Česká verze English version Homepage Kontakty Plemenná kniha webKUMP Junior team MilujuHovězí.cz

Hlavní nabídka
Novinky
Dotace (612)
Legislativa (243)
Šlechtění (353)
Výběry býků (504)
Výstavy (431)
Zdraví (285)
Pozvánky (574)
Zajímavosti (363)
Ze svazu (693)
všechny novinky
ČSCHMS
Zápisy
Odchovny PB
Legislativa
Šlechtění a PK
Dotace, programy
Akce, výstavy
Kontakty
Odkazy
Hovězí maso
Burza zvířat
Plemenná kniha
webKUMP

Plemena
Aberdeen angus
Belgické modré
Blonde d'Aquitaine
Galloway
Gasconne
Hereford
Highland
Charolais
Limousine
Masný simentál
Piemontese
Salers
Aubrac
Parthenaise
Shorthorn
Texas longhorn
Bazadaise
Wagyu
Vosgienne
Rouge des Prés
Andorrské hnědé
Dexter
Pinzgauer
Chianina
Uckermärker

Vlci se vracejí do Čech, farmářům způsobují škody

10.06.2016,  Kamil Malát  

Velký mediální ohlas způsobily v posledních měsících zprávy o tom, že se na území České republiky po dlouhých letech vrací vlci a dokonce se v určitých lokalitách úspěšně rozmnožují. Radost milovníků a ochránců přírody však už tolik nesdílí farmáři pasoucí své býložravce na travních porostech. Zatímco donedávna se jednalo v případě hospodářských zvířat o škody způsobené téměř výhradně rysy, kteří rovněž patří mezi vybrané chráněné živočichy, nyní již existuje několik případů strhnutí telat jiným predátorem - vlkem obecným (jedno takové viz obrázek).

Vlčí vytí jsme v Čechách neslyšeli téměř dvě staletí. Poslední vlk byl údajně zastřelen na Šumavě v roce 1874, v roce 1914 padl poslední vlk v Beskydech. A z roku 1830 pochází pomníček posledního vlka Českomoravské vysočiny. To ovšem neznamená, že by se u nás od té doby vlci nevyskytovali vůbec. Vyhubením je totiž myšleno to, že se na našem území nerodila lvíčata. Občasná migrace vlků z Polska či Slovenska pokračovala stále až do doby jejich opětovného trvalého usazení v době teprve nedávné. Dlouhou dobu se tedy nejednalo o vlky "naše", ale o jedince na "výletě". Zvířata neznají hranice a snadno se tak vydají na území, na němž se oficiálně nevyskytují. Asi před deseti lety se začala vlčata rodit i v bývalém východním Německu. Několik kilometrů severně od Šluknovského výběžku vznikla populace takzvaných lužických vlků. Postupně se vlci přesunuli i do jiných koutů naší republiky. Dnes jsou trvalými obyvateli Šumavy, Broumovska či okolí Máchova jezera.

Vztah člověka k vlkům je bohužel spíše negativní, i když náhled na vlky se postupně začíná měnit. Negativní reakce vychází zejména ze strachu a z obavy ze způsobení škod. To je ostatně patrné i z počtu případů napadení hospodářských zvířat, zejména ovcí, jehňat, telat, koz a kůzlat. Například na Bruntálsku, kde se usadila vlčí smečka, byli jen v dubnu a květnu pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR přivoláni k devíti případům, kdy vlci napadli a usmrtili hospodářská zvířata. Na druhou stranu vlci v přírodě působí jako přirození regulátoři stavů divokých prasat, kterých v České republice enormně přibývá. Zatímco v 50. a 60. letech se u nás lovily tisíce divokých prasat ročně, v 70. letech desítky tisíc za rok, tak dnes se jich ročně uloví asi 200 tisíc. V místech, kde žijí pohromadě vlci a divoká prasata, se krátce po narození selat rodí i vlčata. Jako potravu si s oblibou vybírají právě mladá selata.

To, že se k nám vlci vracejí, naznačuje, že stav naší přírody ze zlepšuje. Věřím proto, že ani chovatelé, kterým tito predátoři způsobili škody, na vlky nezanevřou. Ostatně podle zákona č. 115/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, stát přebírá odpovědnost za některé zvláště chráněné druhy a dává poškozeným možnost zažádat o náhradu způsobených škod. Jak lze v případě vzniku škody žádat o odškodnění si můžete přečíst na našem straším článku ZDE.
Informace obsažené na webu cschms.cz nesmí být zvěřejněny bez souhlasu autorů. Prohlížením webu souhlasíte s právními podmínkami
Obsah webu: © 1991, 2006 Český svaz chovatelů masného skotu   Design & application: © 1999, 2006 WA.cz