Zajímavosti

Výroba amoniaku - což je mimo jiné velmi důležitá stavební složka jako součást syntetických hnojiv - je jedním z hlavních zdrojů emisí CO₂. Celosvětově se dvě procenta emisí CO₂ připisují právě výrobě amoniaku. V chemickém průmyslu v některých průmyslovějších částech Evropy je syntéza amoniaku zodpovědná dokonce za patnáct procent emisí. Spojením dvou různých technologií nyní belgičtí vědci z KU Leuven a univerzity v Antverpách objevili alternativu v jeho výrobě a to zcela bez emisí CO₂.

Chovatelé dlouhodobě volali po tom, aby byly průběžně zveřejňovány údaje týkající se počtu útoků vlků na hospodářská zvířata. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nyní tyto požadavky vyslyšela a na webu navratvlku.cz zveřejnila tabulky s počty usmrcených kusů rozdělených dle druhů a to včetně map s vyznačením lokalit, kde se útoky dějí. Součástí přehledů jsou rovněž data o výši vyplacených náhrad. Zveřejněné údaje jsou pochopitelně pouze za škody, které byly poškozenými chovateli nahlášeny. Z dat plyne, že škody exponenciálně narůstají a že se významně zvyšuje i objem vyplácených kompenzací. Jen za loňský rok to bylo již více než 5,6 miliónů korun.

Jak jste jistě zaznamenali i z informací z našich webových stránkách, Ministerstvo životního prostředí před časem i přes nesouhlas zemědělských a mysliveckých organizací schválilo Program péče o vlka (psali jsme zde). Abychom mohli vést další jednání na toto téma, potřebujeme sesbírat maximum informací o škodách způsobených vlky a o zkušenostech zemědělců s jejich působením v naší krajině. Za tímto účelem byl sestaven online dotazník. Prosíme abyste do něj uváděli škody průběžně včetně případů, kdy jste nežádali o náhradu, a to od 1.10.2019. Dotazník bude k dispozici až do konce roku 2020.

Jak jsem informovali na konci července, pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) společně s Českou zemědělskou univerzitou a odborníky z praxe v koordinaci s chovatelskými svazy připravili dokument, který má definovat základní parametry zabezpečení stád na ochranu hospodářských zvířat před útoky velkých šelem (zejména vlka a medvěda). Materiál popisuje doporučená optimální ochranná opatření, která vycházejí z dosud realizovaných opatření v ČR i v Evropě představujících účinnou ochranu hospodářských zvířat před útoky šelem. Dokument je nyní uvolněn do veřejné oponentury.

Američtí genetici z University of California v Davisu vytvořili geneticky upraveného býčka, jehož potomstvo by se mělo rodit v poměru 3:1 ve prospěch býčků. Význam tohoto umělého zásahu do genomu tví zejména v efektivnější produkci hovězího masa, neboť býci mají vyšší růstový potenciál, vyšší zmasilost a lepší konverzi živin, a tak je jejich výkrm v porovnání s finalizací jalovic a krav ekonomičtější. Hlavní praktický přínos této genetické úpravy by tak mohl být zejména v chovech masného skotu.

Jak jsme již avizovali v naší nedávné zprávě (zde), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravuje podklady pro tvorbu plošného titulu na podporu či kompenzaci vícenákladů v souvislosti s vyššími nároky na organizaci pastvy v oblastech s výskytem vlka obecného hrazeného z prostředků Ministerstva životního prostředí. K tomu, aby bylo možné spočítat sazbu této podpory, je třeba provést šetření u chovatelů, kteří jsou výskytem vlka dotčeni resp. již realizují určitá opatření spojená s vyšší ochranou stád před útoky této šelmy, aby bylo možné tyto vícenáklady vyhodnotit.

Celkovým vítězem dvacátého ročníku soutěže Česká biopotravina je sušené hovězí maso z Mitrovského dvora z plemene aberdeen angus, jehož chovu se mitrovští na svém hospodářství na Vysočině věnují. Letos hodnotila odborná devatenáctičlenná porota 150 přihlášených výrobků a produktů rozdělených do pěti různých kategorií. Sušené angusské maso z Mitrova zároveň vyhrálo i ve své kategorii biopotravina živočišného původu. Soutěž určenou tuzemským producentům biopotravin pořádá PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.

Internetem před několika dny obletěla zpráva o tom, že na rodinném statku pana Jana Sedláčka v Zadních Hájích se v pátek 21. srpna krávě Matyldě narodila paterčata. Vzhledem k tomu, že se jedná o světovou raritu, rozšířila se tato zpráva i na nezemědělské informační portály. Většina z nich uvádí, že pětice býků se narodila krávě červené strace, které farmář říká Matylda, ale už se nikde nepíše o tom, že jejich otcem je limousinský býk Záviš z Todně V (PLM 039). Toho před časem pan Sedláček nakoupil od Františka Farky, chovatele limousinů a předsedy tohoto chovatelského klubu.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vytvořila pro chovatele, kteří mají zájem podat žádost o projekt na zajištění ochrany svých stád před útoky velkých šelem do Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) manuál "Průvodce financováním prevence škod způsobených vlkem". Ten v několika kapitolách shrnuje informace o výzvách a potřebných podkladech k žádosti o podporu včetně obsahu projektové dokumentace či procesu hodnocení.

Čtyřletý výzkum provedený u několika stád skotu v severní Botswaně ukazuje, že dobytek pomalovaný barvou jednoduchými obrázky, jako jsou zejména nákresy očí, je mnohem méně často cílem velkých afrických šelem. Vědci si od tohoto zjištění slibují, že by to mohlo pomoci snížit ztráty hospodářských zvířat domorodců, kteří by pak neměli důvod ohrožené predátory sami lovit. Výsledky studie afričtí odborníci publikovali v odborném časopise Nature (studie zde). O tom, zda by to fungovalo i v evropských podmínkách k zamezení útoků vlků či rysů můžeme do doby, než to někdo vyzkouší, jen spekulovat.