Zdraví

Katarální horečka ovcí, známá též pod anglickým názvem bluetongue, dál postupuje Evropou. Již několik let se drží ve Francii (sérotypy 4 a 8), před několika měsíci se sérotyp 8 dostal do Německa a před pár dny první případy téhož sérotypu ohlásily i belgické veterinární orgány. Pro nás však je pochopitelně větším rizikem blízkost bluetongue v sousedním Německu. Nejenom z hlediska nebezpečí zavlečení nákazy k nám, ale už i jen přiblížení onemocnění k hranicím České republiky by znamenalo vyhlášení ochranného pásma, které by díky poloměru 150 km zasahovalo až na naše území. Hrozba je o to nepříznivější, že je před námi národní výstava.

Do projektu "Monitoring původců helmintóz v chovech masného skotu a analýza anthelmintické rezistence a genetické diverzity", který byl pro přihlašování chovatelů otevřen v polovině ledna (detaily zde), se do dnešních dnů zapojilo bezmála 100 chovatelů. Nyní je vše připraveno k faktickému rozjedu - metodické návody pro odběry jsou finalizovány, materiál do laboratoří je nakoupen, vzorkovací sety potřebné k odběru vzorků jsou připraveny a chovatelům budou rozeslány nejpozději do půlky března. Další podrobnosti najdete v následujícím článku.

Terénní průzkum suplementace jódu ve stádech masného skotu provedený v roce 2018 na několika skotských farmách ukázal, že nadlimitní podávání jódu kravám před otelením může negativně ovlivnit schopnost telat absorbovat kolostrum po porodu. Výsledky studie ukázaly, že u farem, kde byla u krav hladina jódu nejvyšší, byl zaznamenán u telat těchto matek nejhorší příjem mleziva, zatímco tam, kde byla u krav hladina jódu nejnižší, nebyly u telat zaznamenány žádné poruchy pasivního přenosu kolostrálních protilátek.

Po skandálu s prodejem hovězího masa z nemocných krav, ohlásilo Polsko případ atypické formy takzvané nemoci šílených krav. Nález byl potvrzen na farmě poblíž hranice s ČR, uvedla Světová organizace pro zdraví zvířat. Případ atypické nákazy bovinní spongiformní encefalopatií (BSE) byl podle mezinárodní organizace zjištěn v polském městě Mirsk, které leží severovýchodně od Liberce.

"Vaši paraziti - náš problém" je motto čtyřletého projektu financovaného Ministerstvem zemědělství ČR, který je určen chovatelům masného skotu a na jehož realizaci se společnými silami budou podílet VFU Brno, SVÚ Jihlava a ČSCHMS. Hlavním smyslem projektu je zlepšit poznání dopadu parazitóz na masný skot a posunout společně s chovateli úroveň péče o zdraví zvířat. Chceme provést plošný monitoring helmintóz, analyzovat rezistenci a genetickou diverzitu hlístic a především pak zabránit nárůstu rezistence, která se stává významným problémem. Budeme rádi, když nabídce věnujete pár minut pozornosti, a v případě, že se naše zájmy potkají, odpovíte vyplněním registrace, na základě které vás budeme kontaktovat.

Stalo se vám někdy, že sousedovi uteklo stádo a "nacpalo" se k vám na pastvinu, kde bylo více porostu a čerstvá voda u napajedla? Zažila to asi většina chovatelů masného skotu a obzvláště v letošním suchém roce to nebylo nikterak ojedinělé. Pokud je se sousedem domluva a je známa nákazová situace jeho chovu, není to zase až tak velký problém a vše se dá relativně snadno napravit a vyřešit. Občas se ale stává, že chovatel nespolupracuje, o chov se taky nestará úplně ideálně, veterinární záležitosti svého chovu příliš neřeší a jeho zvířata jsou tedy při styku s vaším zdravým chovem potencionálním rizikem.

Státní veterinární správa ČR zveřejnila Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2019. Vzhledem k tomu, že dochází k dílčím úpravám, které se v některých bodech týkají i chovatelů masného skotu, dovolujeme upozornit na nejvýznamnější změny, které Metodika 2019 přináší. Pokud jde o skot, tak jednou ze změn je upřesnění postupu při odběru vzorku v případě zmetání u skotu (plus prasat a koní). V souladu s metodikou 2019 je třeba odběr provést bezprostředně po zmetání, nejpozději však do 10 dnů po zmetání.

EU si zakládá na tom, aby se ke spotřebitelům dostávalo kvalitní maso pocházející z chovů, které nevyužívají zbytečné množství chemických látek. Z toho důvodu je obchod s potravinami značně omezen. Nyní však EU obnovuje jednání s USA o tom, že by za určitých podmínek mohl být povolen další dovoz hovězího masa. V pátek 19. října 2018 Rada pověřila Komisi vyjednáváním dohody s USA o dovozu vysoce kvalitního hovězího masa pocházejícího z chovů, které nebyly ošetřeny hormony podporující růst (detaily zde). Rada ujistila spotřebitele v EU, že výsledná dohoda bude v každém případě respektovat vysoké požadavky na kvalitu a bezpečnost potravin. Zákaz dovozu hovězího od zvířat, které byly vyživovány růstovým hormonem, stále platí.

Státní veterinární správa (SVS) si v rámci "Antibiotického týdne" připomíná nutnost zodpovědného přístupu k používání antibiotik, respektive všem antimikrobikům. Nevhodné nebo nadměrné užívání antibiotik může vést k větší odolnosti baktérií, což je nebezpečné pro zdraví zvířat i lidi. SVS proto dlouhodobě šíří informace nabádající k odpovědnému používání veterinárních antibiotik, provádí kontrolu jejich používání a to včetně sledování případných zbytků (reziduí) v potravinách živočišného původu po podání antimikrobik zvířatům. Pro konzumenta to znamená, že tuzemská produkce masa, mléka, vajec a medu je monitorována s využitím moderních a velmi citlivých laboratorních technik dle pečlivě nastavených pravidel.

Evropský parlament přijal ve čtvrtek 25. října 2018 plán na omezení používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Resistence a snižující se účinnost antikrobik je totiž závažným problémem, jehož neřešení by mohlo mít dalekosáhlé důsledky nejenom v chovech hospodářských zvířat, ale především v humánní medicíně. Návrh počítá s tím, že veterinární léky nesmějí za žádných okolností sloužit ke zlepšení výkonu (užitkovosti) nebo kompenzování špatného prostředí a nevyhovujících podmínek chovu zvířat. Jakkoliv se toto může zdát samozřejmé, v praxi tomu tak vždy není.