Zdraví

Katarální horečka ovcí, známá též pod anglickým názvem bluetongue, se sice již delší dobu na území České republiky nevyskytuje, to ale neznamená, že je tato nákaza v Evropě minulostí. Již několik let se drží ve Francii (sérotypy 4 a 8), loni se sérotyp 8 dostal do Belgie, Lucemburska, Švýcarska a také sousedního Německa. Zde se sice podařilo její šíření směrem k našemu území zastavit, ale i tak je obezřetnost stále na místě. Tím spíše, že poškození chovatelé v západní Evropě hlásí stále větší ztráty, které jim bluetongue v chovech způsobuje. Zaznívají názory o tom, že virus prošel genetickými změnami a je nyní patogennější.

Vši u skotu – některými chovateli často přehlížený problém, který ale může vést k významným ztrátám v produkci. Vši způsobují intenzivní podráždění kůže, což vede ke škrábání a tření zvířat, čímž se zhoršuje celková pohoda, které při vyšším zamoření často vyústí ve snížení příjmu krmiva a následnému zhoršení růstu. Zejména u telat mohou vši způsobit anémii, která v těch nejzávažnějších případech může vést až k úhynu. Mezi hlavní viditelné symptomy zavšivení patří ztráta srsti, nadměrné otírání zvířat či zarudnutí kůže.

Druhá vlna pandemie covidu-19 s sebou přináší zpřísněná opatření s cílem zamezení šíření viru v lidské populaci. U chovatelů to může opět vzbuzovat otázky ohledně přenosu viru SARS-CoV-2 na zvířata a opačně. Začátkem října publikovali britští vědci z University College London na toto téma v Scientific reports obsáhlou studii, doposud zřejmě nejkomplexnější, která se vztahem SARS-CoV-2 u lidí a zvířat zabývá. Poznatky vědeckého týmu naznačují, že některé druhy zvířat mohou být teoreticky na infekci vnímavé. Jedná se zejména o poměrně širokou škálu savců, méně pak jsou ohroženy ryby, ptáci nebo plazi.

Evropská komise schválila Českou republiku jako zemi prostou infekční bovinní rinotracheitidy skotu (IBR). Při projednávání žádosti ČR o udělení statusu na jednání stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva (SCoPAFF) v minulém týdnu neuplatnila proti české žádosti zaslané letos v lednu do Bruselu námitky žádná z členských zemí. V nejbližší době lze očekávat oficiální zveřejnění informace o udělení příznivého nákazového statusu ČR ve věstníku Evropské komise. O vymýcení IBR v chovech skotu usilovala ČR dlouhodobě. Získání statusu je významné zejména z hlediska zahraničního obchodu.

Ozdravování od infekční bovinní rinotracheitidy (IBR) bylo v České republice úspěšně dokončeno. V roce 2006, kdy ozdravování započalo, bylo pouze 19 % hospodářství uznáno jako IBR prostá hospodářství. V průběhu několikaletého ozdravování se postupně podařilo snižovat počet hospodářství s pozitivními zvířaty až k současnému stavu, kdy v ČR nejsou žádná hospodářství s pozitivními zvířaty. Nyní Česká republika čeká na oficiální uznání od Evropské komise jako IBR prosté země. Přesto IBR zůstává velmi živé téma a to nejenom kvůli udržení dobré nákazové situace v jednotlivých chovech, ale rovněž z pohledu výstavnictví.

Průjmová onemocnění jsou v chovech masných plemen skotu hlavní příčinou zpomalení růstu a úhynu telat v prvním měsíci života. Jakmile jsou telata starší, jejich vnímavost na infekci se rychle snižuje. Nicméně telata postižená průjmem v raném věku jsou v průběhu dalšího odchovu náchylnější k respiračnímu onemocnění a nejsou ani vhodná k následnému chovu, neboť nevykazují potřebnou váhu. Výskytu průjmových onemocnění se systematicky věnuje a řeší je bohužel pouze menší část chovatelů, zbytek se tváří, že problém neexistuje. Přitom diagnostika ani samotná terapie není tak složitá. Následující článek popisuje, jak jim můžete na svém chovu předcházet a jak je otestovat.

Profesor Hans Nauwynck, veterinární virolog na univerzitě v belgickém Gentu, vyšetřil na přítomnost koronaviru 1.241 vzorků odebraných od tamních veterinárních lékařů pohybujících se denně po farmách a ordinacích pro domácí mazlíčky. Jeho výsledky zjistily 75 pozitivních případů, tj. 6 procent nakažených. Toto procento odpovídá předchozí studii provedené na univerzitě v Antverpách, ze které také vyplynul stejný, šesti procentní podíl nakažených covidem-19 napříč celou skupinou společnosti.

Narůstající antibiotická rezistence je v humánní medicíně celosvětovým problémem. Stoupající počet infekcí vyvolaných multirezistentními bakteriemi má závažné sociální a ekonomické dopady. Dle analýzy Evropského centra pro kontrolu a prevenci infekcí (European Centre for Disease Control and Prevention, ECDC) umírá ročně jen v Evropské unii přibližně 25 000 pacientů v souvislosti s infekcí vyvolanou multirezistentními bakteriemi. Na celé planetě potom antimikrobiální rezistence způsobuje ročně cca 700 000 úmrtí. V případě, že této problematice nebude věnována dostatečná pozornost, by mohl tento počet do roku 2050 vzrůst na až na 10 milionů úmrtí ročně.

Nedávné zprávy v médiích o kočkách, psech a tygrovi s covidem-19 možná vzbudily u chovatelů obavy ve vztahu k šíření nákazy prostřednictvím hospodářských zvířat. Ty ale nejsou na místě. Farmáři, a veřejnost obecně, by si měli být vědomi rozdílů mezi možnou kontaminací zvířat covidem-19, a ostatními infekcemi zvířat. Do dnešních dní neexistují důkazy o tom, že by covid-19 infikoval kromě lidí i zvířata. Jak vysvětlují odborníci, u v médiích publikovaných zprávách o nakažených kočkách a psech se totiž nejednalo o skutečnou nákazu, ale spíše o kontaminaci virem.

Úhyny telat v chovech masného skotu jsou vždy spojeny s velkými finančními škodami, neboť právě odstavené tele je jediným tržním produktem z chovu skotu bez tržní produkce mléka. Ztráty lze výrazně ovlivnit lepším managementem a zdravotní péčí, pokud ani to nepomáhá, tak se na ně můžete nově připojistit. Jedna nejmenovaná pojišťovna totiž začala od letošního roku nabízet připojištění zmetání plodu nebo úhynu telete a to maximálně do tří dnů od porodu. Toto pojištění však nelze sjednat samostatně, ale pouze jako dodatečné pojištění jednotlivých škod, které je pro chovatele relativně finančně náročné.