Zdraví

Česká republika již nefiguruje na čínském seznamu zemí s nebezpečím tzv. nemoci šílených krav (BSE). Zástupci čínského Generálního ředitelství cel (GACC) to v minulém týdnu oznámili během bilaterálního jednání na Ministerstvu zemědělství (MZe). Česká republika o vyjmutí ze seznamu usilovala řadu let. Tento krok je nesmírně důležitý pro případné budoucí otevření čínského trhu pro produkty z hovězího masa. Nic tak nebrání obnovení jednání o certifikaci a registraci jednotlivých výrobních závodů, které jsou podmínkou pro vývoz českých hovězích produktů do nejlidnatější země světa.

Ve Spojených státech amerických se ve státě Florida opět po čase objevil nový případ BSE, často označované jako nemoc šílených krav. V případě nálezu u šestileté krávy se jedná o tzv. atypickou formu BSE typu H, která vzniká spontánně převážně u starších zvířat bez jakékoliv návaznosti na zkrmování masokostních mouček. Atypická forma BSE byla objevena až teprve v nedávné minulosti, zatímco první případy klasické BSE byly poprvé diagnostikovány již v osmdesátých letech minulého století.

Francie čelí nejhoršímu vypuknutí antraxu za posledních 20 let. Úřady a média hlásí úmrtí již více než 50 zvířat na 28 různých farmách. Ohnisko nákazy bylo hlášeno ve francouzském departmentu Haute-Alpes na jihovýchodě země. Nemoc zabila dobytek, ale i ovce a koně. První případy u zvířat byly objeveny v Montgardinu asi 15 km východně od Gapu, kde bylo 28. června nalezeno šest mrtvých krav. Anthrax neboli sněť slezinná je onemocnění způsobované baktérií Bacillus anthracis přenášené sporami, které může způsobit náhlou smrt u zvířat.

Na konci června byl v Rakousku nedaleko českých hranic potvrzen výskyt prudce nakažlivé brucelózy skotu vyvolané původcem Brucella melitensis. Všechna sérologicky pozitivní zvířata z rakouské farmy byla utracena, negativní byla poražena pod úředním dohledem. Česká republika je úředně prostá této nákazy, B. melitensis se nikdy na území ČR nevyskytla. Vzhledem k tomu, že se jedná o onemocnění přenosné na člověka, je nutno dbát zvýšené opatrnosti a důsledně došetřovat všechny aborty a rovněž sledovat nezvykle zvýšený počet úhynů mláďat. Významným preventivním faktorem je u importů karanténa vnímavých druhů zvířat.

Horké počasí vyvolává u zvířat tepelný stres. Je proto nezbytné vytvořit na pastvinách vhodné životní podmínky, aby byl jeho dopad co nejmenší. U plemenných býků tepelný stres negativně ovlivňuje sexuální libido a spermiogenezi, což může vést až k dočasné neplodnosti. Proto se určitě nevyplatí riziko podceňovat. Býk, který se chladí ve vodě nebo neustále postává ve stínu pod stromem, vám mnoho práce neodvede. Současně je nutno si uvědomit, že u kvality spermií se dopad tepelného stresu projevuje až s velkým zpožděním.

Státní veterinární správa ČR přistupuje od 1. července 2018 ke změně Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace. Úpravou dojde ke zrušení sérologického vyšetření (ELISA test) na tuberkulózu u skotu staršího 24 měsíců bez tržní produkce mléka (masný skot) a dále u plemenných býků v přirozené plemenitbě. To bylo zahájeno v lednu letošního roku ve snaze zjednodušení práce chovatelům při manipulaci s skotem, neboť při tomto typu vyšetření není nutné dvakrát v rozmezí několika dní manipulovat se zvířaty jako je tomu u jednoduché tuberkulinace.

Osmnáct. Takový je počet hospodářství, která ke konci loňského roku ještě chovala IBR pozitivní zvířata. Celkový počet infikovaných (IBR pozitivních) zvířat ke stejnému období činil celkem 1.561 kusů (0,11 %). Ačkoliv se to může zdát jako nízké číslo, jsou právě tato zvířata velkou překážkou k získání statusu země prosté od IBR. Cílem tedy musí být co nejrychlejší eliminace těchto zvířat ze stáda. Proto je od 1.1.2018 v rámci nařízených MVO zakázáno připouštění všech pozitivních zvířat bez výjimky a nařízeno jejich postupné vyřazování ze stáda.

S vrcholícím obdobím telení v masných stádech je nutné připomenout význam kolostra pro novorozená telata. Právě první hodiny po porodu, a s tím související napojení telete mlezivem, jsou totiž zcela rozhodujícími okamžiky pro bezproblémový vstup do života. Správné napojení telete dostatečným množství kvalitního mleziva je naprosto stěžejní, obzvláště u masného skotu, kde je odstavené tele jediným produktem chovu. Pokud se o tele postará sama matka, je to nejlepší způsob. Ne vždy ale vše funguje stoprocentně a pak přichází na řadu chovatel a jeho schopnost správně a včas zasáhnout. V tomto článku shrneme v pěti okruzích odpovědi na základní otázky kolem kolostra.

Pneumonie, neboli zápal plic, patří k nejčastějším respiračním onemocněním skotu. Přináší s sebou nemalé přímé náklady na léčbu, ale i následné ztráty způsobené nižší užitkovostí, které se u masného skotu projevují zhoršením růstu, sníženými přírůstky a tudíž i delší dobou výkrmu. Nezřídka způsobuje i úhyny, které jsou samozřejmě po chovatele nejbolestivější. Infekce dýchacího aparátu je hned po průjmových onemocněních nejčastějším důvodem úhynů telat během prvních třech týdnů života. Je tedy třeba nepodceňovat rizika vzniku, neboť prevence je v porovnání s ekonomickou újmou, kterou respiratorní onemocnění způsobují, výrazně levnější.

Celoroční venkovní odchov masného skotu nebo skot přes zimu ustájený v zimovišti? Každý způsob má své odpůrce i příznivce, stejně tak jako přednosti i nedostatky. V našich zeměpisných šířkách je dnes již běžnější zimní odchov ve stáji (zimovišti), není to však rozhodně pravidlem. Jaký způsob zimního odchovu zvolit, musí vždy vycházet z konkrétních podmínek daného chovu. Rozhodujícími faktory jsou samozřejmě klimatické podmínky oblasti, chované plemeno (extenzivní plemena jako highland či galloway jsou zcela jistě celoročnímu chovu venku lépe přizpůsobena), způsob hospodaření (komerční chov vers. plemenařící) a samozřejmě také ekonomické možnosti.