V zemědělství je hlavní vina spojená s globálním oteplováním často připisována produkci červeného masa. Není proto divu, že se některé státy a spolky snaží produkci svých farmářů bránit a nechávají si zpracovat různé studie poukazující na rozdílnost v dopadech produkce hovězího masa podle různých typů produkce či chovu odlišných plemen. Výroba hovězího masa je na celém světě realizována celou řadou výrobních systémů a rovněž škála plemen používaných k produkci masa je velice široká. Nejnovější výzkumy ukazují, že uhlíkové stopy se při odlišných způsobech výroby hovězího mohou značně lišit.

Typů výroby hovězího masa, a zejména pak chovaných plemen, je celosvětově velké množství: od výrazně extenzivních systémů hospodaření (zejména ve státech jižní Ameriky založených na chovu anguse, hereforda či zebu a jeho kříženců), přes polointenzivní (většina evropských zemí včetně ČR s převažujícím chovem kontinentálních plemen) až po vysoce intenzivní (zejména Belgie a Nizozemí s převahou chovu plemene belgické modrobílé a dalších vysoce intenzivních plemen).

Emise na kilogram vyprodukovaného hovězího masa je důležitým elementem, který se bere jako hlavní ukazatel při porovnávání dopadů výroby hovězího na životní prostředí. Za účelem lepšího mapování vypočítala nizozemská společnost ERM, což je nezávislá environmentální poradenská firma se značnými odbornými znalostmi v této oblasti, ve spolupráci s Univerzitami v Amsterodamu a Gentu, uhlíkovou stopu u plemene belgického modrobílé a porovnala jí s jinými výrobní systémy na základě dostupných mezinárodních studií. Podobný úkol není zrovna snadný, neboť principy chovu a odlišné jednotky (kg jatečně upraveného těla, kg vykostěného masa ...) jsou různé. Přesto se ERM snažila na základě dostupných informací a parametrů uvedených v každé studii dopracovat výsledku, který by co neobjektivněji dokázal tyto systémy porovnat a nějak číselně vyjádřit.

Ze srovnání je zřejmé, že uhlíková stopa pro hovězí maso pocházející z intenzivní produkce (z plemene belgické modrobílé) je nižší než u irského hovězího a přibližně poloviční oproti brazilskému:

• Brazilské hovězí: 41 až 48,5 CO2 ekvivalentů/kg masa
• Irské hovězí: 27,5 až 34,4 kg CO2 ekvivalentů/kg masa
• Belgické modrobílé hovězí: 20,3 až 21,9 kg CO2 ekvivalentů/kg masa

S narůstajícím zájmem veřejnosti o životní prostředí a snaze politických reprezentantů určitých států tyto otázky řešit, se dá očekávat, že podobných studií bude přibývat. Že budou mít nějaký praktický dopad na rozhodování se ale asi moc očekávat nedá, neboť samozřejmě existuje celá řada dalších faktorů a aspektů, které se musí vždy posuzovat komplexně a ne pouze z jedno úhlu pohledu. Mohou ale hrát roli v marketingové podpoře produktů v dané výrobní oblasti či jako propagační nástroj k chovu toho či onoho plemene.