Zimní ráz počasí posledních dnů v některých částech České republiky vedl k tomu, že většina chovatelů skotu bez tržní produkce mléka již byla nucena stáhnout svá zvířata z pastvin a ustájit je v zimovištích. Skutečná zima se blíží na celé území ČR, a tak se na toto období budou muset brzy připravit i ti, kteří to ještě neudělali (s výjimkou farmářů, kteří odchovávají svá zvířata celoročně venku). Zdaleka ne všichni chovatelé masného skotu znají, jaké zásady by měly být v zimním období dodržovány, a proto si je v tomto článku stručně shrneme.

Zimní období je finančně nejnákladnější částí chovatelského roku. Důvod je jasný - v zimních měsících je nutné zvířata krmit, u stlaných provozů měnit podestýlku, hlídat porody atd.. To vše je finančně náročné, a pokud chovatel něco z toho podcení, rychle přicházejí nepříjemné následky. Dobré životní podmínky a dosažení potřebného přírůstku v zimních měsících velkou měrou rozhodují o správném vývinu odstavených jalovic (případně býků ve výkrmu), což má vliv na časnost a úspěšnost zabřezávání v připouštěcí sezóně. Každý farmář by tedy měl mít dopředu jasno v tom, jak se o svá zvířata během zimy postará a ne zásadní věci řešit až "za pochodu".

Vedle dostatečných zásob krmiva na celé zimní období, patří mezi základní předpoklady zajištění dostatečného životního prostoru pro zvířata. Přeplněnost prostor může vést k významnému snížení pohody, která se postupně začne projevovat v nedostatečném růstu, v horších případech nastávají zdravotní problémy. Pro krávy ustájené na roštových systémech se jako základní rozměr prostor v zimovišti bere 2,5 - 3,0 m²/krávu. Odstavená telata přesahující hmotnost 275 kg vyžadují 2,0 - 2,5 m²/ks, telata pod hmotností 275 kg musí mít k dispozici minimálně 1,5 – 2,0 m²/zvíře. V případě stlaných stájí jsou požadavky na prostor ještě vyšší. Telata pod 275 kg vyžadují 2,5 - 3,5 m²/zvíře, těžší dobytek potřebuje alespoň 4,0 m²/ks, krávy a březí jalovice ještě jednou tolik (samozřejmě v závislosti na chovaném plemeni).

Pokud to prostor zimoviště dovoluje, je vhodné zejména u velkých stád rozdělit plochu na dvě či více oddělení. Umožňuje to roztřídit stádo na zimní období podle stupně březosti anebo vyčlenit samostatně březí jalovice a matky s horší kondicí. Je tak vytvořena možnost odlišného krmení jednotlivých skupin a zejména v období telení věnovat více pozornosti jalovicím. V chovech, které směřují telení až na jarní měsíce, by suchostojné krávy měly být rozděleny podle tělesné kondice (body condition score - BCS). To umožní monitorovat příjem každé krávy a snížit výskyt následných těžkých porodů v nadcházejícím jaře.

Mladá zvířata se doporučuje ustájovat ne podle věku, ale podle hmotnosti, aby všechna měla stejné podmínky pro příjem krmiva a nedocházelo k odstrkávání menších a slabších jedinců od žlabu. Stejně tak je nutné oddělit rohatá zvířata od bezrohých (na to je ostatně i legislativa). Ač se to zdá samozřejmé, ne vždy to tak funguje.

Spolu s vhodným prostorem pro krmení a odpočinek (lehárna) musí mít dobytek vždy stálý přístup k čerstvé a čisté vodě. Taktéž je bezpodmínečně nutné zajistit, aby v zimovišti, ať je jeho konstrukce jakákoliv, docházelo k dostatečnému proudění čerstvého vzduchu. Nízké teploty skotu nikterak nevadí (jakkoliv jsou mnozí laici přesvědčeni o opaku), je však třeba zamezit vzniku průvanu ve stájích. Průvan má spolu s vysokou vlhkostí velice neblahý vliv na pohodu a dobrý zdravotní stav, přičemž nejvíce náchylná jsou samozřejmě čerstvě narozená telata.

Dostatečná vzdušnost stáje rovněž zabraňuje vzniku respiračních infekcí nebo pneumonií. Příznaky pneumonie nemusí být vždy na první pohled patrné. U podezřelých zvířat je vhodné zjistit jejich tělesnou teplotu, a pokud to jejich zdravotní stav vyžaduje, tak by měly být neprodleně ošetřeny. Jakékoliv odkládání řešení problémů se může rychle vymstít.

Zejména v případě stájí, kde není možné zajistit dostatečné odvětrávání, se doporučuje ostříhat mašinkou zvířatům hřbet. Ostříháním srsti nedochází k zapařování zvířat, ta se lépe ochlazují a taktéž to zabraňuje výskytu kožních parazitů, jako jsou vši atd.

Dovoluje-li to konstrukce stavby, je vhodné zvířatům umožnit venkovní pohyb, který přispívá k větší pohodě zvířat a současně působí preventivně z hlediska vzniku respiratorních onemocnění. Do venkovních prostor je však lepší omezit přístup pouze za suchého počasí, případně pokud je povrch zmrzlý nebo dostatečně pokrytý sněhem, neboť za deštivého a vlhkého počasí dochází k rozbahnění a devastaci porostu.