Na konci října se počet plemen, pro která je náš svaz oprávněn vést plemennou knihu a pro která v souladu s plemenářským zákonem funguje jako uznané chovatelské sdružení zodpovědné za šlechtění, vyšplhal na 25. K stávající 23 plemenům nově přibyla dvě nová masná plemena, která se v České republice postupně zabydlují. Jedním z nich je italská chianina, druhým potom v Německu vytvořené plemeno uckermärker. Byť se u nich nedá očekávat že by početními stavy do budoucna byla konkurenty zavedeným plemenům, tak obě jistě mají dobrý potenciál, aby našla uplatnění i u dalších českých chovatelů.

Český svaz chovatelů masného skotu funguje jako uznané chovatelské sdružení pro masná plemena od svého založení v roce 1990. Až do roku 2010 zastřešoval aktivity 12 masných plemen. Po dovozu dalších masných plemen se v roce 2010 svaz rozrostl o dalších 4 plemena: aubrac, parthenaise, shorthorn a texas longhorn. O rok později přibyla plemena bazadaise, rouge des prés (maine anjou) a wagyu. Následující rok 2012 to byla plemena vosgienne a bruna d'Andorra, v roce 2013 řady svaz rozšířili chovatelé dextera, v roce 2015 se přidal pinzgavský skot a konečně nyní tato dvě plemena: chianina a uckermärker.

CHIANINA

Chianina (čti kyanýna), neboli chianský skot, je jedním z nejstarších, ne-li vůbec nejstarším plemenem skotu na světě. Předpokládá se, že její prapůvodní předkové se dostali na území dnešní Itálie již v Době bronzové přibližně 1500 let př. n. l., a to z Asie a Afriky. Název plemene je odvozen od údolí Val di Chiana nacházejícího se mezi Toskánskem a Umbrií ve střední Itálii. Postupně se chov tohoto plemene rozšířil do všech provincií střední Itálie a dodnes se s ním můžete nejvíce setkat v Toskánsku, Laziu a Umbrii. Po II. světové válce překročil oceán a dostal se do Jižní Ameriky, Austrálie, Kanady a Spojených Států.

Do doby, než se začala v zemědělství široce využívat mechanizace, sloužila chianina především jako tažné zvíře. S nástupem mechanizace však tato užitková vlastnost pomalu začala ztrácet na významu, a tak se zvyšoval selekční tlak na masnou užitkovost, zejména na rychlost růstu, libovost masa a nižší ukládání tuku u dospělých zvířat při udržení velkého tělesného rámce. V roce 1932 se díky státem schválenému šlechtitelskému programu oficiálně ukončilo využívání chianiny jako tažného zvířete a začalo se se šlechtěním na masnou užitkovost.

Kromě toho, že je chianina pravděpodobně nejstarším plemenem, je také největším plemenem skotu na světě. Velmi charakteristický je pro ni tělesný "gigantismus", rychlý růst, časné dospívání a snadné telení. Také fenotypově je velmi zajímavým plemenem. Nejpozoruhodnějším znakem je objemné a výrazné osvalení. Zejména dobře stavěná jsou bedra, hřbet a zadní čtvrtě. Nohy jsou delší v porovnání s ostatními plemeny, ale poměr délky trupu k délce končetin není obdobný jako u jiných masných plemen. Hlavy mají zástupci tohoto plemene malé, jemné, s dlouhými úzkými čely a s výrazným nadočnicovým obloukem. Býci mívají také výrazný mezirožní val. Rohy mají krátké, dopředu zahnuté. U mladých zvířat jsou většinou černé a s věkem (od dvou let) zesvětlují, počínaje od základu. V roce 1986 se v Kanadě narodila první geneticky bezrohá jalovice. Kůže je tmavě pigmentovaná, tmavá jsou i oční víčka a řasy, mulec, paznehty a hroty rohů. Srst je krátká a hladká, porcelánově bílé barvy, zřídka s šedavým odstínem. Telata se rodí červenožlutá a přebarvují ve dvou měsících věku. Černá barva kůže je dominantním a světlá barva srsti recesivním znakem.

Zjev chianiny je bezesporu impozantní. V rámci plemene existují čtyři rázy lišící se velikostí a hmotností; obecně se však jedná – jak již bylo řečeno - o skot velkého tělesného rámce. Průměrná kráva měří v kohoutku 155 - 165 cm a váží 800 – 1.000 kg, zatímco dospělí býci měří 160 - 170 cm a váží 1.200 – 1.500 kg. Výjimkou však nejsou ani mnohem vyšší jedinci. Někteří voli dokonce měří v kohoutku až 190 cm. O světový rekord v živé hmotnosti skotu se svého času (v roce 1955) postaral právě zástupce tohoto plemene, jednalo se o býka jménem Donetto s živou hmotností 1.740 kg. Dnes byl tento rekord již překonán, ale i tak se jedná o úctyhodnou hmotnost.

Jednou z mála nevýhod tohoto plemene jsou malá vemena krav a jejich nižší mléčnost. Nicméně prvních 120 dnů laktace jsou schopny produkovat zhruba 12 litrů mléka denně a ty velmi mléčné až 20 litrů mléka za den. Vzhledem k původnímu šlechtění na tah a později na masnou užitkovost není horší mléčnost krav udivující. Porodní hmotnost telat se nejčastěji pohybuje v rozmezí 40 - 50 kg, jejich růst je rychlý a rovnoměrný. Mladí býci dosahují hmotnosti 600 kg ve věku 15 měsíců, při jatečné výtěžnosti 62 - 65 %. Maso je červené a téměř bez ořezu a udržuje si jemné mramorování. Denní přírůstek u volů a dospělých jedinců se blíží 2 kg.

Zajímavá je také odolnost vůči chorobám, hmyzímu bodnutí a minimální výskyt genetických a exteriérových vad. Vzhledem ke své houževnatosti, kvalitním paznehtům a dlouhým nohám je možné chianinu chovat v různých podmínkách. Zvířata jsou například schopná překonávat mnohem větší vzdálenosti, aby se dostala k vodě a krmivu. Plemeno se vyznačuje i vysokou tolerancí k tepelnému stresu. Díky své historii a schopnosti udržet si původní vlastnosti získala chianina mezinárodně uznávaný status genové rezervy. Také sehrála důležitou roli v zušlechťování italských plemen skotu romagnola, marchigiana a také podolského plemene pocházejících z oblasti Podolia; dále bylo použito v křížení s plemeny maremmana, modicana a brown swiss. V Severní Americe pak dalo vzniknout smíšeným plemenům chiangus, chiford a chimaine.

V České republice se plemeno chianina doposud využívalo téměř výhradně v inseminaci (dovoz ID). Prvním chovatelem čistokrevných zvířat, dovezených přímo ze země původu je tak Josef Havlík hospodařící nedaleko Sobotky.

Z plemene chianina se připravuje také slavný "král steaků" - steak ve tvaru písmene T Bistecca alla Fiorentina (florentinský biftek), jenž je neodmyslitelnou součástí toskánské gastronomie. Jsou to vlastně dva steaky v jednom, s kostí uprostřed, kdy na jedné straně je pevný a masitý steak z roštěnce a na druhé šťavnatý a jemný steak ze svíčkové. Tento steak bývá silný od 4 do 8 cm i více a oproti podobnému porterhouse steaku (T-bone steaku) se řeže na pořádné kusy, porce má 1 až 2 kg. Většinou je servírován jako jídlo pro 2 osoby a propečený na "rare" nebo "medium rare". Úplné propečení se u tohoto steaku neodpouští.

• Více informací o plemeni chianina se můžete dočíst ve schváleném šlechtitelském programu ZDE (pdf soubor).

UCKERMÄRKER

Plemeno vzniklo v 70. létech 20. století v bývalé Německé demokratické republice (NDR), a to křížením mateřských plemen charolais (genotyp 6) a masný simentál (genotyp 7). Původní pojmenování plemene "Genotyp 67" byl posléze nahrazen názvem oblasti Uckermark, kde plemeno vzniklo – uckermärker (UCK). V roce 1992 bylo plemeno uckermärker oficiálně uznáno jako nové masné plemeno skotu. Hlavní oblastí chovu byla oblast Uckermark, ale postupně se chov rozšířil také do dalších částí Německa, především na území bývalé NDR. Významnými oblastmi chovu jsou Brandenbursko a Meklenbursko – Pomořansko. Vzešlá populace jedinců (F1) z tohoto křížení byla podrobena přísné selekci a vybraní jedinci byli dále vzájemně nepříbuzně kříženi s cílem vytvořit masné plemeno skotu vhodné do velkovýrobních podmínek.

Plemeno uckermärker je velkého tělesného rámce vyznačující se klidným temperamentem, snadnými porody, vynikající mléčností a výbornými mateřskými vlastnostmi. Jemnější kostra s výborným osvalením dávají maximální předpoklad pro následné ekonomické zhodnocení ve výkrmu zvířat (jatečná výtěžnost až 63 %). Velký tělesný rámec v kombinaci s dobře utvářeným pohybovým aparátem předurčuje chovaná zvířata k maximálnímu využití objemných krmiv, a to v letním období převážně formou pastevního odchovu a v zimním období krmením objemnými konzervovanými krmivy. Jedná se o rané plemeno a jalovice lze zapouštět již od 16 měsíců věku (i dříve) při dosažení doporučené hmotnosti 500 kg. Od počátku 90. let minulého století je také šlechtěno na bezrohost z důvodů snížení ztrát v důsledku vzájemného poranění zvířat, a to především vzhledem k uplatnění chovu tohoto plemene ve velkovýrobních podmínkách.

Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi mladé a nové masné plemeno skotu, není zatím ve světě rozšířené. Jeho stoupající obliba v Německu ale potvrzuje, že se jedná o plemeno vhodné do všech produkčních výrobních oblastí (od řepařské až po horskou) právě pro svou adaptabilitu na prostředí, schopnost vysoké konverze živin z objemných krmiv a tím dosahování vysokých přírůstků bez nutnosti přídavku jadrného krmiva.

Prvních 10 jalovic plemene uckermärker bylo do České republiky dovezeno v prosinci roku 2014 a dalších 10 kusů v prosinci roku 2015, všechny na chov společnosti Prontus agro, s.r.o. na Jesenicko. Dále bylo do ČR v roce 2015 přivezeno 9 plemenných býků na chov pana Sittera do Jižních Čech a také inseminační dávky plemenného býka Stürmer (státní registr UCK 005). Následně dovezla firma Prontus agro, s.r.o. dva plemenné býky do přirozené plemenitby, prvního v roce 2017 a druhého v březnu 2018, oba dva z aukcí v Německu.

• Více informací o plemeni uckermärker se můžete dočíst ve schváleném šlechtitelském programu ZDE (pdf soubor) či na stránkách www.uckermarker.cz.