Zdraví

Katarální horečka ovcí (bluetongue) se nebezpečně přiblížila České republice. Podle informace, kterou Státní veterinární správa (SVS) obdržela od německé veterinární autority bylo ohnisko nákazy nahlášeno sedm kilometrů od české hranice ve městě Adorf/Vogtland v okrese Fojtsko v Sasku. Vymezená oblast o poloměru 150 km kolem ohniska, v níž jsou na území Německa uplatňována ochranná opatření, zasahuje na území ČR. Pro české chovatele je podstatné to, že SVS ČR v souvislosti s ohnisky bluetongue v Německu nebude vymezovat žádné pásmo, v němž by zaváděla restriktivní opatření.

Francouzský ministr zemědělství a potravinové suverenity Marc Fesneau navštívil v pátek chovy v oblasti Saône-et-Loire, aby diskutoval se zástupci chovatelů, veterinárních svazů a místními volenými představiteli o způsobu boje proti epizootickému hemoragickému onemocnění (EHD) a katarální horečce ovcí (bluentongue), které se šíří Francií a jenž způsobují tamním farmářům značné ztráty. Ochranná zóna bluetongue byla na konci minulého týdne opět rozšířena, nově zasahuje již 70 % území Francie. Táhne od oblasti Auvergne-Rhône-Alpes na jihu až do oblasti Pays-de-la-Loire na západě.

Na základě hlášení nových ohnisek katarální horečky ovcí (bluentongue) v Německu byl spolkovým zemím Hesensko a Porýní-Falc odňat status území prostého této nemoci. Aktuálně jsou dle aktualizovaného prováděcího nařízení (EU) 2021/620 pouze následující oblasti Německa bez statusu území prostého KHO (sérotypy 1–24): Bundesland Bremen, Hessen, Niedersachsen, Nordrhein-Westfalen, Rheinland-Pfalz. V těchto oblastech se taktéž vyskytují ohniska KHO, nicméně tato ohniska nemá Německo povinnost hlásit do systému ADIS. Počty ohnisek KHO z těchto oblastí je možné dohledat na stránkách Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) v systému WAHIS.

Na základě úpravy Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2024 dochází ze zrušení povinnosti vyšetřovat na IBR/IPV býky určené na výkrm. To znamená, že povinné vyšetření na IBR/IPV dle MKZ je zachováno u plemenných býků a u samic skotu starších 24 měsíců. Z toho důvodu byly přidány 2 nové kódy EpA308 a EpA309 týkající se vyšetření plemenných býků na IBR/IPV do Části I. MKZ, oddílu B – Kontrola zdraví, kapitoly 1. Skot. Ve stejné kapitole byla také odpovídajícím způsobem změněna část IBR/IPV – schéma vyšetření v zařízeních prostých IBR/IPV (vyšetření pro udržení statusu). Výše uvedená úprava MKZ na rok 2024 je ke stažení odkazu níže.

Epizootické hemoragické onemocnění (EHD) bylo ve Francii poprvé diagnostikováno 20. září loňského roku. Na konci září bylo oficiálně hlášeno 19 záchytů výhradně za jihozápadě země, o měsíc později to bylo 453 ohnisek a v půlce června 2024 už je hlášeno 4311 výskytů ve 20 různých departementech. Ačkoliv se nemoc nedaří zastavit, za poslední měsíc narostly počty nových ohnisek jen minimálně a oblasti zařazené do ochranné zóny, ze kterých se nemohou zvířata přemisťovat jinam, než na jatka, se od ledna nezměnily. Detekce ohnisek EHD totiž vede podobně jako u bluetongue ke specifickým kontrolním a preventivním opatřením v zóně o perimetru 150 km od ohnisek.

Krávy mají stejné receptory pro chřipkové viry jako lidé a ptáci. To znamená, že skot může být potenciální rezervoárem třeba i pro viry ptačí chřipky. Zda tomu tak skutečně je, se ale teprve zjišťuje. K nastartování výzkumů, ke kterým se přidávají mnohá evropská vědecká pracoviště, přispěly nedávné případy výskytu ptačí chřipky u dojnic v USA, kdy byl virus ptačí chřipky prokázán na 63 místech, aniž by však krávy vykazovaly jakékoli příznaky onemocnění. Stopy ptačí chřipky byly dříve nalezeny v mléce a nově i v mase. Dosavadní výzkum ukázal, že krávy mají ve vemenech, dýchacích cestách a mozku stejné receptory pro chřipkové viry jako lidé a ptáci.

Krávy na třech mléčných farmách v americkém státě Texas a jedné farmě v Kansasu onemocněly v důsledku infekce vysoce patogenní ptačí chřipkou (HPAI). Je to poprvé, co se v USA objevil virus ptačí chřipky u skotu. V posledních týdnech několik společností v severním Texasu hlásilo neznámé příznaky onemocnění u dojnic. Zejména starší krávy trpěly poklesem produkce mléka o 10 až 40 procent, abnormálními výkaly, horečkou a menší aktivitou přežvykování. Několik zvířat uhynulo. Zpočátku veterináři a úřady nedokázali určit příčinu. Až když byli na farmě nalezeni mrtví volně žijící ptáci, došlo ke spojení s ptačí chřipkou.

Z chovatelských diskuzí se ukázalo, že do dobrovolné certifikace za účelem dosažení BVD prostého hospodářství dle metodického pokynu Státní veterinární správy se zatím pustilo relativně málo chovatelů masného skotu. Jako hlavní důvod jejich nízké motivace řešení BVD na úrovni vlastního hospodářství uvádějí časovou náročnost takového procesu a také různý výklad podmínek ze strany KVS (například při uznávání vyšetřování zvířat na BVD před datem platnosti přílohy č. 6 Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace). Aktuálně je tak v České republice pouze pět chovatelů oficiálně certifikovaných jako BVD prostých (seznam zde).

Koncem září byla na jihozápadě Francie diagnostikována virová nákaza označovaná jako epizootické hemoragické onemocnění (EHD). Vektorem (přenašečem) jsou podobně jako u bluetongue (katarální horečka ovcí) tiplíci z rodu Culicoides. Na francouzských farmách s chovem skotu je nyní více než 3700 případů. Informovalo o tom francouzské ministerstvo zemědělství a potravinové suverenity. Zdroj nákazy se nachází primárně na jihozápadě Francie, virus se ale postupně šíří i směrem na severozápad. Ačkoliv by mělo jít o sezónní infekci, za poslední tři měsíce se rozšířila do dvaceti departementů ve Francii.

V loňském roce probíhala debata nad podmínkami přepravy nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat na jatky a v návaznosti na legislativní požadavky. Za tímto účelem vydala SVS aktualizovaný formulář "Souhlas soukromého veterinárního lékaře s přepravou zraněného nebo vyčerpaného zvířete na jatky", který byl upraven v reakci na připomínky, aby lépe vyhovoval požadavkům chovatelských svazů, Komoře veterinárních lékařů ČR, ale také soukromým veterinárním lékařům (SVL). Hlavním cílem těchto aktivit bylo zlepšení welfare zvířat a větší zapojení chovatelů a SVL do vyhodnocování zdravotního stavu zvířat před jejich převozem na jatky.