Téma sucho, které je letos skutečně extrémní, slýcháme nejenom mezi zemědělci téměř každodenně. Probíhaly a stále probíhají různé debaty, jak situaci řešit z dlouhodobého pohledu, ale farmáři, aby jejich zvířata nestrádala a zabezpečili jim dostatek krmiva, musí řešit akutní nedostatek srážek okamžitě. Přinášíme vám pohled našeho člena - firmy Mitrovsky Angus, kde se samozřejmě také potýkali s nedostatkem srážek, ale namísto toho, aby jen nadávali, tak se snažili i ve svém přístupu něco změnit. Pro mnohé to možná není nic objevného, přesto to ale pro některé chovatele hospodařící na TTP může být inspirativní.

Na přiložené fotografii pořízené v 13. září je vidět, jak může farmář pomoci sám sobě, ale především svým zvířatům růst téměř stejně jako v dobách hojnosti pastevního porostu. Letos totiž více než kdykoliv dřív platilo, že i když bylo srážek souhrnně málo, na začátku sezóny přicházely na většině území ČR relativně pravidelně a opravdové sucho pak přišlo až v průběhu léta. Obrázek je pořízen na pastvině, která se zčásti neudržovala, aby poskytla hnízdiště divokým kachnám a především bažantům. Hnědá část tak byla posečena jen jednou, až byl porost vysoký a suchý. Levá strana naopak byla spásána pravidelně, v dobách hojnosti na jaře byla sečena. Nedopasky byly včas odstraněny. Výsledek vidíte na první pohled, ani jedna část není zavlažovaná a srážek měly stejně. Co z toho plyne?

Farmář první - nadává na sucho a dělá vše stejně jako dřív

Na jaře vypustil na všechny pastviny dobytek, hmoty bylo hodně, zvířata nestačila spást vše, velká část porostu tak zestárla a uschla. Farmář čekal, až mu na ostatních loukách vyroste porost tak, aby sklidil co nejvíce balíků. Zpočátku to vypadalo dobře, ale s ohledem na ubývající srážky se růst zpomaloval, až se skoro zastavil. A tak farmář v červnu sklidil o něco méně než obvykle balíků sena nebo senáže, nicméně hmota byla stará a senáž tak nemá potřebné živiny. Zvířata mezitím chodí po pastvině, kde již porost neroste jako na jaře. Vysoké nedopasky suché trávy dobytek nežere, snaží se tak najít mezi ním občas vyrůstající čerstvé výhonky, které jsou výživnější. Tu a tam si přitom občas některá kráva poškodí o suchá a tvrdá stará stébla oko. Nastane srpnová výheň. Zvířata nemají co žrát i když je porost stále vysoký. Senáž je čerstvá a z loňské zásoby již nic nezbylo. A tak se začne zbavovat pohublého dobytka. Utrácí na léčení očních zákalů v domnění, že jde o infekci a veterinář mu rád prodá antibiotika. No a nakonec nezbude než sednout k papírům a žádat kompenzace od státu na ztráty v období sucha.

Farmář druhý - nadává taky, ale něco se snaží udělat a změnit

Na jaře po zkušenostech za posledních 5 suchých let vypustí dobytek po menších skupinách na menší kusy pastvin. Jakmile porost dosáhne nejvyšší možné úrovně živin (těsně před květem) bez ohledu na to, že je porost ještě nízký jej sklidí do první seče jarní senáže. Balíků je málo, ale obsahují nejvyšší podíl živin. Jak dobytek porost spásá, přesouvá je postupně na další pastviny, některé již po první seči pomalu obrůstají. Původní pastviny ošetří, poseče nedopasky a pokud je to potřeba, ošetří je i travními branami, aby rozhrnul více koncentrovaný trus a případně hromádky posečeného plevele a udělal tak ideální podmínky pro případný déšť a podrůst porostu. Také na loukách, kde se sklízí krmivo na zimu je třeba i v suchu séct ne podle velikosti, ale podle živin, takže i když z hektaru udělá balíků třeba i o 3/4 méně než obvykle, vždy porost sklidí, když je před květem. Dobytek se vždy stěhuje ihned, jak přestane pastva stačit. Jakmile se růst zastaví kvůli suchu na konci léta, jsou již první jarní senáže hotové a pokud nezbylo nic z loňska, holt začne na pastviny zavážet vydatnou kvalitní letošní senáž, kterou dobytek doplní vykusováním čerstvého podrostu. Na konci léta je dobytek stále v plné kondici a možná jediné, co se oproti vlahým rokům změnilo, je více práce a více projeté nafty, ale nedá se nic dělat. Cílem je přece výsledek a to je u farmářů kvalitní zdravý dobytek v plné kondici, který je dobře připraven na zimu. Navíc včasnou sečí se na louky i pastviny začnou pomalu navracet kulturní druhy trav, které tam potřebujeme.

autor: Ing. Karel Kalný, Mitrovsky Angus