Zdraví

K 1. lednu 2013 uplynulo v České republice sedm roků od zahájení Národního ozdravovacího programu od IBR (NOP). Za tuto dobu vzrostl počet hospodářství, v nichž byla eliminována infekce původcem IBR, na 69,75%. K 1.1. zbývá v ČR již jen 411 hospodářství, v nichž je chován infikovaný skot a která jsou rozhodující pro dokončení NOP. Z pohledu počtu hospodářství, v nichž byla eliminována nákaza (prostá a ozdravená), jsou nejdále kraje Vysočina 87,46%, Karlovarský kraj 87,40% a Plzeňský kraj 87,16%. Kompletní rozbor stavu NOP IBR k 31.12.2012 najdete v přiloženém souboru.

Objevy vědců z University v Glasgow nastínily směr, který by mohl vést k vývoji očkovací látky proti Scmallenbergskému viru a pomoci tak v boji proti tomuto onemocnění. Skotští vědci pracovali s plně syntetickým virem, který však má stejné vlastnosti jako přírodní vir. Pomocí tohoto syntetického viru výzkumníci zjistili gen, který je zapojen do ochrany proti tomuto viru.

Od ledna letošního roku platí nový, výrazně přísnější, limit pro obsah polychlorovaných bifenylů (PCB) v mase, mléce a mléčných výrobcích a vejcích. V důsledku snížení tohoto limitu může v ojedinělých případech dojít k překročení nadlimitní kontaminace PCB v tkáních zvířat a v jejich produktech. PCB jsou látky škodlivé pro zdraví lidí i zvířat s vysokou schopností kumulovat se v tukové tkáni a dlouhodobě setrvávat v prostředí. Zvláště velkokapacitní kravíny s kovovými konstrukcemi, s řadou silážních jam, senážních věží a jiných konstrukcí byly bohatě natřeny barvami s obsahem PCB.

Před nedávnem byl potvrzen výskyt Schmallenbergského viru ve Švédsku a ve Finsku, nyní se nově se objevil první případ také na jihu Irska. Irské ministerstvo zemědělství od letošního února provádí detailní monitoring výskytu viru na celém území Irska, a vzhledem k tomu, jak rychle se vir šíří Evropou, informace o výskytu viru příliš nikoho nepřekvapila.

V krevních vzorcích odebraných u skotu ve Švédsku a Finsku byly nalezeny protilátky proti Schmallenbergskému viru. Ve Švédsku se jednalo u celkem tři kusy, ve Finsku pak šlo o dvě pozitivní zvířata. Žádné z pozitivních zvířat nebylo dovezeno a ani u jednoho z nich se neprojevily žádné příznaky onemocnění, které tento vir způsobuje. Seznam zemí, které v souvislosti s výskytem Schmallenbergského viru v EU uplatňují určitá omezení při dovozech, najdete v odkazu níže (text v AJ).

Většina vlámských stád skotu byla v roce 2011 v kontaktu s Schmallenbergským virem. Ukázaly to výsledky rozborů krve, které byly na celkem 247 farmách odebrány. Celkem bylo odebráno a následně zanalyzováno 6036 vzorků krve. Výsledky ukázaly, že 84 % zvířat mělo v těle vytvořeny protilátky přičemž na každé farem bylo vždy minimálně jedno zvíře s protilátkami. Ve čtyřech z pěti chovů má 80 procent zvířat vytvořeny protilátky. Na základě této studie došla tamní veterinární správa k závěrům, že riziko klinických příznaků (horečka, průjem) ve zbytku roku 2012 a v roce 2013 bude minimální, neboť se předpokládá, že zvířata s protilátkami budou chráněna proti následné infekci.

Upozorňujeme chovatele, že pokud z důvodu vyššího počtu zbývajících sérologicky pozitivních plemenic bude nezbytné tyto připustit (inseminovat) i po termínu 30. 9. 2012 (resp. pokračovat v ozdravování i po termínu 31. 12. 2012), musí chovatel předat ve třetím čtvrtletí 2012 místně příslušné KVS žádost (formulář) o prodloužení termínu pro dokončení ozdravování - ke stažení zde (soubor doc). KVS žádost posoudí a pokud ji shledá jako odůvodněnou, postoupí ji se svým stanoviskem k rozhodnutí ÚVS. Posoudí-li žádost jako neodůvodněnou, vrátí ji chovateli a bude s ním jednat o dalším postupu.

V chovu krav bez tržní produkce mléka v okrese Stendal v Sasku-Anhaltsku byl nalezen antrax. Informace od německé Friedrich Loeffler Institute v Jeně to potvrzují. Zatím celkem sedm zvířat zemřelo na infekci, dotčené stádo je pod veterinárním dohledem. Původ antraxu v postiženém stádě je stále nejasný. Vzhledem k tomu, že spóry bakterií antraxu mohou v půdě přežívat až desetiletí, zkoumá se nyní, zda na pozemku nebyla pohřbívána mrtvá zvířata. Doposud poslední případ antraxu v Německu byl zaznamenán v roce 2009 v Bavorsku.

Společnost Merck před několika dny oznámila, že úspěšně vyvinula vakcínu proti Schmallenbergskému viru. Ihned po objevení prvních případů na konci roku 2011, Merck Animal Health zahájila nouzový program vývoje. Ve velmi krátké době výzkumu vyvinuli vakcínu, u které bylo prokázáno, že očkovaná zvířata jsou chráněna proti nákaze Schmallenbergským virem. Výsledky několika studií byly prezentovány na sympoziu, které se konalo v půli června v Brightonu ve Velké Británii. Po oficiálním schválení se očekává, že vakcína bude na trhu dostupná nejpozději na konci tohoto roku.

I přesto, že ve Walesu se dosud Schmallenbergský virus neobjevil, tamní tým vědců pracuje na metodě eliminace počtu pakomárů, kteří jsou, stejně jako v případě bluetongue, zodpovědní za přenos tohoto viru. Vědci zkoumají nové přírodní způsoby s využitím houby Metarhizium anisopliae, která by mohla být klíčem ke kontrole migrace populace pakomárů. Výzkumný tým zjistil, že houba může úspěšně zabíjet larvy pakomárů druhu Culicoides nubeculosus a že kmen houby má potenciál i k hubení dospělých pakomárů. Laboratorní pokusy v některých případech ukázaly až stoprocentní úspěšnost.