení zavlečení této nákazy na území ČR (detaily zde). Dobrá nákazová situace českých chovů je základním předpokladem exportních aktivit, proto je nutné důsledně dbát na dodržování všech zooveterinárních opatření.

Poslední zpráva Evropské lékové agentury (EMA) ukázala, že ve většině evropských zemí pokračuje pozitivní trend snižování využití antibiotik ve veterinární medicíně. Za roky 2011 – 2014 se jedná v rámci Evropy o pokles o 12 %, i když mezi jednotlivými zeměmi existují významné rozdíly. Česká republika se s hodnotou 79,5 mg/PCU (population correction unit = populační opravná jednotka, která vyjadřuje odhadovanou hmotnost zvířat a poražených zvířat) řadí k zemím se střední spotřebou antibiotik. Nejnižší prodeje antibiotických přípravků byly v roce 2014 zaznamenány tradičně v severských zemích (Norsko jen 3,1), nejvyšší naopak v Itálii (359,9), Řecku (391,5) či Španělsku (418,8). Celá zpráva je pro zájemce k dispozici v odkazu níže.

Postup nebezpečné virové nákazy – nodulární dermatitidy skotu – Evropou směrem z Balkánu se díky rychle provedené vakcinaci na postižených a ohrožených územích podařilo zpomalit či zcela zastavit. Vyplývá to z informací, které zazněly v závěru minulého týdne na ministerské konferenci v bulharské Sofii k onemocnění mezinárodně známém jako Lumpy Skin Disease (LSD). Současný stav vývoje nákazy přesto naznačuje, že ji již nelze na území EU chápat jako exotickou a představuje reálnou hrozbu, kterou je třeba řešit komplexně. To si vyžádá mimo jiné změny v unijní legislativě a intenzivní spolupráci jednotlivých zemí.

Evropou se šíří nebezpečná virová nákaza – nodulární dermatitida skotu. V loňském roce byla nákaza potvrzena v Řecku, kam byla zavlečena z Turecka. Jednalo se o první potvrzený výskyt nemoci v Evropě. V dubnu letošního roku se rozšířila do Bulharska a Makedonie a následně i do dalších zemí balkánského poloostrova. Nákaza rychle postupuje a hrozí její zavlečení i do dalších zemí včetně České republiky. Státní veterinární správa (SVS) proto situaci bedlivě sleduje a připravuje se na možnost zavedení preventivní vakcinace. Nákaza není přenosná na člověka, může však způsobit citelné ztráty chovatelům skotu.

Již nějaký čas platí povinnost označovat maso informací o původu. Jedná se o velmi zapeklitou legislativu, která kombinuje věk a hmotnost zvířat s délkou jejich života v jednotlivých zemích. Potřebnými informacemi disponuje chovatel, který je musí předat jatkám, a ty zase dále bourárně a tak dále. Aby všem tuto povinnost usnadnila, upravila Státní veterinární správa (SVS) vzor formuláře, tzv. „informaci o potravinovém řetězci“, což je dokument, který již od roku 2009 musí všichni chovatelé poskytovat jatkům.

Zatímco v České republice se v dalších diskuzích ohledně řízeného programu na eradikaci BVD zatím nepokročilo, tak v Anglii byl právě dnes spuštěn program tlumení této nákazy (Skotsko a Severní Irsko již takový program mají). Během 1000 dní, tedy až do 28. března 2019, bude fungovat na dobrovolné bázi, pak přejde v povinný. Tamní autority očekávají, že v první fázi se k němu dobrovolně přihlásí až 90 % chovatelů. Monitoring ukázal, že 52 % anglických farmářů má s BVD ve svém chovu problémy. Obdobné programy, ať v povinném či dobrovolném režimu, fungují i v jiných evropských zemích. Severské státy (Dánsko, Švédsko, Finsko, Norsko) jsou již BVD prosté.