Zajímavosti

Škody páchané vlkem stále stoupají a proto vznikl nový web Vlk trávu nežere, jehož cílem je podávat informace, které popisují problematiku soužití s vlky z pohledu dotčených osob, kteří musí zvyšujícímu se počtu vlčích útoků čelit nejvíce – tedy chovatelů, kteří v ohrožených oblastech žijí, pracují, pastevním způsobem chovají hospodářská zvířata a pečují o krajinu. Jelikož se pohled chovatelů velmi často rozchází s oficiálním přístupem státu, klade si nově spuštěný web za cíl seznámit zainteresovanou i laickou veřejnost s pohledem chovatelů na soužití s vlky.

Na dnešní den byla naplánována aukce plemenných jalovic, kterou organizoval Ing. Pavel Kozák. Aukce se i kvůli aktuálním covidovým opatřením přesunula do virtuálního prostředí a probíhala formou e-dražby. Bylo v ní nabízeno celkem 76 plemenných jalovic 8 masných plemen, z nichž 15 si našlo nové kupce. Dražili zájemci nejenom z České republiky, ale i ze zahraničí. Nejdražší jalovice, kterou byla aubračka Fiesta z Ostrého (ušní číslo 810902/931, otec Despagnou ZAU 068), zakoupil za částku 81.000 Kč kupec z Maďarska (video jalovice zde). Jedna z nabízených limousinských jalovic pak poputuje novému chovateli do Slovinska.

Výroba amoniaku - což je mimo jiné velmi důležitá stavební složka jako součást syntetických hnojiv - je jedním z hlavních zdrojů emisí CO₂. Celosvětově se dvě procenta emisí CO₂ připisují právě výrobě amoniaku. V chemickém průmyslu v některých průmyslovějších částech Evropy je syntéza amoniaku zodpovědná dokonce za patnáct procent emisí. Spojením dvou různých technologií nyní belgičtí vědci z KU Leuven a univerzity v Antverpách objevili alternativu v jeho výrobě a to zcela bez emisí CO₂.

Chovatelé dlouhodobě volali po tom, aby byly průběžně zveřejňovány údaje týkající se počtu útoků vlků na hospodářská zvířata. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nyní tyto požadavky vyslyšela a na webu navratvlku.cz zveřejnila tabulky s počty usmrcených kusů rozdělených dle druhů a to včetně map s vyznačením lokalit, kde se útoky dějí. Součástí přehledů jsou rovněž data o výši vyplacených náhrad. Zveřejněné údaje jsou pochopitelně pouze za škody, které byly poškozenými chovateli nahlášeny. Z dat plyne, že škody exponenciálně narůstají a že se významně zvyšuje i objem vyplácených kompenzací. Jen za loňský rok to bylo již více než 5,6 miliónů korun.

Jak jste jistě zaznamenali i z informací z našich webových stránkách, Ministerstvo životního prostředí před časem i přes nesouhlas zemědělských a mysliveckých organizací schválilo Program péče o vlka (psali jsme zde). Abychom mohli vést další jednání na toto téma, potřebujeme sesbírat maximum informací o škodách způsobených vlky a o zkušenostech zemědělců s jejich působením v naší krajině. Za tímto účelem byl sestaven online dotazník. Prosíme abyste do něj uváděli škody průběžně včetně případů, kdy jste nežádali o náhradu, a to od 1.10.2019. Dotazník bude k dispozici až do konce roku 2020.

Jak jsem informovali na konci července, pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) společně s Českou zemědělskou univerzitou a odborníky z praxe v koordinaci s chovatelskými svazy připravili dokument, který má definovat základní parametry zabezpečení stád na ochranu hospodářských zvířat před útoky velkých šelem (zejména vlka a medvěda). Materiál popisuje doporučená optimální ochranná opatření, která vycházejí z dosud realizovaných opatření v ČR i v Evropě představujících účinnou ochranu hospodářských zvířat před útoky šelem. Dokument je nyní uvolněn do veřejné oponentury.

Američtí genetici z University of California v Davisu vytvořili geneticky upraveného býčka, jehož potomstvo by se mělo rodit v poměru 3:1 ve prospěch býčků. Význam tohoto umělého zásahu do genomu tví zejména v efektivnější produkci hovězího masa, neboť býci mají vyšší růstový potenciál, vyšší zmasilost a lepší konverzi živin, a tak je jejich výkrm v porovnání s finalizací jalovic a krav ekonomičtější. Hlavní praktický přínos této genetické úpravy by tak mohl být zejména v chovech masného skotu.

Jak jsme již avizovali v naší nedávné zprávě (zde), Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravuje podklady pro tvorbu plošného titulu na podporu či kompenzaci vícenákladů v souvislosti s vyššími nároky na organizaci pastvy v oblastech s výskytem vlka obecného hrazeného z prostředků Ministerstva životního prostředí. K tomu, aby bylo možné spočítat sazbu této podpory, je třeba provést šetření u chovatelů, kteří jsou výskytem vlka dotčeni resp. již realizují určitá opatření spojená s vyšší ochranou stád před útoky této šelmy, aby bylo možné tyto vícenáklady vyhodnotit.

Celkovým vítězem dvacátého ročníku soutěže Česká biopotravina je sušené hovězí maso z Mitrovského dvora z plemene aberdeen angus, jehož chovu se mitrovští na svém hospodářství na Vysočině věnují. Letos hodnotila odborná devatenáctičlenná porota 150 přihlášených výrobků a produktů rozdělených do pěti různých kategorií. Sušené angusské maso z Mitrova zároveň vyhrálo i ve své kategorii biopotravina živočišného původu. Soutěž určenou tuzemským producentům biopotravin pořádá PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.

Internetem před několika dny obletěla zpráva o tom, že na rodinném statku pana Jana Sedláčka v Zadních Hájích se v pátek 21. srpna krávě Matyldě narodila paterčata. Vzhledem k tomu, že se jedná o světovou raritu, rozšířila se tato zpráva i na nezemědělské informační portály. Většina z nich uvádí, že pětice býků se narodila krávě červené strace, které farmář říká Matylda, ale už se nikde nepíše o tom, že jejich otcem je limousinský býk Záviš z Todně V (PLM 039). Toho před časem pan Sedláček nakoupil od Františka Farky, chovatele limousinů a předsedy tohoto chovatelského klubu.