Zdraví

Bezproblémový odchov telat a jejich dobrý zdravotní stav je základním předpokladem úspěšné ekonomiky v chovu masného skotu. Vzhledem k tomu, že začínají přípravy před hlavní sezónou telení, je vhodný čas pustit se do preventivních úkonů s cílem zajistit maximální zdraví stáda i novorozených telat. Součástí by měla být i prevence výskytu průjmových onemocnění telat, která mají klíčový vliv na zdravotní stav. Této problematice se věnuje přiložený článek společnosti MSD Animal Health, která je celosvětově lídrem v oboru veterinární péče a má s touto oblastí bohaté zkušenosti. Pokud byste přece jen čelili zdravotním problémům, spoustu užitečných informací naleznete také v odkazu níže.

Katarální horečka ovcí, neboli bluetongue, se i nadále šíří Francií. Během posledních několika dní bylo zaznamenáno šest nových ohnisek, navíc v oblastech tímto onemocněním doposud nezasažených. Přestože byla zahájena vakcinace, hrozí, že dávek nebude dostatek. Farmaceutické firmy sice už zahájily výrobu dalších vakcín na sérotyp 8, jejich produkce ale může zabrat tři až šest měsíců. Velkou obavu z dalšího šíření nákazy má proto nejenom Francie, ale i v sousední země. Aktuální mapu výskytu bluetongue v Evropě najdete v odkazu, stav ve Francii pak dokumentuje přiložený obrázek.

Ve francouzském departmentu Allier se poprvé od roku 2012 objevila zvířata nakažená katarální horečkou ovcí typu 8. Podle francouzského ministerstva zemědělství bylo nakaženo 27 kusů skotu a 6 ovcí. Kromě těchto zvířat existuje podezření na nákazu v dalších čtrnácti případech. V souladu s příslušnou legislativou byla vyhlášena ochranná pásma, došlo k omezení přesunů přežvýkavců a od příštího týdne bude v této francouzské oblasti s největší pravděpodobností zahájena vakcinace. V České republice byl poslední výskyt bluetongue zaznamenán v září 2009 a od 29.4.2013 je celé území ČR prohlášeno za prosté této nákazy.

V České republice se stále vyskytují stáje, v nichž nebyly odstraněny staré nátěry obsahující karcinogenní polychlorované bifenyly (PCB). Přestože chovatelská veřejnost byla o tomto problému v minulosti opakovaně informována, Státní veterinární správa (SVS) se dosud stále setkává s případy, kdy farmáři potenciální problém neřeší a staré nátěry neodstraňují. V současné době z tohoto důvodu trvají mimořádná veterinární opatření na šesti farmách – z toho čtyři v Ústeckém, jedna v Libereckém a jedna ve Středočeském kraji.

V prosinci příštího roku definitivně skončí národní ozdravovací program od IBR. Do té doby zbývá dořešit 3.331 hospodářství (cca 17 %), v nichž dosud ozdravování nebylo dokončeno. Z celkem 19.383 hospodářství aktivně chovajících skot, bylo ozdravování ukončeno v 16.052 hospodářstvích, která byla převedena do úředně prostých. U většiny z výše uvedených 3.331 hospodářství, je dokončení spíše administrativní záležitostí. Dokončení národního ozdravovacího programu v ČR nejvíce limitují hospodářství, v nichž je dosud chován infikovaný skot, kterých k 30.12.2014 bylo ještě 81!

Rakouská agentura pro zdraví a bezpečnost potravin (AGES) minulý týden oficiálně potvrdila výskyt IBR v Rakousku. Celkem 118 pozitivních zvířat pocházelo ze 20 chovů zejména z oblasti Tyrolska, Vorarlbersku a Dolního a Horního Rakouska. Infekce byla následně zavlečena také do Bavorska na 30 farem, do Švýcarska a severní Itálie, tedy do zemí které jsou Evropskou komisí uznány jako prosté IBR. Infekce IBR zjištěna v Tyrolsku již 20. února 2015 u zvířat určených k exportu do Alžírska.

Národní ozdravovací program (NOP) od IBR spěje do finále. A i když se počet hospodářství na kterých se vyskytují pozitivní kusy od doby zahájení NOP výrazně snížil, neznamená to rozhodně, že riziko opětovného zavlečení této nákazy do stád je nulové. Naopak, o to více je důležité dodržovat všechna pravidla biosekurity tak, aby nová ohniska nevznikala a podařilo se ozdravování celorepublikově brzy dotáhnout do úspěšného konce. K připomenutí hlavních zásad ochrany chovů před znovuzavlečením IBR má sloužit informační leták, která připravila SVS a který najdete v příloze.

Strašák v podobě BSE téměř odezněl, přesto se tu a tam objeví nový případ tohoto onemocnění. V Evropě byly v loňském roce nové výskyty BSE potvrzeny v Německu, Rumunsku, Portugalsku a Španělsku, letos nové případy přiznali také úřady v Kanadě v provincii Alberta a Norsku (tzv. H-typ). V případě Kanady se jedná o první případ tohoto onemocnění od roku 2011. V České republice byl poslední výskyt BSE zaznamenám v roce 2009.

Evropská unie a FAO vystupňovaly úsilí s cílem pomoci připravit se na případné propuknutí slintavky a kulhavky v zemích na balkánském poloostrově, kde byl potvrzen výskyt tohoto vysoce nakažlivého onemocnění. I když toto virové onemocnění není nebezpečné pro lidské zdraví, způsobuje vážné ztráty a je hlavní překážkou pro mezinárodní obchod, včetně turistického ruchu. Vypuknutí slintavky ve Velké Británii v roce 2001 stálo tamní úřady odhadem 16 miliard dolarů a mělo za následek 10 milionů utracených ovcí a skotu.

V březnu 2015 by se na trh dostat měl nový typ vakcíny proti BVD, která chrání proti oběma typům tohoto onemocnění. Vakcína byla vyvinuta farmaceutickou společností Boehringer Ingelheim a byla nedávno schválena Evropským úřadem EMA. Vakcína s názvem Bovela je první vakcína v Evropské unii, která obsahuje oba genotypy BVD viru, tedy BVD 1 a BVD 2. Vakcína podle výrobce snižuje projevy klinických symptomů BVD a zabraňuje tvorbě trvale infikovaných zvířat (vironosičů). Rozhodnutí, zda ozdravovat chov od BVD s pomocí vakcinací či bez (tedy vyřazováním vironosičů - perzistentně infikovaných zvířat) však záleží vždy na konkrétních podmínkách chovu. Dva zcela odlišné názory odborníků právě na způsob ozdravování si můžete přečíst v odkazu níže.