Zdraví

Ministerstvo zemědělství ČR spustilo novou infolinku pro veřejnost a podnikatele. Na čísle 221 814 595 bude veřejnosti odpovídat na dotazy týkající se koronaviru ve spojitosti s rezortem, například s potravinářstvím, dotacemi, potravinářskými firmami, zemědělskými podniky, prvovýrobou, kontrolami provozů, lesními a zahradnickými školkami atd. Infolinka bude v provozu v pracovní dny od 8:00 do 16:30. Pro písemné dotazy začala fungovat mailová adresa krizovalinka@mze.cz.

V souvislosti s aktuální pandemií onemocnění novým koronavirem (covid-19) se objevují dotazy na možné šíření viru zvířaty či prostřednictvím potravin. Dle oficiálního vyjádření Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) neexistuje žádný důkaz o tom, že by se zájmová či hospodářská zvířata uplatňovala v šíření viru (více informací se lze dočíst na webu OIE zde). Zvířata sice jsou pravděpodobným původním zdrojem viru, ale v současné době se dle všech známých informací virus šíří pouze z člověka na člověka.

Součástí projektu sledující helmintózy v chovech masného skotu v ČR, na kterém spolupracuje i Český svaz chovatelů masného skotu, je rovněž osvětová činnost. Za tímto účelem vznikla na webu www.parazitozyskotu.cz část nazvaná studovna, kde jsou postupně přidávány odborné texty týkající se parazitóz masného skotu. Další z příspěvků se věnuje motolici jaterní (Fasciola hepatica příp. Fasciola gigantica). Ta se sice na našem území vyskytuje zřídka (častěji bývá detekována u importovaných kusů dobytka z oblastí, kde se Fasciola spp. vyskytuje hojněji), ale jelikož může mít značný dopad na welfare zvířat i celkovou ekonomiku chovu, není radno výskyt tohoto parazita podceňovat.

Státní veterinární správa ČR zveřejnila Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2020. Vzhledem k tomu, že dochází k dílčím úpravám, které se v některých bodech týkají i chovatelů masného skotu, dovolujeme upozornit na nejvýznamnější změny, které materiál přináší. Pokud jde o skot, tak zde dochází ke změně režimu u vyšetření plemenných býků pro přirozenou plemenitbu na Campylobacter foetus ssp. veneralis (pod kódem EpA900). Vyšetření se bude provádět pouze před prvním zařazením do přirozené plemenitby zároveň s vyšetřením na Trichomonas foetus (podle nově zařazeného kódu EpA910). Kompletní metodika přílohou.

Odborníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Státní veterinární ústav v Jihlavě spolu s Českým svazem chovatelů masného skotu iniciovali vznik projektu týkající se monitoringu původců helmintóz v chovech masného skotu a analýzy anthelmintické rezistence a genetické diverzity. Cílem pětiletého projektu, který je financován v rámci aplikovaného výzkumu MZe ČR, je zvýšit povědomí o parazitózách skotu a rozšířit plošně diagnostiku parazitóz, jelikož ucelená data o výskytu parazitóz u skotu v ČR jsou absolutně nedostačující. V neposlední řadě je nezbytné zmapovat situaci anthelmintických rezistencí u masného skotu na území ČR.

Ozdravování od infekční bovinní rinotracheitidy (IBR) bylo v České republice po třinácti letech úspěšně dokončeno. V roce 2006, kdy ozdravování započalo, bylo pouze 19 % hospodářství uznáno jako IBR prostá hospodářství. V průběhu několikaletého ozdravování se postupně podařilo snižovat počet hospodářství s pozitivními zvířaty až k současnému stavu, kdy na konci září 2019 již v ČR nejsou žádná hospodářství s pozitivními zvířaty. Zároveň s tím se postupně zvyšuje počet hospodářství ozdravených od IBR; v současné době zbývají pouze 4 chovatelské subjekty, které dokončují ozdravování od IBR na celkem 9 hospodářstvích.

Státní veterinární správa informuje o podmínkách dodávání samic hospodářských zvířat na jatka do zahraničí, které mohou být v případě březích samic v různých evropských zemích částečně odlišné. Plánujete-li podobný prodej, je vhodné tyto podmínky znát. V České republice podle veterinárního zákona (§ 21 odst. 14) platí, že na jatka nesmí být dodávány zdravé březí plemenice s tím, že zodpovědnost za plnění tohoto požadavku legislativy nese chovatel. Při certifikaci zásilek plemenic hospodářských zvířat na jatka do zahraničí je nutné zohlednit požadavky národní legislativy států, které jsou místem určení zvířat.

Chov masného skotu představuje významnou alternativu chovu a hospodaření zejména v marginálních oblastech ČR. Přináší s sebou nejen v dnešní době tak často skloňovanou harmonickou vazbu na životní prostředí a přirozenou péči o krajinu, ale i vhodné využití pastevních porostů ve výše položených oblastech. Rozšiřující se pastevní odchov skotu ale současně vytváří příznivé podmínky pro rozvoj parazitóz, které jsou u nás navíc umocněny vhodnými klimatickými a geografickými aspekty. Dalším problémem může být i vzájemný přenos a sdílení parazitů mezi jednotlivými druhy přežvýkavců (skot, kozy, ovce) a volně žijící spárkatou zvěří.

Vynikající zdravotní stav zvířat je pro každého plemenařícího chovatele základní podmínkou úspěšnosti při obchodování. Při únicích skotu na vaše pozemky z cizích chovů, u kterých není přesně známa nákazová situace, může velmi rychle dojít k ohrožení léta budovaného statutu bez výskytu nemocí jako je IBR, BVD, paratuberkulóza a další. Jak situaci řešit, když sousední chovatel nespolupracuje a odmítá situaci řešit? O tom jsme vedli jednání s vrcholnými představiteli Státní veterinární správy (SVS), která na základě toho vytvořila pokyn adresovaný Krajským veterinárním správám (KVS), jak v těchto případech postupovat.

V právě probíhající připouštěcí inseminační sezóně nebude od věci připomenout chovatelům několik důležitých zásad biologické bezpečnosti ve vztahu k eliminaci rizika zavlečení nákaz do chovu prostřednictvím spermatu. Inseminační dávky skotu totiž mohou být za určitých okolností zdrojem bakteriálních a virových nákaz, které mohou zapříčinit zhoršení nákazové i ekonomické situace v chovu. Je nezbytné pořizovat inseminační dávky pouze z prověřených chovů, od prověřených dárců ze schválených zařízení (inseminačních stanic). Reinfekce IBR v několika chovech jsou jasným signálem, že se zásady biologické sekurity nevyplácí podceňovat.