V loňském roce se nejprve v Řecku a nyní nově i v Bulharsku vyskytla ohniska nodulární dermatitidy skotu neboli lumpy skin disease (dále jen "NDS"). Jednalo se o první potvrzený výskyt uvedené nákazy v Evropě, který ale zůstal ve stínu katarální horečky ovcí (dále jen "KHO") ve Francii a následně i v Rakousku, tedy v bezprostřední blízkosti našeho území. V dubnu 2016 se NDS rozšířila do dalšího členského státu – Bulharska. V regionu, přes který před propuknutím nákazy projížděli kamiony se živým skotem směrem do Turecka. Vzhledem k tomu, že se jedná o nákazu přenosnou vektory a není vyloučeno další šíření této nákazy severně do střední Evropy, je vhodné věnovat této informaci pozornost.

Informace o nákaze NDS

NDS je infekční, vyrážkové a občas smrtelné onemocnění skotu. Toto onemocnění charakterizují tzv. noduly na kůži a jiných částech těla, u kterých často dochází k sekundární infekci. Vnímavý je hlavně skot, méně zebu a buvol indický. Dle dostupné literatury morbidita dosahuje cca 5 – 50 %, ale mortalita je vždy nízká. Největší ztráty představuje pokles užitkovosti zvířat (dojivosti), ztráta kondice zvířat a znehodnocení kůže nemocných zvířat. Onemocnění není přenosné na člověka.

Původcem NDS je Capripox virus příbuzný s ovčími neštovicemi. Virus je poměrně odolný vlivům vnějšího prostředí a do těla neprostupuje neporušenou kůží nebo sliznicemi. Incidence NDS je největší ve vlhkém letním období. Nejčastější výskyt je podél vodních toků a v nížinách, což jsou místa s největší koncentrací krev sajícího hmyzu (některé duhy komárů, muchničky a bodalky), který slouží jako přenašeč (vektor) onemocnění. Přenos onemocnění je možný mezi zvířaty i prostřednictvím krmiva nebo vody kontaminované slinami z infikovaných zvířat.

Inkubační doba je 4 až 14 dnů a počáteční klinické příznaky jsou charakterizovány horečkou, slzením, nosním výtokem a hypersalivací. Březí krávy mohou zmetat. V další fázi se objevují charakteristické vyrážky, ale pouze u cca 50 % infikovaných zvířat, jak uvádí literatura. Noduly (vyrážky) jsou ohraničené, kulaté, lehce vypouklé, pevné a bolestivé. Postihují celou kůži a sliznici gastrointestinálního a respiratorního traktu a sliznici genitálií. Kožní noduly jsou vyplněny pevnou, krémově šedou nebo žlutou tkání. Regionální mízní uzliny jsou zvětšené. Ve vemeni, hrudi a na končetinách vzniká edém. Někdy dojde k sekundární infekci nodulů, což vede ke hnisání. Noduly časem ustoupí nebo vzniká nekróza kůže. Vznikají vředy, které se později hojí a zanechávají jizvy.

V rámci diferenciální diagnostiky je třeba vyloučit pseudonodulární dermatitidu skotu způsobenou herpesvirem nebo infekci bakterií Dermatophilus congolensis, která rovněž způsobuje vznik kožních nodulů. Léčba NDS se neprovádí. K prevenci lze použít vakcínu. Dle informací z ledna 2016, v EU nebyla v té době registrována žádná vakcína proti NDS. V Řecku proto byla použita živá vakcína z Jihoafrické republiky. Momentálně probíhá v rámci členských států dotazování, zda je dnes v některém státě již registrovaná vakcína proti NDS.

V případě podezření na nákazu NDS v ČR musí být vzorky na vyšetření zaslány do SVÚ Praha, který v nejbližší době na svém pracovišti zavede metodu pro diagnostiku NDS. Proto žádáme, aby byl vždy odběr vzorků konzultován přímo z SVÚ Praha, který upřesní jaký materiál je k diagnostice nejvhodnější.

Opatření při výskytu NDS dle platné legislativy:

Jelikož k problematice NDS neexistuje žádná speciální legislativa jako je tomu například u KHO, IBR nebo TSE, ochranná a zdolávací opatření po potvrzení nákazy vycházejí z vyhlášky č. 299/2003 Sb. o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka (dále jen "vyhláška"). V případě NDS jsou to konkrétně § 13 až 25 vyhlášky. Do vyhlášky je transponovaná směrnice Rady č. 92/119/EHS (kromě jiného se týká vezikulární choroby prasat), na kterou se dnes odvolává veškerá legislativa EU vztahující se k opatřením po potvrzení NDS v postižených členských státech.

Na hospodářství, kde je NDS potvrzena, jsou dle § 15 vyhlášky neodkladně utracena všechna vnímavá zvířata a následně neškodně odstraněna. Nová zvířata mohou být do hospodářství naskladněna nejdříve 28 dnů po provedeném kompletním čistění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.

Kolem ohniska je dle § 17 vyhlášky vyhlášeno uzavřené pásmo, které zahrnuje ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km a pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km kolem ohniska. Ačkoliv se jedná o nákazu přenosnou vektory, stejně jako KHO, uzavřené pásmo je výrazně menší.

V rámci ochranných opatření je z uzavřeného pásma minimálně zakázán přesun:
a) Živého skotu
b) Spermatu, vajíček a embryí skotu
c) Čerstvého masa skotu a masných výrobků pocházejících ze skotu
d) Kolostra, mléka a mléčných výrobků
e) Čerstvých kůží a nezpracovaných vedlejších živočišných produktů skotu.

Krajská veterinární správa Státní veterinární správy může ve specifikovaných případech rozhodnout o výjimkách ze zákazu přesunů. Například, že přesun skotu z uzavřeného pásma je možný pouze za účelem porážky na předem určených jatkách mimo pásmo. A to z důvodu, že v samotném pásmu nejsou žádné jatka. Přičemž zvířata musí být před přesunem ošetřena proti vektorům.

V případě potvrzení NDS, lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že ze strany třetích zemí bude následovat pozastavení veškerého obchodu s živým skotem pocházející z ČR. Proto je nezbytné v rámci preventivních opatření dbát na důsledné čistění a dezinfekci všech dopravních prostředků pro přesun zvířat, které vozí skot přes postižené oblasti Evropy.

zdroj: Státní veterinární správa ČR