Zajímavosti

O výskytu vlků v naší zemi bylo napsáno mnoho článků, vedeno mnoho jednání, diskusí a konferencí, ale doposud chybí objektivní pohled na postoj široké veřejnosti k této velké šelmě. Proto vznikl dotazník, který byl vytvořen na Katedře myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské, České zemědělské univerzity v Praze. Výzkum je prováděn širokým týmem vědců a odborníků a klade si za cíl zjistit postoje a mínění veřejnosti. Zajímá Vás otázka vlka? Směle tedy pokračujte k dotazníku.

Uprostřed přetrvávající krize způsobené pandemií covid-19 dokončila Evropská komise 28. dubna bilaterální obchodní dohodu s Mexikem. Dohoda zahrnuje roční dovoz 20 000 tun hovězího masa do Evropy. To bude moci být do zemí EU dovezeno se sníženým clem ve výši 7,5 procenta. Dovozy z Mexika byly donedávna z veterinárních důvodů zakázány. Tuto dohodu ještě musí schválit Evropský parlament a Rada. Proti tomuto rozhodnutí se čeká ostrý odpor ze strany agrární lobby, je však otázkou, zda bude mít na něco vliv.

Absolutní rekordy v hmotnostech jatečného opracovaného těla zpravidla drží zástupci plemene blonde d’Aquitaine. Je to dáno jejich velkým rámcem, dlouhým tělem a současně dobrým osvalením. Plemeno belgické modrobílé je naproti tomu nekorunovaným králem mezi masnými plemeny pokud jde o osvalení, ale díky výrazně nižšímu rámci nedosahují "belgičáci" takových hmotností jako blondi. Dospělí býci váží okolo 1300 kg, krávy obvykle do 900 kg. Plemenice belgického modrobílého plemene s živou hmotností přes 1000 kg sice není až takovou raritou, ale má-li jatečný trup belgické krávy 849 kg, to už výjimečné je.

Široká koalice politiků, akademiků, spotřebitelských organizací a nadnárodních společností žádá Evropskou komisi o povinné zavedení nutričního skóre potravin. To by mělo být součástí strategie Evropské komise farm-to-fork (od vidlí po vidličku). Tento názor společně podpořily společnosti jako Nestlé, Danone, Ahold Delhaize, Carrefour a další podobné organizace, které v tomto duchu zaslaly dopis evropské komisařce Stelle Kyriakidové odpovědné za veřejné zdraví. Zavedení podobného systému značení je podporováno rovněž vládami v Belgii, Španělsku, Německu, Nizozemsku, Lucembursku a Švýcarsku.

Zatímco celý svět je zaměřen na zpomalení šíření koronavirové pandemie covid-19 a hledání účinné vakcíny, dopady sociální separace na duševní zdraví lidí při zákazech volného pohybu osob, zavřených restauracích a většiny obchodů a nekonání kulturních akcí se už tak často v mediích neskloňují. A přitom právě to je možná jeden z nejnebezpečnějších průvodních jevů celé koronavirové krize. Pokud chcete dopad na svou psychiku omezit, pečujte o své duševní zdraví a jezte více hovězího masa!

Přinášíme vám první ze série článků věnující se travním porostům, péči o techniku před sezónou, péči o techniku rozhazování, obracení a shrnování a péči o techniku před nasazením sítě do lisu a samotnému lisování. Text připravil renomovaný odborník na travní porosty Ing. Houdek. Úvodní příspěvek pojednává o kvalitě technologie lisování do kulatých balíků a aktuální péči o travní porosty. Čtenáře také seznamuje s termíny setí či přísevu a se zásadami správné přípravy povrchu a provedení operací před přísevem. Druhá polovina článku je věnována přihnojování pastevním porostům po přísevu a volbě správné směsi pro přísevy.

O tom, jak vybrat plemenného býka z hlediska jeho genetického založení a užitkových vlastností a jak zabezpečit co nejhladší přechod z komfortu odchovu do nového pracovního prostředí, kde bude muset "fungovat", jsme již psali zde. Neméně podstatným kritériem při nákupu býka by měla být i jeho povaha, která je zásadní pro bezproblémovou a bezpečnou ovladatelnost. Přestože agresivita či dokonce rabiátnost je jedním z důvodů vyřazení býka při základním výběru, skutečný charakter se začne projevovat až později tím, jak býk dospívá a to v důsledku zvýšené produkce testosteronu (zpravidla kolem dvou let věku).

Ministerstvo životního prostředí schválilo zemědělci kritizovaný Program péče o vlka (pdf soubor). Ten je souborem opatření směřujících k omezení vzniku škod na hospodářských zvířatech a snížení dalších konfliktů, které s přítomností vlka v naší krajině souvisí, včetně budoucího stanovení tzv. příznivého stavu populace a stanovení jednotného postupu příslušných orgánů při nestandardním chování vlka. MŽP už v souladu s programem péče pracuje na legislativních změnách v oblasti náhrad škod s cílem poskytování náhrad dotčeným subjektům zjednodušit a usnadnit veškerou související administrativu.

Laboratorně vypěstované 'maso', hmyzí produkty, upřednostňování náhražek živočišných produktů rostlinnými jako je sojové mléko aj. To vše jsou kroky, které by podle kritiků tradičních živočišných produktů měly vést ke snížení dopadů živočišné výroby na životní prostředí. Právě hmyz je mnohými považován za potravinu budoucnosti, která by díky vysokému obsahu proteinů a nízké uhlíkové stopě postupně mohla nahradit tradiční suroviny bohaté na bílkoviny jako je například hovězí maso. Zásadní problém ale je, že hmyzí produkty spotřebitelé nechtějí. Dodavatelé je proto stahují z nabídky.

Rostoucí počet vlků a s tím související nárůst škod na hospodářských zvířatech způsobují chovatelům velké vrásky na čele. Není proto divu, že požadují mj. i možnost redukce vlčí populace. Zřejmě nikdo nemá v České republice problematiku vlka ve vztahu k zemědělství nastudovánu tak detailně jako Ing. Tomáš Havrlant - chovatel ovcí hospodařící na Broumovsku. Právě on byl spolu s Kamilem Zahradníkem z Lesnicko-dřevařského vzdělávacího institutu hostem pořadu Rozstřel, který byl na iDNES vysílaný ve středu 26. února 2020. Jejich vystoupení můžete shlédnout v odkazu.