Archiv všech aktualit

Ozdravování od infekční bovinní rinotracheitidy (IBR) bylo v České republice úspěšně dokončeno. V roce 2006, kdy ozdravování započalo, bylo pouze 19 % hospodářství uznáno jako IBR prostá hospodářství. V průběhu několikaletého ozdravování se postupně podařilo snižovat počet hospodářství s pozitivními zvířaty až k současnému stavu, kdy v ČR nejsou žádná hospodářství s pozitivními zvířaty. Nyní Česká republika čeká na oficiální uznání od Evropské komise jako IBR prosté země. Přesto IBR zůstává velmi živé téma a to nejenom kvůli udržení dobré nákazové situace v jednotlivých chovech, ale rovněž z pohledu výstavnictví.

V termínu 9. - 10. září 2020 se v hotelu Skalský dvůr uskuteční výroční členská schůze našeho svazu, které bude jako obvykle předcházet svazem pořádaný seminář. I letos jsme si pro vás připravili zajímavá témata, která jsou mezi chovateli masného skotu velmi aktuální. Dopolední prezentace se zaměří na veterinární oblast ve spojení s parazitózami skotu, odpolední blok přednášek bude věnován zejména faremnímu zpracování hovězího masa se zaměřením na realizaci bouráren od A do Z (projekty, legislativa, evidenční systémy včetně vážení apod.). Chybět nebude ani téma eliminace hrabošů očima odborníka na ornitologii.

Metoda testace SNP sloužící k ověřování původu a k budoucímu využití pro výpočty genomických plemenných hodnot funguje v České republice od podzimu roku 2018. Počínaje touto dobu si mohou chovatelé v laboratoři imunogenetiky ČMSCH, a.s. k vlastnímu ověření původu za příplatek 100 korun objednat i test bezrohosti. Nový způsob testování s sebou přinesl i rozšíření označování bezrohých jedinců. Jedincům, kteří jsou přes DNA otestováni jako heterozygotně bezrozí, nebo naopak rohatí, je za jméno a příslušnou písmennou zkratku přidána hvězdička – P* (heterozygotně bezrohý ověřený testem) nebo R* (otestovaný rohatý jedinec).

Průjmová onemocnění jsou v chovech masných plemen skotu hlavní příčinou zpomalení růstu a úhynu telat v prvním měsíci života. Jakmile jsou telata starší, jejich vnímavost na infekci se rychle snižuje. Nicméně telata postižená průjmem v raném věku jsou v průběhu dalšího odchovu náchylnější k respiračnímu onemocnění a nejsou ani vhodná k následnému chovu, neboť nevykazují potřebnou váhu. Výskytu průjmových onemocnění se systematicky věnuje a řeší je bohužel pouze menší část chovatelů, zbytek se tváří, že problém neexistuje. Přitom diagnostika ani samotná terapie není tak složitá. Následující článek popisuje, jak jim můžete na svém chovu předcházet a jak je otestovat.

Dne 1. července 2020 nabyly účinnosti nové podmínky tzv. nitrátové směrnice v České republice, které jsou legislativně ukotveny v nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu (změny přináší novela pod č. 277/2020 Sb.). Nově je upraveno vymezení zranitelných oblastí (ZOD) i nastavení pravidel hospodaření v těchto oblastech (5. akční program na období 2020–2024). Zranitelné oblasti, v nichž se nacházejí vody znečištěné dusičnany, zabírají 1,8 milionu hektarů, tedy více než polovinu využívané zemědělské půdy. Jejich vymezení i revize vychází z výsledků vývoje obsahů dusičnanů ve vodách. Od července bylo do zranitelných oblastí přidáno 60 katastrálních území a naopak 45 jich bylo vyřazeno. Jejich seznamy naleznete na www.nitrat.cz.

„Podvody hovězí mafie poškodily reputaci českým chovatelům skotu. Zkrachoval tak obchod s Kazachstánem.“ Tak zní celý název článku, který dnes vyšel v Hospodářských novinách a který se věnuje kauze vývozů skotu do Kazachstánu. Při nich skupiny firem prodávaly s pomocí falešné dokumentace do této asijské země užitková zvířata, která podvodně vydávaly za plemenný skot. Kazaši v reakci na tyto obchodní praktiky svůj trh pro český plemenný skot uzavřeli a zákaz trvá bohužel dodnes. Nejenom, že čeští chovatelé plemenného skotu přišli o velmi zajímavý trh, ale současně došlo k poškození vynikající reputace českého chovatelství v zahraničí. Odkaz na článek najdete níže.

V pátek odpoledne se v jihočeských Ústrašicích sešli chovatelé plemene belgické modrobílé, aby projednali úpravu šlechtitelského programu, dohodli se na koordinovaném nákupu inseminačních dávek a diskutovali o aktuální situaci v chovu tohoto plemene. Potřeba úpravy šlechtitelského programu vyvstala zejména poté, co byly do ČR dovezeny inseminační dávky červeně zbarveného býka New Red a kdy bez změny ŠP by toto zbarvení bylo považováno za nestandardní. Úprava ŠP se dále týká i bezrohosti, neboť některé belgické inseminační společnosti začínají pozvolna s bezrohou genetikou ve svých programech pracovat.

Letošní podzimní veletrh Náš Chov a Zemědělec v Lysé nad Labem se uskuteční bez plemene charolais. Shodli se na tom po dlouhé debatě a důkladném zvažování všech pro a proti členové klubu charolais, kteří dnes jednali v Pojedech. Ke zrušení Charolais show 2020 se chovatelé rozhodli zejména s ohledem na stále plně nedořešenou otázku týkající se výstavnictví v krytých prostorách ve spojitosti s covidem. Významnou roli při rozhodování hrál i návrh na změnu přístupu k IBR ve vztahu k veterinárním podmínkám, který prosazují kolegové z holštýnského svazu.

Jedním z cílů nedávno zveřejněné Strategie "Farm to Fork" má být rozšíření ekologického zemědělství (EZ), které by se mělo praktikovat na 25 procentech zemědělské půdy. V případě skotu chovaného v systému bez tržní produkce mléka nebude dosažení tohoto podílu problém, neboť v systému EZ je již dnes zařazeno téměř 53 % těchto zvířat. Nejvyšší hodnoty (55,5 %) bylo u této kategorie dosaženo v roce 2013. Naopak velice nízký podíl zvířat v EZ je dlouhodobě u dojnic, kterých se v ekologickém režimu chová průměrně pouze necelá 2 %. Tyto údaje jsou součástí návrhu strategického plánu SZP, který najdete v odkazu níže.

Problém zvaný hraboš se šíří laickou i odbornou zemědělskou i nezemědělskou veřejností doslova jako jedovatý šíp. Je jen málo farem a podniků, které by se s tímto „fenoménem“ v posledních letech nepotýkalo. Mírné zimy hrabošům prospívají a přirozených predátorů, kteří by se o redukci početních stavů postarali, bohužel příliš nepřibývá, na rozdíl právě od hrabošů. Jeden z našich chovatelů plemene limousine, pan Josef Valenta, kterého mnozí z vás znají z výstav jako toho, kdo přivede do předvadiště krotkou a přitom neodrohovanou krávu s teletem v celé parádě, tento stav nenechal chladným a doslova „na své triko“, se začal tomuto tématu věnovat.