Redefinice LFA oblastí od roku 2018
20.01.2016, Kamil Malát |
Redefinice LFA oblastí je klíčovým tématem, kterému se Ministerstvo zemědělství za asistence nevládních organizací a UZEI bude v nejbližších měsících intenzivně věnovat. Povinná bude redefinice oblastí typu O, nicméně je možné, že spolu s tím dojde i ke změně ve vymezení tzv. specifických LFA oblastí (LFA-S). Naopak horských oblastí se redefinice vůbec netýká. Cílem ministerstva je nastavení tzv. faremních systémů umožňujících v LFA oblastech lépe podpořit chov přežvýkavců, neboť téměř 88 % všeho masného skotu a zhruba 57 % dojeného skotu je chováno právě v méně příznivých oblastech. Sazby podpor by ideálně měly být odstupňované v závislosti na zatížení dobytčími jednotkami.
Zásadní změnou u oblastí typu O bude, že platby budou poskytovány plošně na veškerou zemědělskou půdu a ne pouze na TTP jako doposud. Tím vzroste počet způsobilých hektarů zhruba o 710.000. Obálka pro LFA platby by sice měla být posílena jednak o peníze získané z degresivity, ale také o zdroje získané z navýšeného kofinancování PRV, což by mělo být přinést dalších asi 108 mil. EUR (cca 2,9 mld. korun). Pokud se ale nepodaří aplikovat faremní modely zvýhodňující chov skotu na TTP, a bude-li pokračovat dosavadní způsob, kdy LFA podpora je jakousi obdobou "sapsové" platby na plochu, tak i přes výše uvedené finanční posílení dojde k dalšímu výraznému znevýhodnění chovatelů hospodařících na travních porostech!
Jaký model faremního systému je výhodnější (extenzivní vers. intenzivní dle podílu zatravnění nebo RV vers. ŽV) je poměrně diskutabilní, neboť oba mají své pro i proti a bude záležet na úhlu pohledu podle zaměření jednotlivých farmářů. Zatímco první je vcelku jednoduchý a více podpoří chovatele na travních porostech, zároveň ale může zvýhodnit farmy s minimálním využitím TTP tím, že podniky se zvířaty nerozliší, což může vést k nežádoucí podpoře extrémní extenzity bez větší (nebo žádné) provázanosti na chov skotu. Naopak druhý model sice jednoznačně zvýhodní chov přežvýkavců, ale nejenom těch pasených (tedy masného skotu a ovcí a koz), ale i dojených plemen skotu chovaných celoročně ve stájích.
Vlastní redefinice bude probíhat ve dvou krocích. V první fázi to bude vymezení oblastí podle biofyzikálních kriterií, kterými jsou v případě ČR nízká teplota, podmáčené půdy, nepříznivá textura a kamenitost půdy, mělká hloubka pro zakořenění, špatné chemické vlastnosti půdy a příkrý svah. Druhým krokem pak bude tzv. jemné doladění (anglicky označované jako fine tuning), kdy by se z podpory měly vyloučit ty LFA oblasti, které přírodní znevýhodnění již překonaly.
Celá diskuze na téma redefinice by měla být uzavřena ve třetím čtvrtletí letošního roku a ihned poté chce ministerstvo začít s vyjednáváním s Evropskou komisí. Vymezení nových oblastí by mělo začít platit v lednu 2018.
Český svaz chovatelů masného skotu bude mít v pracovní skupině při MZe, která se bude věnovat tomuto tématu, svého zástupce, takže vás budeme průběžně informovat o všech podstatných novinkách.
Foto: Jimramovské Pavlovice - v pozadí se stádem plemene blonde d'Aquitaine rodinné farmy Chroust, autor snímku: Václav Venawass Wasserbauer.
Zásadní změnou u oblastí typu O bude, že platby budou poskytovány plošně na veškerou zemědělskou půdu a ne pouze na TTP jako doposud. Tím vzroste počet způsobilých hektarů zhruba o 710.000. Obálka pro LFA platby by sice měla být posílena jednak o peníze získané z degresivity, ale také o zdroje získané z navýšeného kofinancování PRV, což by mělo být přinést dalších asi 108 mil. EUR (cca 2,9 mld. korun). Pokud se ale nepodaří aplikovat faremní modely zvýhodňující chov skotu na TTP, a bude-li pokračovat dosavadní způsob, kdy LFA podpora je jakousi obdobou "sapsové" platby na plochu, tak i přes výše uvedené finanční posílení dojde k dalšímu výraznému znevýhodnění chovatelů hospodařících na travních porostech!
Jaký model faremního systému je výhodnější (extenzivní vers. intenzivní dle podílu zatravnění nebo RV vers. ŽV) je poměrně diskutabilní, neboť oba mají své pro i proti a bude záležet na úhlu pohledu podle zaměření jednotlivých farmářů. Zatímco první je vcelku jednoduchý a více podpoří chovatele na travních porostech, zároveň ale může zvýhodnit farmy s minimálním využitím TTP tím, že podniky se zvířaty nerozliší, což může vést k nežádoucí podpoře extrémní extenzity bez větší (nebo žádné) provázanosti na chov skotu. Naopak druhý model sice jednoznačně zvýhodní chov přežvýkavců, ale nejenom těch pasených (tedy masného skotu a ovcí a koz), ale i dojených plemen skotu chovaných celoročně ve stájích.
Vlastní redefinice bude probíhat ve dvou krocích. V první fázi to bude vymezení oblastí podle biofyzikálních kriterií, kterými jsou v případě ČR nízká teplota, podmáčené půdy, nepříznivá textura a kamenitost půdy, mělká hloubka pro zakořenění, špatné chemické vlastnosti půdy a příkrý svah. Druhým krokem pak bude tzv. jemné doladění (anglicky označované jako fine tuning), kdy by se z podpory měly vyloučit ty LFA oblasti, které přírodní znevýhodnění již překonaly.
Celá diskuze na téma redefinice by měla být uzavřena ve třetím čtvrtletí letošního roku a ihned poté chce ministerstvo začít s vyjednáváním s Evropskou komisí. Vymezení nových oblastí by mělo začít platit v lednu 2018.
Český svaz chovatelů masného skotu bude mít v pracovní skupině při MZe, která se bude věnovat tomuto tématu, svého zástupce, takže vás budeme průběžně informovat o všech podstatných novinkách.
Foto: Jimramovské Pavlovice - v pozadí se stádem plemene blonde d'Aquitaine rodinné farmy Chroust, autor snímku: Václav Venawass Wasserbauer.