Pneumonie, neboli zápal plic, patří k nejčastějším respiračním onemocněním skotu. Přináší s sebou nemalé přímé náklady na léčbu, ale i následné ztráty způsobené nižší užitkovostí, které se u masného skotu projevují zhoršením růstu, sníženými přírůstky a tudíž i delší dobou výkrmu. Nezřídka způsobuje i úhyny, které jsou samozřejmě po chovatele nejbolestivější. Infekce dýchacího aparátu je hned po průjmových onemocněních nejčastějším důvodem úhynů telat během prvních třech týdnů života. Je tedy třeba nepodceňovat rizika vzniku, neboť prevence je v porovnání s ekonomickou újmou, kterou respiratorní onemocnění způsobují, výrazně levnější.

Že se jedná skutečně o závažný problém, je zjevné i z dat Státní veterinární správy ČR, ze kterých vyplývá, že v 2. pololetí roku 2017 bylo na jatkách zkonfiskováno 55 % plic poráženého skotu (24 % byly akutní změny, 76 % chronické). Americký výzkum uvádí, že byť 72 % zvířat nevykazuje žádné klinické příznaky klinické pneumonie, tak i přesto má při porážce plicní léze (Wittum a kol., 1996). To jsou čísla, která dokládají, o jak rozšířený problém se jedná.

Dýchací aparát skotu je v poměru ke zbytku těla velice malý, což ho dělá velice náchylným k respiračním infekcím. Hlavním klíčem k efektivní kontrole je správný management chovu. Nerespektování potřeb chovaných zvířat jej činí ještě citlivějším a náchylnějším k dýchacím onemocněním. Respirační obtíže lze rozpoznat podle zvýšené tělesné teploty, viditelnějšími příznaky jsou pak výtoky z nozder, nechutenství, ale i chybějící jiskra v oku či svěšené postavení uší.

Mezi faktory, které vyvolávají působení patogenů způsobující dýchací onemocnění, patří zejména různé stresové situace (odstav, přesuny, změna prostředí, odrohování, přeprava atd.) či nevhodné ustájení a špatná konstrukce staveb (například špatné odvětrávání způsobuje zvýšené množení patogenů a vede k vyššímu infekčnímu tlaku). Rovněž nevhodně utvářené skupiny jedinců různých kategorií usnadňuje přenos patogenů.

Pozitivně naopak působí včasné a správné prvotní napojení mlezivem, kvalitní krmení a dostupnost napájecí vody či dobré životní podmínky, které omezují vznik stresu. Rovněž vhodné ustájení v suchu a s dostatečným přísunem čerstvého vzduchu (ale bez průvanu!) je pro dobrou pohodu a zdravotní stav zvířat velice důležité. To vše jsou faktory, které zlepšují obranyschopnost organismu, který je pak odolnější vůči infekčnímu tlaku patogenů.

Britský výzkum

Ve Velké Británii byl proveden výzkum, který měl za cíl prokázat účinky pneumonie v různých fázích infekce na užitkovost zvířete. Následně byly rovněž vypočítány ekonomické ztráty, které z výskytu infekce pro chovatele plynou. Pokusné šetření zahrnovalo sledování 645 telat masného skotu. Součástí pokusu bylo také důkladné vyšetření plic na přítomnost respiračních onemocnění a zároveň byla hodnocena závažnost poškození dýchacího aparátu skotu.

Zvířata bez příznaků respiračního onemocnění byla poražena ve věku 16 měsíců, kdy vážila 560 kg (živá hmotnost). Telata, která byla ve věku pěti až šesti měsíců mírně až středně postižena pneumonií, dosáhla v průměru o 72 gramů nižších denního přírůstku než zdravá skupina, což je během 10 měsíců výkrmu snížení hmotnosti o 22 kg. Skupina telat chronicky infikovaných onemocněním dýchacích cest měla přírůstek nižší dokonce o 202 g v porovnání se skupinou zdravých telat, což je v průběhu 10 měsíců snížení hmotnosti o 61 kg. Jatečně upravená těla jedinců se závažným poškozením plic měla nejenom nižší hmotnost, ale i úroveň osvalení byla nižší, což se projevilo i v horším zatřídění na jatkách a to opět negativně ovlivnilo ekonomickou profitabilitu.

Náklady a ušlý zisk

Studie vycházela z ceny při výskytu pneumonie ve výši 79 €. Ta byla zkalkulována na základě nákladovosti chovu masného skotu, od které byly odečteny náklady na mortalitu. V případě nákladů na krmení autoři šetření kalkulovali s cenou 2,60 € na dosažení 1 kg přírůstku živé hmotnosti.

V nejhorším případě, kdy dojde k úhynu telete, je ztráta pro chovatele logicky největší. Za předpokladu, že telata váží v 6 měsících 225 kg a při tržní ceně 2,30 €/kg jde o ztrátu ve výši 518 €. V případě mírné pneumonie činí náklady 57 €, neboť aby zvíře dosáhlo hmotnosti 560 kg, musí být krmeno o 22 dní déle. Celkové náklady tedy činí 136 € na kus (79 € + 57 €). V případě závažné formy pneumonie dosáhly náklady 157 € (na výkrm do porážkové hmotnosti 560 kg bylo třeba 2 měsíce navíc v porovnání se zdravou skupinou). Připočteme-li k tomu rovněž ztrátu způsobenou horším zatříděním na jatkách (40 €), vyšplhají se celkové náklady na 276 € (79 € + 157 € + 40 €).

Celkové ztráty ve spojení s respiratorními onemocněními na kus: • mírná pneumonie: 79 € + 57 € = 136 € • těžká pneumonie: 79 € + 157 € + 40 € = 276 € • úhyn ve věku šesti měsíců: 518 € (225 kg x 2,30 €/kg)

Prevence a léčba

Za předpokladu, že je pneumonie odhalena včas, může být poměrně úspěšně vyléčena. Klíčem k efektivní kontrole je zahájení léčby opravdu včas. Důvodem, proč léčba pneumonií případně selhává, je obecně proto, že je zahájena o pár dní později, než by bylo třeba. Pokud léčení začnete až v okamžiku, kdy už zvíře nežere, má výrazně zvýšenou teplotu a výtoky, je už pozdě. Navíc, stejně jako u většiny jiných nemocí, prevence je vždy lepší a levnější než léčba. Postupy správného řízení chovu jsou klíčem k prevenci pneumonie, včetně účinných vakcinačních programů. Vakcinace nejenom že zvyšuje obranyschopnost organismu, ale současně snižuje množství vylučovaného viru do prostředí a tím znesnadňuje přenos infekce na ostatní kusy ve stádě.

• Více se lze dočíst například v prezentaci MVDr. Borkovce, která je ke stažení zde.