Zdraví

V únoru 2022 byla prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/214 změněna příloha VII nařízení 2021/620, pokud jde o schválení statusu území prostých BVD (bovinní virové diarrhoe). Mezi členské státy se statusem území prostého BVD od této doby patří Finsko, Švédsko, Rakousko a některé oblasti Německa (pro další vyjmenované oblasti byl schválen eradikační program). Pro Českou republiku tato změna znamená, že při přemístění skotu jiného než jatečného z ČR do uvedených zemí (oblastí) je nutné dodržet požadavky stanovené článkem 11, odst. 3, písm. b) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688.

Spotřeba antibiotik v Evropě mezi lety 2010 a 2021 klesla o téměř 47 procent. S poklesem o 67 procent dosáhli největšího poklesu holandští chovatelé dobytka. Vyplývá to z publikace Evropské lékové agentury (EMA), která analyzovala roční prodeje antibiotik pro 31 evropských zemí. V roce 2021 činil prodej antibiotik v 31 zemích v průměru 84,4 mg/PCU. V České republice je úroveň spotřeby antibiotik v chovech hospodářských zvířat rovných 50 mg/PCU. Ještě v roce 2011 byla se na našem území spotřebovalo 94.3 mg/PCU.

Česká republika je státem prostým IBR, který je ve smyslu veterinárního zákona zařazený mezi nebezpečné nákazy. K udržení statusu je nezbytnou podmínkou zavedení zákazu očkování proto této nákaze. Ten musí být členským státem výslovně legislativně ukotven prostřednictvím vnitrostátní právní úpravy. Proto Ministerstvo zemědělství aktuálně dalo do připomínkového řízení návrh vyhlášky o nákazách a nemocech přenosných ze zvířat na člověka, proti kterým nesmí být zvířata očkována, kde se právě zákaz očkování zvířat proti infekční rinotracheitidě skotu (IBR, IBR/IPV) od 1. ledna 2023 zavádí.

V Jihoafrické republice před nedávnem propukla slintavka a kulhavka. Aktuálně tato země hlásí již 116 ohnisek v několika provinciích. Jihoafrické ministerstvo zemědělství proto oznámilo celostátní zákaz přepravy dobytka, aby se zabránilo dalšímu šíření tohoto vysoce nakažlivého virového onemocnění. Zákaz přepravy bude platit po dobu nejméně tří týdnů a bude každý týden přezkoumáván. Přímá přeprava na jatka je stále povolena s veterinárním osvědčením a také jsou i nadále umožněny rituální porážky. Ministerstvo předpokládá, že pohyby dobytka jsou hlavní příčinou šíření viru slintavky a kulhavky. Zákaz přepravy se proto týká zatím jen skotu.

Vši u skotu – problém, který v zejména v zimních měsících, kdy jsou zvířata ustájena v zimovišti, může vést k významným ztrátám v produkci. Vši způsobují intenzivní podráždění kůže, což vede ke škrábání a tření zvířat, čímž se zhoršuje celková pohoda, které při vyšším zamoření často vyústí ve snížení příjmu krmiva a následnému zhoršení růstu. Zejména u telat mohou vši způsobit anémii, která v těch nejzávažnějších případech může vést až k úhynu. Mezi hlavní viditelné symptomy zavšivení patří ztráta srsti, nadměrné otírání zvířat či zarudnutí kůže.

Od 21. dubna 2021 vejde v platnost nová evropská legislativa týkající se nákaz a zdraví zvířat (Nařízení EP a Rady (EU) 2016/429 o nákazách zvířat). Na tento přímo použitelný předpis navazuje několik prováděcích rozhodnutí a nařízení, kterými se mění podmínky přístupu k IBR. Naprosto zásadní změnou je zejména to, že se zakazuje vakcinace proti IBR. Výjimkou bude pouze vakcinace v případě výskytu ohniska IBR (reinfekce v hospodářství). Dále dochází k zpřísnění přístupu k pozastavení statutu IBR prostého hospodářství či úpravě podmínek pro přesouvání skotu do IBR prostých hospodářství.

Včera v podvečer se konal zajímavý webinář, který pořádala společnost Cymedica a Dopharma ve spolupráci s naším svazem. Tématem byla problematika jaterních a bachorových motolic v chovech masného skotu. Semináře se zúčastnilo více než 60 posluchačů nejenom z České republiky, ale i ze Slovenska. Pokud jste se webináře nemohli zúčastnit, přinášíme možnost seznámit se dodatečně alespoň s přednesenými poznatky ve formě prezentací obou přednášejících - a to jak zahraničního hosta paní dr. Chris Cornelis DVM, tak i prof. Ing. Martina Kváče, Ph.D. z parazitologického ústavu Akademie věd. Obě přednášky najdete v odkazu níže.

I když aktuální aprílové počasí skutečné jaro zatím příliš nepřipomíná, přeci jen se neodvratně blíží doba vyhnání zvířat na pastvu. Toto idylické období však s sebou přináší také zdravotní rizika. Těch se ale naštěstí dá při dodržování jednoduchých pravidel celkem snadno vyvarovat. Jedním z problémů je především pastevní tetanie a případně další komplikace způsobené deficitem minerálních látek, jenž mohou mít negativní dopad na užitkovost, ale i na plodnost. Chovatelé by proto měli důkladně zvážit doplnění minerálů, protože jejich nedostatek je poměrně rozšířeným problémem.

Jak již Státní veterinární správa informovala počátkem října, České republice byl přidělen status země prosté infekční bovinní rinotracheitidy (IBR). To se oficiálně stalo ke dni 6. listopadu 2020. Prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2020/1663 (ke stažení zde) byla Česká republika zařazena do přílohy II rozhodnutí Komise č. 2004/558/ES, mezi země prosté IBR. To znamená, že nám byla pro obchodování se skotem přiznána vyšší úroveň doplňkových záruk pro IBR v souladu s článkem 10 směrnice 64/432/EHS.

Chov masného skotu představuje významnou alternativu chovu a hospodaření zejména v marginálních oblastech ČR. Přináší s sebou nejen v dnešní době tak často skloňovanou harmonickou vazbu na životní prostředí a přirozenou péči o krajinu, ale i vhodné využití pastevních porostů ve výše položených oblastech. Rozšiřující se pastevní odchov skotu ale současně vytváří příznivé podmínky pro rozvoj parazitóz, které jsou u nás navíc umocněny vhodnými klimatickými a geografickými aspekty. Dalším problémem může být i vzájemný přenos a sdílení parazitů mezi jednotlivými druhy přežvýkavců (skot, kozy, ovce) a volně žijící spárkatou zvěří.