Zajímavosti

K tragické události došlo ve středu odpoledne ve Švýcarsku v oblasti Gastein Schlossalm. Žena byla se svými dvěma dcerami ve věku 20 a 23 let a dvěma psy na túře, když je zatím z neznámých důvodů napadlo stádo pasoucích se krav. Čtyřicetiletá žena po útoku utrpěla zranění neslučitelná se životem, oběma dcerám se i přes zranění podařilo dostat do bezpečí. Přesné okolnosti případu nadále vyšetřují policisté, ale zdá se, že šlo o obranou reakci matek, které se cítily být ohroženy a chránily sebe a svá telata před psy, jež považovaly za hrozbu a mohly je snadno zaměnit za vlky. Právě množící se útoky vlků na mláďata skotu mohou být jednou z příčin zvýšené obranné reakce.

Pozornost chovatelů hospodářských zvířat i laické veřejnosti směrem k dobrým životním podmínkám zvířat zvyšuje poptávku po mobilních slunečnících na pastvinách. Vzestupný trend jejich využívání je zjevný zejména ve Spojených státech amerických, své příznivce si ale nachází i jinde ve v světě, Českou republiku nevyjímaje. Tyto slunečníky, které lze snadno převážet, dodává například firma OrganicMachinery. Podle zástupců firmy ale poptávka zůstává stále obecně nízká, a to zejména kvůli omezené informovanosti chovatelů hospodářských zvířat a také investici, která činí cca 24 tisíc euro.

Skot který se pase na bezdrátově oploceném pozemku, si na to absenci ohrazení rychle zvykne a chová se úplně stejně jako zvířata pasoucí za klasickým elektrickým ohradníkem. Vyplynulo to z mezinárodního výzkumu, který provedli výzkumníci z Wageningen Livestock Research a Louis Bolk Institute. Jak virtuální oplocení funguje? Když se zvíře blíží k vytyčené hranici pozemku, obojek vydává varovný zvuk a jakmile se hranici chystá překročit, následuje vibrace a slabý elektrický impuls. Přestože technologie bezdrátového virtuálního ohrazení zatím není příliš známá, postupně si získává popularitu a dá se brzy očekávat větší rozšíření.

V uplynulých dnech srbské Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství vyhlásilo výzvu na čerpání subvencí na chov plemenného skotu. V tuto chvíli se jedná o podpory, které jsou určené pro domácí zvířata v chovu, ale očekává se, že v dohledné době budou vypsány i dotace na plemenná zvířata nakoupená v zahraničí a dovezená do Srbska za účelem zkvalitnění chovu. Srbský stát, prostřednictví resortního ministerstva, by měl poskytovat podporu až do výše 50 % nákupní ceny zvířat. Vypsání výzvy zvýší zájem srbských chovatelů o nákup českých jalovic a plemenných býků, a to jak mléčného, tak také masného skotu.

Minulý týden se v australském Cairns v Queenslandu konala internetová dražba plemenných zvířat a genetického materiálu plemene waygu - Australian Elite Wagyu Sale. Nejvyšší cena ve výši 130 000 AUS (ekvivalent přibližně 79 500 EUR) padla za 22měsíční jalovici Mayura T1474 připravenou k výplachům (položka č. 44, katalog zde). Tato jalovice po otci Mayura Quantum byla zakoupena do amerického Texasu. Právě Američané byli těmi, kdo v aukci nakupovali zdaleka nejvíce. Průměrná cena plemenných jalovic byla 42 300 USD, 14 plemenných býků se v průměru vydražilo za 24 500 USD. Průměrná cena za inseminační dávky byla 2 740 USD za 1 ID, embrya se pak v průměru dražila za cenu 9 680 USD. Kompletní výsledky najdete v přiloženém souboru.

Přírodní pastva divokých koní, praturů nebo zubrů vede k ukládání uhlíku do půd. Tím pádem uhlík neuniká do atmosféry a neurychluje klimatické změny. Vyplývá to z výzkumu pracovníků Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Uhlík se do půdy ukládá v podobě stabilní organické hmoty – hnoje. Vědci při výzkumu sledovali osm pastvin. „Přestože se jednotlivé pastevní rezervace od sebe značně lišily, našli jsme zde jednoznačný společný rys: všechny jejich půdy obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzivnější mikrobiální aktivitu než v nepasených plochách.

Koncem února 2024 navštívil vůbec poprvé Českou republiku celosvětový odborník na problematiku zemědělství a jeho vlivu na klima a životní prostředí - prof. Frank Mitloehner z UC Davis v Kalifornii, ředitel UC Davis CLEAR Center. V rámci týdenní cesty přednášel na Mendelově univerzitě v Brně a České zemědělské univerzitě v Praze na téma „KRÁVY A EMISE - MÝTY A FAKTA”, kde rozebíral nejen možnosti, které farmáři mají pro zlepšení své uhlíkové stopy a udržitelnosti, ale především uvedl na pravou míru celou řadu nepravdivých tvrzení, které jsou se zemědělstvím spojovány. Seminář pořádala společnost MTS ve spolupráci s World Wide Sires Ltd., Českomoravskou společností chovatelů a chovatelskými svazu skotu.

Nizozemský řetězec supermarketů Jumbo se jako první v Nizozemsku rozhodl zastavit prodejní akce na čerstvé maso. Řetězec chce svým rozhodnutím přispět k motivaci lidí přejít na více rostlinnou stravu. Toto rozhodnutí bylo přijato na základě žádostí organizací pro dobré životní podmínky zvířat a od konce května se bude vztahovat na veškeré čerstvé hovězí, vepřové a kuřecí maso v obchodech a online. Do roku 2025 chce řetězec supermarketů, aby 50 % proteinových produktů, které prodává, bylo rostlinného původu a o dalších pět let později by toto číslo mělo vzrůst na 60 %. Jumbo také zkoumá možnost vývoje náhražek masa, aby spotřebitelé konzumovali více rostlinných bílkovin.

Konsorciu amerických výzkumníků z různých výzkumných ústavů a biotechnologických společností se podařilo pomocí genové úpravy u telete vybudovat odolnost proti onemocnění BVD. Vyplývá to ze studie publikované ve vědeckém časopise PNAS Nexus, o kterém informoval zpravodajský web The Bullvine. Ač je praktické nasazení této metody v Evropě v tuto chvíli v nedohlednu, ukazuje se, že je genetické inženýrství by mohlo přínosem i v oblasti veterinární medicíny. Bovinní virová diarrhoea (BVD) je celosvětově rozšířené infekční virové onemocnění, které způsobuje významné ekonomické ztráty v chovech skotu.

Podle kanadské společnosti HerdWhistle může teplota očí poskytnout informaci o zdravotním stavu zvířete. Podle tvůrců dokáže 3D kamera 'BigEye™' zachytit i teplo a díky tomu umí až šest dní předem předpovědět, že zvíře onemocní. Kamera by proto mohla být ideálním detekčním nástrojem pro velké chovy hospodářských zvířat, kde je čas na každodenní kontrolu každého zvířete omezený. Kamera tak snadno odhalí nemocná telata a ošetřovatel dostane včasné upozornění, které tele vyžaduje pozornost a můžete se mu přednostně věnovat.