Povinné zastropování přímých plateb je stále ve hře
01.05.2018, agrieu.cz |
Evropská komise plánuje předložit legislativní návrhy k reformě SZP po roce 2020 na přelomu května a června 2018. Již v minulém týdnu se ale na veřejnost dostala první verze návrhu nové legislativy, která mnohé naznačuje. Navzdory očekáváním zejména větších zemědělských podniků a příslibům ministra zemědělství Milka ohledně dobrovolnosti případného zastropování přímých plateb na plochu, se zdá, že Evropská komise naopak počítá s povinným zastropováním, a to na úrovni 60.000 € na příjemce a rok. Zda tomu tak opravdu bude, se ukáže v nadcházejících týdnech.
Zastropování přímých plateb
Evropská komise navrhuje zavést povinné zastropování přímých plateb na plochu na úrovni 60.000 € na příjemce a rok. Komise navrhuje zohlednit zaměstnanost – od navrhovaného stropu by mohly být odečteny platy zaměstnanců, kteří na farmách pracují (včetně daní a sociálních příspěvků), ale i ekvivalentní náklady na řádnou i neplacenou práci spojenou se zemědělskou činností. Pro výpočet částky by členské státy použily průměrné standardní platy spojené se zemědělskou činností na vnitrostátní či regionální úrovni, vynásobené počtem ročních pracovních jednotek deklarovaných příslušným zemědělcem. Finanční obnos, který by členské státy získaly díky zastropování, by mohl být využit na financování dalších intervencí spadajících pod dekaplované platby (platby oddělené od produkce) – finance by zůstaly k využití v daném členském státě.
Redistributivní platby
Za účelem zajištění přerozdělení podpory vyplácené velkým příjemcům směrem k malým a středním zemědělským podnikům budou muset členské státy poskytovat redistributivní platby, které budou dekaplované, a budou vypláceny ročně. Členské státy stanoví částku vyplácenou na hektar, popřípadě různé částky pro různé rozmezí hektarů, jakož i maximální počet hektarů na jednoho zemědělce, na který bude podpora v rámci redistributivních plateb vyplácena. Dodatečně poskytovaná částka na hektar ale nesmí překročit průměrnou výši přímých plateb na hektar v daném členském státě.
Dobrovolná platba vázaná na produkci
Evropská komise navrhuje zachovat dobrovolné platby vázané na produkci (platby VCS), které by měly být v příštím programovacím období poskytovány na: obiloviny, olejniny, bílkovinné plodiny, luštěniny, len, konopí, rýži, ořechy, brambory určené na výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, čekanku, a ovoce a zeleninu. Podpora by měla mít podobu roční platby na hektar či zvíře. VCS platby ale budou moci být uplatňovány pouze na podporu sektorů nebo specifických druhů hospodaření, které jsou obzvláště důležité z ekonomických, sociálních nebo environmentálních důvodů, a které se potýkají s určitými potížemi. Přestože uniklý návrh neuvádí žádná konkrétní čísla, podle některých významných zemědělských periodik by na VCS platby v budoucí SZP mohlo být povoleno využít 10 % národní obálky, další 3 % by mohla být vyčleněna na podporu produkce bílkovinných plodin.
Podpora mladých zemědělců
Členským státům by mělo být umožněno poskytovat posílenou podporu (roční platby, dekaplované) mladým zemědělcům, kteří jsou v návrhu definováni jako zemědělci mladší 40 let, vedoucí podniku, s adekvátním tréninkem a/nebo požadovanými dovednostmi. Členské státy také budou moci poskytovat podporu s cílem posílit využívání nástrojů řízení rizik, které by mohly zemědělcům pomoci při řízení produkce či volatility na trzích. Členské státy by mohly poskytnout finanční příspěvek na pojistné, či finanční příspěvky do podílových fondů, a to včetně příspěvků na jejich založení.
Národní strategické plány
Návrh předkládá i konkrétnější rysy nového konceptu národních strategických plánů, které budou muset členské státy vypracovat pro nadcházející programovací období SZP. Členské státy budou moci předložit jeden plán platný pro celé území členského státu (popřípadě pro konkrétní region). Národní strategické plány budou muset obsahovat mj. posouzení potřeb, intervenční strategii členského státu, finanční plán, či popis prvků, které budou zajišťovat zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro konečné příjemce podpor ze SZP. Členské státy budou muset své národní plány doplnit SWOT analýzou. Národní strategické plány budou schvalovány Komisí, a to nejdéle do 6 měsíců od okamžiku předložení žádosti o schválení.
Komise předložila i seznam základních 9 cílů a jejich indikátorů pro budoucí SZP:
1. Podpořit příjmy a životní úroveň zemědělců a odolnost vůči tržním výkyvům (omezit kolísavost příjmů zemědělských podniků, přispět k územní rovnováze – vč. ANC)
2. Zvyšovat konkurenceschopnost a tržní orientaci (zvyšovat produktivitu zemědělských podniků, zintenzivnit zemědělský obchod)
3. Zlepšit pozici zemědělců v rámci hodnotového řetězce
4. Přispívat ke zmírňování dopadů a přizpůsobení se klimatickým změnám (omezovat emise skleníkových plynů ze zemědělství)
5. Přispívat k udržitelnému rozvoji a nakládání s přírodními zdroji (omezovat půdní erozi, zlepšovat kvalitu ovzduší, omezit únik živin z půdy, zlepšovat kvalitu vod)
6. Chránit přírodu a krajinu (chránit ptactvo, posilovat biodiverzitu)
7. Získat pro obor nové zemědělce a usnadňovat růst jejich podnikání a generační obměnu
8. Podpořit zaměstnanost, růst, sociální začlenění a místní rozvoj ve venkovských oblastech – včetně bioekonomie (přispívat k vytváření pracovních míst a hospodářského růstu na venkově, snižovat rozdíly v příjmech)
9. Uspokojit očekávání společnosti v oblasti potravin a zdraví (snížit využití antibiotik v zemědělství, udržitelné používání pesticidů)
Legislativní návrhy pro budoucí SZP jsou vázány na předložení legislativních návrhů pro Víceletý finanční rámec (VFR) po roce 2020. Evropská komise by měla zveřejnit legislativní návrh pro Víceletý finanční rámec po roce 2020 dne 02/05/2018, rozpočet pro jednotlivé politiky by měl být zveřejněn dne 29/05/2018. Komise by měla odsouhlasit legislativní návrhy pro SZP dne 29/05/2018, zveřejněny by měly být 2 až 3 dny po tomto datu.
Dalším dokumentem, který bude sloužit jako jedno z východisek pro diskusi k reformě SZP bude i zpráva Evropského Parlamentu ke Sdělení Komise k SZP po roce 2020, jejímž zpravodajem je Herbert Dorfmann (italský europoslanec, EPP). Dorfmann první návrh zprávy předložil dne 12/03/2018, v tomto dokumentu podpořil dobrovolné zastropování přímých plateb. V rámci jednání Výboru EP pro zemědělství a rozvoj venkova dne 24/04/2018 ale došlo ke změnám oproti původnímu návrhu – Dorfmann nyní navrhuje zavedení povinné vyšší míry podpory pro malé zemědělce, doporučuje degresivitu pro velké zemědělské podniky, a navrhuje, aby bylo na EU úrovni rozhodnuto o povinném zastropování, přičemž by měla být zohledněna zaměstnanost. Výbor EP pro zemědělství bude o zprávě hlasovat dne 17/05/2018, následně by mělo být o zprávě hlasováno na plenárním zasedání EP dne 28/05/2018.
Výše rozpočtu SZP po roce 2020
Komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger podle posledních informací zvažuje krácení rozpočtu pro SZP a kohezní politiku po roce 2020 o 5 až 6 %. Detaily zatím nejsou známy, krácení rozpočtu o 5 % by se ale mohlo projevit na poklesu příjmů zemědělců, a to v rozmezí od 3,6 % do 14 %. Oettinger dne 23/04/2018 v souvislosti se SZP uvedl, že má v plánu podpořit povinnou degresivitu přímých plateb s cílem přesunout část financí vyplácených velkým zemědělcům směrem k zemědělcům malým, platby by mohly být povinně snižovány již od 100 hektarů výše. Toto opatření by mělo vyřešit připomínky řady aktérů týkající se dle jejich názoru nespravedlivé distribuce plateb – tedy že 20 % zemědělců získává 80 % dotací ze SZP. Případné navýšení členských příspěvků do rozpočtu EU nad 1,1 % HNP, které by mohlo zmírnit krácení rozpočtu pro SZP, podpořila řada členských států (např. IE, HU, PT, FR, SI, LV, LT, EE a DE), navýšení příspěvků ale odmítají SE, AT, DK a NL. Evropská komise předloží legislativní návrhy pro Víceletý finanční rámec (VFR) dne 02/05/2018, návrh rozpočtu pro jednotlivé sektory by Komise měla předložit dne 29/05/2018.
zdroj: agrieu.cz
Zastropování přímých plateb
Evropská komise navrhuje zavést povinné zastropování přímých plateb na plochu na úrovni 60.000 € na příjemce a rok. Komise navrhuje zohlednit zaměstnanost – od navrhovaného stropu by mohly být odečteny platy zaměstnanců, kteří na farmách pracují (včetně daní a sociálních příspěvků), ale i ekvivalentní náklady na řádnou i neplacenou práci spojenou se zemědělskou činností. Pro výpočet částky by členské státy použily průměrné standardní platy spojené se zemědělskou činností na vnitrostátní či regionální úrovni, vynásobené počtem ročních pracovních jednotek deklarovaných příslušným zemědělcem. Finanční obnos, který by členské státy získaly díky zastropování, by mohl být využit na financování dalších intervencí spadajících pod dekaplované platby (platby oddělené od produkce) – finance by zůstaly k využití v daném členském státě.
Redistributivní platby
Za účelem zajištění přerozdělení podpory vyplácené velkým příjemcům směrem k malým a středním zemědělským podnikům budou muset členské státy poskytovat redistributivní platby, které budou dekaplované, a budou vypláceny ročně. Členské státy stanoví částku vyplácenou na hektar, popřípadě různé částky pro různé rozmezí hektarů, jakož i maximální počet hektarů na jednoho zemědělce, na který bude podpora v rámci redistributivních plateb vyplácena. Dodatečně poskytovaná částka na hektar ale nesmí překročit průměrnou výši přímých plateb na hektar v daném členském státě.
Dobrovolná platba vázaná na produkci
Evropská komise navrhuje zachovat dobrovolné platby vázané na produkci (platby VCS), které by měly být v příštím programovacím období poskytovány na: obiloviny, olejniny, bílkovinné plodiny, luštěniny, len, konopí, rýži, ořechy, brambory určené na výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, čekanku, a ovoce a zeleninu. Podpora by měla mít podobu roční platby na hektar či zvíře. VCS platby ale budou moci být uplatňovány pouze na podporu sektorů nebo specifických druhů hospodaření, které jsou obzvláště důležité z ekonomických, sociálních nebo environmentálních důvodů, a které se potýkají s určitými potížemi. Přestože uniklý návrh neuvádí žádná konkrétní čísla, podle některých významných zemědělských periodik by na VCS platby v budoucí SZP mohlo být povoleno využít 10 % národní obálky, další 3 % by mohla být vyčleněna na podporu produkce bílkovinných plodin.
Podpora mladých zemědělců
Členským státům by mělo být umožněno poskytovat posílenou podporu (roční platby, dekaplované) mladým zemědělcům, kteří jsou v návrhu definováni jako zemědělci mladší 40 let, vedoucí podniku, s adekvátním tréninkem a/nebo požadovanými dovednostmi. Členské státy také budou moci poskytovat podporu s cílem posílit využívání nástrojů řízení rizik, které by mohly zemědělcům pomoci při řízení produkce či volatility na trzích. Členské státy by mohly poskytnout finanční příspěvek na pojistné, či finanční příspěvky do podílových fondů, a to včetně příspěvků na jejich založení.
Národní strategické plány
Návrh předkládá i konkrétnější rysy nového konceptu národních strategických plánů, které budou muset členské státy vypracovat pro nadcházející programovací období SZP. Členské státy budou moci předložit jeden plán platný pro celé území členského státu (popřípadě pro konkrétní region). Národní strategické plány budou muset obsahovat mj. posouzení potřeb, intervenční strategii členského státu, finanční plán, či popis prvků, které budou zajišťovat zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro konečné příjemce podpor ze SZP. Členské státy budou muset své národní plány doplnit SWOT analýzou. Národní strategické plány budou schvalovány Komisí, a to nejdéle do 6 měsíců od okamžiku předložení žádosti o schválení.
• Anglické znění legislativních návrhů reformy SZP po roce 2020 ke stažení ZDE • |
Komise předložila i seznam základních 9 cílů a jejich indikátorů pro budoucí SZP:
1. Podpořit příjmy a životní úroveň zemědělců a odolnost vůči tržním výkyvům (omezit kolísavost příjmů zemědělských podniků, přispět k územní rovnováze – vč. ANC)
2. Zvyšovat konkurenceschopnost a tržní orientaci (zvyšovat produktivitu zemědělských podniků, zintenzivnit zemědělský obchod)
3. Zlepšit pozici zemědělců v rámci hodnotového řetězce
4. Přispívat ke zmírňování dopadů a přizpůsobení se klimatickým změnám (omezovat emise skleníkových plynů ze zemědělství)
5. Přispívat k udržitelnému rozvoji a nakládání s přírodními zdroji (omezovat půdní erozi, zlepšovat kvalitu ovzduší, omezit únik živin z půdy, zlepšovat kvalitu vod)
6. Chránit přírodu a krajinu (chránit ptactvo, posilovat biodiverzitu)
7. Získat pro obor nové zemědělce a usnadňovat růst jejich podnikání a generační obměnu
8. Podpořit zaměstnanost, růst, sociální začlenění a místní rozvoj ve venkovských oblastech – včetně bioekonomie (přispívat k vytváření pracovních míst a hospodářského růstu na venkově, snižovat rozdíly v příjmech)
9. Uspokojit očekávání společnosti v oblasti potravin a zdraví (snížit využití antibiotik v zemědělství, udržitelné používání pesticidů)
Legislativní návrhy pro budoucí SZP jsou vázány na předložení legislativních návrhů pro Víceletý finanční rámec (VFR) po roce 2020. Evropská komise by měla zveřejnit legislativní návrh pro Víceletý finanční rámec po roce 2020 dne 02/05/2018, rozpočet pro jednotlivé politiky by měl být zveřejněn dne 29/05/2018. Komise by měla odsouhlasit legislativní návrhy pro SZP dne 29/05/2018, zveřejněny by měly být 2 až 3 dny po tomto datu.
Dalším dokumentem, který bude sloužit jako jedno z východisek pro diskusi k reformě SZP bude i zpráva Evropského Parlamentu ke Sdělení Komise k SZP po roce 2020, jejímž zpravodajem je Herbert Dorfmann (italský europoslanec, EPP). Dorfmann první návrh zprávy předložil dne 12/03/2018, v tomto dokumentu podpořil dobrovolné zastropování přímých plateb. V rámci jednání Výboru EP pro zemědělství a rozvoj venkova dne 24/04/2018 ale došlo ke změnám oproti původnímu návrhu – Dorfmann nyní navrhuje zavedení povinné vyšší míry podpory pro malé zemědělce, doporučuje degresivitu pro velké zemědělské podniky, a navrhuje, aby bylo na EU úrovni rozhodnuto o povinném zastropování, přičemž by měla být zohledněna zaměstnanost. Výbor EP pro zemědělství bude o zprávě hlasovat dne 17/05/2018, následně by mělo být o zprávě hlasováno na plenárním zasedání EP dne 28/05/2018.
Výše rozpočtu SZP po roce 2020
Komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger podle posledních informací zvažuje krácení rozpočtu pro SZP a kohezní politiku po roce 2020 o 5 až 6 %. Detaily zatím nejsou známy, krácení rozpočtu o 5 % by se ale mohlo projevit na poklesu příjmů zemědělců, a to v rozmezí od 3,6 % do 14 %. Oettinger dne 23/04/2018 v souvislosti se SZP uvedl, že má v plánu podpořit povinnou degresivitu přímých plateb s cílem přesunout část financí vyplácených velkým zemědělcům směrem k zemědělcům malým, platby by mohly být povinně snižovány již od 100 hektarů výše. Toto opatření by mělo vyřešit připomínky řady aktérů týkající se dle jejich názoru nespravedlivé distribuce plateb – tedy že 20 % zemědělců získává 80 % dotací ze SZP. Případné navýšení členských příspěvků do rozpočtu EU nad 1,1 % HNP, které by mohlo zmírnit krácení rozpočtu pro SZP, podpořila řada členských států (např. IE, HU, PT, FR, SI, LV, LT, EE a DE), navýšení příspěvků ale odmítají SE, AT, DK a NL. Evropská komise předloží legislativní návrhy pro Víceletý finanční rámec (VFR) dne 02/05/2018, návrh rozpočtu pro jednotlivé sektory by Komise měla předložit dne 29/05/2018.
zdroj: agrieu.cz