Zdraví

Na našem území se sice katarální horečka ovcí (bluetongue) nevyskytuje, i tak je však potřeba mít tuto nákazu stále na zřeteli. Své o tom ví zejména farmáři ve Francii, kde se stále nedaří nemoc dostat pod kontrolu a i přes chladný ráz počasí nadále dochází k jejímu šíření. Ke konci roku 2017 zde přibylo nových 78 ohnisek. Na území Francie se aktuálně vyskytuje sérotyp 4 a 8. Francouzské orgány se proto rozhodly od 1. ledna 2018 vyhlásit ochranné pásmo na celé území Francie, což alespoň usnadní francouzským chovatelům přesuny skotu v rámci země. Podobná situace panuje i u našich slovenských sousedů.

Ztráty telat způsobené předčasnými porody či zmetáním jsou něčím, čemu by se rád každý farmář bez tržní produkce mléka v právě probíhajícím období telení vyhnul, neboť v masných stádech, kde je tele jediným produktem chovu, je každý úhyn významnou ekonomickou ztrátou. Ne vždy se to však daří, protože zdaleka ne všichni chovatelé věnují potřebnou pozornost příčinám ztrát a případné prevenci. Existuje mnoho důvodů, proč plemenice o své tele přijde - od obyčejného podklouznutí nebo pádu na vlhkém či hladkém povrchu zimoviště či výběhu, přes genetické vlivy až po výskyt patogenů infikujících březí krávu nebo jalovici.

Na většině českých chovů bez tržní produkce mléka je hlavním způsobem zajišťování reprodukce přirozená plemenitba. Z těchto důvodů je péče o plemenného býka (býky) klíčovým prvkem pro zjištění bezproblémové reprodukce v nadcházející sezoně. Praktické zkušenosti u nás i ze zahraničí ukazují, že zhruba 3 – 4 % býků ve stádech je trvale neplodných a dalších 15 – 20 % je neplodných částečně nebo nepravidelně. Plemeníci, kteří nemají potřebnou péči v zimním období, jsou vystaveni zvýšenému riziku neplodnosti. Kromě toho může mít negativní vliv na funkčnost býka nedostatečná výživa nebo nevhodné ustájení.

Státní veterinární správa ČR zveřejnila Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2018. Vzhledem k tomu, že dochází k dílčím úpravám, která se v některých bodech týkají i chovatelů masného skotu, dovolujeme upozornit na nejvýznamnější změny v rozsahu povinných preventivních úkonů, které Metodika 2018 přináší. Tou hlavní je zavedení nové metody vyšetření na tuberkulózu skotu v chovech skotu bez tržní produkce mléka. Zatímco v chovech skotu s tržní produkcí mléka zůstává jako vyšetřovací metoda jednoduchá tuberkulinace, v chovech bez tržní produkce mléka, tj. v chovech masného skotu, je možné nově použít sérologické vyšetření krve.

Ozdravování od IBR dospělo po jedenácti letech do finále. Velkou překážkou k získání oficiálního statusu země prosté od IBR je však existence pozitivních zvířat, kterých k 1.9.2017 bylo ještě 1.638 na 20 celkem hospodářstvích. Aby došlo k co nejrychlejší eliminaci těchto zvířat, budou pro tyto chovu stávající MVO (mimořádná veterinární opatření) od 1.1.2018 zpřísněna. Nově bude zakázáno připouštění všech pozitivních zvířat bez výjimky a nařízeno jejich postupné vyřazování ze stáda, tak aby nejpozději do konce září nebo října 2018 byla v ČR eliminována všechna známá pozitivní zvířata, a aby na všech hospodářstvích mohlo být do konce roku 2018 provedeno první závěrečné vyšetření.

V připomínkovém řízení se nyní nachází návrh vyhlášky týkající se zdraví zvířat, přemísťování a přepravy a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností. Návrh vyhlášky je předkládán v souvislosti s návrhem novely veterinárního zákona, která významnou měrou rozšiřuje rozsah odborných veterinárních úkonů (např. injekční aplikaci léčiv), které může chovatel na svém hospodářství u jím chovaných hospodářských zvířat provádět sám. Pokud se podaří tuto legislativní úpravu schválit, bude to pro všechny chovatele velké vítězství.

Na uplynulém jednání šéfů veterinárních služeb Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) v Paříži se ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád setkal se zástupci turecké delegace, s nimiž jednal o problematice předexportního vyšetřování skotu a katarální horečce ovcí. V rámci debaty turecká strana potvrdila, že trvá na sérologickém vyšetřování plemenných zvířat na Schmallenberg virus v rámci předexportního vyšetření a nesouhlasí, aby toto vyšetření bylo nahrazeno virologickým vyšetřením. Turecká strana preferuje provádět sérologické vyšetření ještě před samotným připuštěním jalovic.

Parazitární infekce patří mezi časté původce onemocnění v chovech masného skotu, ale bohužel jen poměrně málo chovatelů této problematice věnuje pozornost. To bychom chtěli nyní změnit. Proto zvažujeme, že ve spolupráci s SVÚ Jihlava a VFU Brno vytvoříme projekt týkající se zmapování výskytu infekcí gastrointestinálních parazitů ve stádech masného skotu spojeného s monitoringem rezistence k anthelmintikům. Předpokladem k úspěšnému zahájení projektu je dostatečný zájem ze strany chovatelů. Detaily najdete dále v textu.

Je prokázáno, že tři čtvrtiny ztrát telat připadají na úhyny během prvních týdnů života. Ty jsou způsobeny dvěma hlavními příčinami - porodní obtíže a průjmová onemocnění. Bohužel pouze zhruba desetina chovatelů se výskytu průjmových onemocnění ve svém chovu věnuje a řeší je, zbytek se tváří, že problém neexistuje. Přitom diagnostika ani samotná terapie není tak složitá. Máte ve svém chovu podezření na výskyt průjmových onemocnění a váháte s vyšetřením, protože se obáváte, že je složité a drahé? Omyl. Na trhu existuje velmi jednoduché a účinné řešení v podobě diagnostického setu, který umí efektivně a jednoduše podchytit až pět původců najednou aniž byste museli cokoliv posílat do laboratoře.

V souvislosti s aktuální kauzou nehygienických praktik při manipulování s masem v Brazílii, jimiž se v těchto dnech zabývají přední světová média, Evropská komise i vlády mimoevropských zemí, které s jihoamerickým státem obchodují, považuje Státní veterinární správa (SVS) za vhodné se k této problematice vyjádřit. Dovoz masa z Brazílie do České republiky je z pohledu jeho celkové spotřeby malý, v případě hovězího masa v posledních dvou letech dokonce nulový.