Jednání k problematice výskytu vlků
10.05.2018, Kamil Malát |
Během posledního týdne jsme s kolegy ze Svazu chovatelů ovcí a koz absolvovali několik jednání týkající se výskytu vlka na území České republiky a škod způsobených tímto predátorem (psali jsme zde). Přestože řešení není kvůli odlišným zájmům obou skupin (chovatelé vers. ochranáři) jednoduché a bude k němu potřeba učinit ještě mnoho kroků a legislativních změn, je pozitivní, že náhled vrcholných pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny ČR začíná být vůči chovatelům hospodářských zvířat vstřícnější a citlivěji vnímají hloubku problémů poškozených sedláků.
Z jednání vyplynulo několik poznatků a námětů, které jsou určitým příslibem toho, že přístup státu k problematice výskytu vlka z pohledu ochránců přírody a zájmů chovatelů hospodářských zvířat bude do budoucna vyváženější. AOPK ČR v tomto ohledu připravuje několik legislativních změn, které oddělí ochranářskou péči o vlka od ostatních šelem, což by mělo v případě potřeby přinést možnost pružnější reakce ze strany státu. Nelze však očekávat, že AOPK přistoupí k souhlasu s regulací početních stavů vlků (odstřelu) s výjimkou případů, kdy vlk vykazuje atypické příznaky chování, což už ale umožňuje i současná legislativa.
Dalším krokem by měla být úprava zákona č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, aby se celý proces vyplácení náhrad poškozeným chovatelům zjednodušil, zrychlil a kompenzace byly spravedlivější. Do újmy by mělo být možné nově zahrnout například i náklady na kafilerní službu, služby veterinárního lékaře, ztráty označených, ale nedohledaných kusů či dokonce ušlý zisk.
V rámci dotací na prevenci proti škodám způsobených vlky byla diskutována možnost zavedení nového dotačního titulu z PRV – AEKO opatření na ochranu stád proti vlkům. Chovatelé pasoucích se přežvýkavců, kteří působí v oblastech s výskytem vlka, a kteří by realizovali určitá preventivní opatření (elektrický ohradník, pastevecký pes, u ovcí mobilní košár atd.), by se mohli přihlásit do speciálního dotačního programu, který by kryl vícenáklady spojené s prevencí vzniku škod. Zatím se jedná o prvotní myšlenku, kterou bude potřeba detailně rozpracovat, nicméně jedná se o zajímavý příslib systematického řešení problému. Tento návrh by se analogicky dal přirovnat například k již existujícímu opatření na ochranu chřástala polního. Zvažovaný dotační titul by měl nahradit výzvy vyhlašované v rámci Operačního programu Ministerstva životního prostředí (více zde a zde), které jsou složité a tudíž chovateli minimálně využívané. Náhrady škod by však měly být i po případném spuštění tohoto opatření nedotčeny.
Na naší nedávnou výzvu, abyste nám posílali své postřehy a připomínky k výskytu vlků v ČR, reagovalo několik chovatelů, za což děkujeme. Většina stanovisek byla k návratu vlků spíše kritická, našly se však i názory ze strany chovatelů vítající návrat vlků do české přírody. Od jejich opětovného začleňování si slibují lepší regulaci přemnožené zvěře, zejména pak té spárkaté, která způsobuje stále větší škody nejenom na plodinách pěstovaných na orné půdě, ale rovněž na travních porostech. Zemědělští hospodáři musí na obnovu či sanaci škod vynaložit mnohdy až statisícové částky a to jen proto, že v České republice neexistuje systémové řešení, které by přemnožení spárkaté zvěře zabránilo. Rádi bychom v této souvislosti informovali, že existuje iniciativa zemědělských nevládních organizací, které společným dopisem vyzvaly ministra zemědělství, aby tuto situaci aktivně řešil.
Z jednání vyplynulo několik poznatků a námětů, které jsou určitým příslibem toho, že přístup státu k problematice výskytu vlka z pohledu ochránců přírody a zájmů chovatelů hospodářských zvířat bude do budoucna vyváženější. AOPK ČR v tomto ohledu připravuje několik legislativních změn, které oddělí ochranářskou péči o vlka od ostatních šelem, což by mělo v případě potřeby přinést možnost pružnější reakce ze strany státu. Nelze však očekávat, že AOPK přistoupí k souhlasu s regulací početních stavů vlků (odstřelu) s výjimkou případů, kdy vlk vykazuje atypické příznaky chování, což už ale umožňuje i současná legislativa.
Dalším krokem by měla být úprava zákona č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, aby se celý proces vyplácení náhrad poškozeným chovatelům zjednodušil, zrychlil a kompenzace byly spravedlivější. Do újmy by mělo být možné nově zahrnout například i náklady na kafilerní službu, služby veterinárního lékaře, ztráty označených, ale nedohledaných kusů či dokonce ušlý zisk.
V rámci dotací na prevenci proti škodám způsobených vlky byla diskutována možnost zavedení nového dotačního titulu z PRV – AEKO opatření na ochranu stád proti vlkům. Chovatelé pasoucích se přežvýkavců, kteří působí v oblastech s výskytem vlka, a kteří by realizovali určitá preventivní opatření (elektrický ohradník, pastevecký pes, u ovcí mobilní košár atd.), by se mohli přihlásit do speciálního dotačního programu, který by kryl vícenáklady spojené s prevencí vzniku škod. Zatím se jedná o prvotní myšlenku, kterou bude potřeba detailně rozpracovat, nicméně jedná se o zajímavý příslib systematického řešení problému. Tento návrh by se analogicky dal přirovnat například k již existujícímu opatření na ochranu chřástala polního. Zvažovaný dotační titul by měl nahradit výzvy vyhlašované v rámci Operačního programu Ministerstva životního prostředí (více zde a zde), které jsou složité a tudíž chovateli minimálně využívané. Náhrady škod by však měly být i po případném spuštění tohoto opatření nedotčeny.
• Pakliže jste utrpěli škody na hospodářských zvířatech či dokonce zdraví, doporučujeme, abyste navštívili nový web www.navratvlku.cz, kde najdete mnoho důležitých informací včetně detailního postupu nahlášení škodní události. |
Na naší nedávnou výzvu, abyste nám posílali své postřehy a připomínky k výskytu vlků v ČR, reagovalo několik chovatelů, za což děkujeme. Většina stanovisek byla k návratu vlků spíše kritická, našly se však i názory ze strany chovatelů vítající návrat vlků do české přírody. Od jejich opětovného začleňování si slibují lepší regulaci přemnožené zvěře, zejména pak té spárkaté, která způsobuje stále větší škody nejenom na plodinách pěstovaných na orné půdě, ale rovněž na travních porostech. Zemědělští hospodáři musí na obnovu či sanaci škod vynaložit mnohdy až statisícové částky a to jen proto, že v České republice neexistuje systémové řešení, které by přemnožení spárkaté zvěře zabránilo. Rádi bychom v této souvislosti informovali, že existuje iniciativa zemědělských nevládních organizací, které společným dopisem vyzvaly ministra zemědělství, aby tuto situaci aktivně řešil.