Zdraví

V loňském roce se nejprve v Řecku a nyní nově i v Bulharsku vyskytla ohniska nodulární dermatitidy skotu neboli lumpy skin disease (dále jen "NDS"). Jednalo se o první potvrzený výskyt uvedené nákazy v Evropě, který ale zůstal ve stínu katarální horečky ovcí (dále jen "KHO") ve Francii a následně i v Rakousku, tedy v bezprostřední blízkosti našeho území. V dubnu 2016 se NDS rozšířila do dalšího členského státu – Bulharska. V regionu, přes který před propuknutím nákazy projížděli kamiony se živým skotem směrem do Turecka. Vzhledem k tomu, že se jedná o nákazu přenosnou vektory a není vyloučeno další šíření této nákazy severně do střední Evropy, je vhodné věnovat této informaci pozornost.

Minulý týden ve čtvrtek proběhlo za účasti Ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy a zástupců chovatelských svazů jedno z posledních jednání k národnímu ozdravovacímu programu od IBR (NOP od IBR). Kromě IBR bylo jednání věnováno také problematice BVD a případného nastavení ozdravovacího programu i u tohoto onemocnění. Po diskuzi nad připraveným materiálem z dílny SVS bylo rozhodnuto, že v první fázi proběhne zatím pouze screening situace BVD a teprve po znalosti výskytu tohoto onemocnění v ČR bude znovu diskutováno nad způsobem případného ozdravování.

Každý den se v praxi setkáváme s infekčními onemocněními u hospodářských zvířat a vždy přichází ta samá jednoduchá otázka: co je původcem? Diagnostický průvodce vyvinutý společností MSD Animal Health ve spolupráci s odborníky SVÚ Jihlava je pomůcka, která přináší postup krok za krokem od odběru vzorků, přes jeho uchování a transport až po možná vyšetření ze získaného materiálu. Zároveň upozorňuje na různé aspekty a výhody/nevýhody jednotlivých druhů vzorků, transportních médií či laboratorních vyšetření. To vše proto, abychom společně mohli nalézt řešení pro Vaší farmu. Průvodce najdete v přiloženém odkazu.

Národní ozdravovací program od IBR spěje ke svému konci, a tak se začíná diskutovat nad zavedením plošného ozdravování od BVD (bovinní virová diarrhoea). Toto virové onemocnění způsobuje významné ekonomické ztráty v chovech skotu a je tedy logicky další z nemocí, kterou je potřebné eliminovat, a to i s ohledem na to, že mnohé evropské státy již plošné ozdravovací programy zavedlo. Ozdravování od BVD je u nás doposud realizováno pouze na dobrovolné bázi u jednotlivých chovatelů. To však neumožňuje účinnou eliminaci tohoto onemocnění na celém území České republiky.

Je více než pravděpodobné, že i v budoucnu bude bluetongue vážnou hrozbou pro chov skotu. Proto vědci z nizozemského Central Veterinary Institute (CVI) ve Wageningenu vyvinuli novou vakcínu proti tomuto onemocnění. Ta by na rozdíl od vakcín, které jsou v současné době dostupné na trhu, měla účinkovat proti všem sérotypům katarální horečky a měla by také umožnit odlišit vakcinovaná zvířata od infikovaných. Účinnost nové vakcíny byla zatím prokázána u ovcí, u skotu se na konečné výsledky čeká. Po nezbytném registračním procesu by měla následovat rutinní výroba vakcíny.

Katarální horečka ovcí neboli bluetongue, virové onemocnění přenášené pakomáry z rodu Culicoides, se rozšiřuje nejenom ve Francii, ale také na východ od České republiky. Nové případy výskytu tohoto onemocnění v Maďarsku donutily naše slovenské sousedy v pondělí vyhlásit celé území Slovenské republiky jako zakázanou zónu s vyhlášenými MVO (ke stažení zde). Nejnovější ohniska bluetongue v Rakousku jsou již tak blízko hranic s ČR, že ochranná opatření zasáhnou také část území jižní Moravy, kde se v nejbližších dnech očekává taktéž vyhlášení MVO.

Byť Francie v současné chvíli řeší primárně zcela jiné problémy, tak ani ve veterinární oblasti jí štěstí příliš nepřeje, aspoň pokud jde o nákazu bluetongue. Ani pozvolný nástup chladnějšího počasí totiž dosud nezabránil dalšímu výskytu nových ohnisek katarální horečky ovcí. Naopak, minulý týden se počet případů zvýšil o dalších šest a nyní tak ochranná pásma zasahují až do Středomoří. Ani nadále není dostatek vakcín k očkování všech zvířat v ochranném pásmu, a proto jsou přednostně vakcinována zvířata určená pro export. Aktuální stav dokumentuje přiložený obrázek.

Na dnešní den každoročně připadá Evropský antibiotický den. Spotřeba antibiotik v chovech hospodářských zvířat v posledních letech výrazně klesla, nyní ale opět mírně stoupá. V humánní medicíně spotřeba za posledních 25 let stoupla téměř o čtvrtinu. V chovech masného skotu je spotřeba antibiotických preparátů sice minimální, i tak je ale nutné si připomenout nejenom tento významný objev, ale současně i nebezpečí, která plynou z nadužívání antibiotik. Jedním z hlavních rizik je získaná odolnost bakterií vůči antibiotikům, která snižuje úspěšnost léčby u lidských i u zvířecích pacientů. Zajímavý článek o této problematice najdete například v odkazu.

Výzkumný ústav veterinárního lékařství zve všechny chovatele na odborný seminář k problematice paratuberkulózy skotu a možností diagnostiky tohoto onemocnění. Seminář se uskuteční v prostorách výzkumného ústavu v Brně v úterý 24.11.2015 od 10 hodin. Zazní na něm několik odborných příspěvků včetně praktických zkušeností a konkrétních doporučení pro chovatele. Podrobnosti o programu, včetně registračního formuláře, najdete v odkazu.

Injekční aplikace některých léčiv zvířatům chovatelem či prodloužení věku pro domácí porážky skotu ze 24 měsíců na 48 měsíců a současně zkrácení lhůty pro nahlašování domácí porážky z dosavadních 7 dnů na 3 dny. To jsou některé z bodů, které obsahuje novela veterinárního zákona, která je právě v meziresortním připomínkovém řízení. Pokud norma úspěšně projde legislativním procesem, měla by začít platit od roku 2017. Na tvorbě návrhu zákona se podílela také Státní veterinární správa, která předkládanou novelu podporuje.