V květnu schválila Evropská komise změnu výše podpory za náklady spojené s preventivními opatřeními vedoucí k zabezpečení chovů hospodářských zvířat proti útokům vlků, rysů, medvědů a jestřábů. Stát bude nově pokrývat náklady na zabezpečení chovů v plné výši, doposud bylo možné hradit jen náklady do výše 80 %. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR informovala o tom, že s okamžitou platností mění pravidla výzev 110 a 130, které toto čerpání umožňují. Tento fakt ale výrazně kazí skutečnost, že stále nebyl dokončen Program péče o vlka.

Byť se nejedná o materiál, který by z pohledu chovatelů situaci nějak uspokojivě a zásadně řešil, jsou ale jeho součástí alespoň návrhy na kompenzaci dalších nákladů ve spojitosti s útoky vlků – např. náklady na kafilérii, veterinární posudek, odškodnění za zaběhnuté kusy či za farmové chovy jelenovitých. Program péče o vlka se ale tvoří již dva roky, přičemž Ministerstvo životního prostředí (MŽP), jako odborný garant, přestalo ale v této věci s nevládními organizacemi zastupující zemědělce zcela komunikovat. Poslední jednání v této věci se i přes opakované urgence uskutečnilo v prosinci loňského roku. Nespokojenost sedláků, ale i myslivců s přístupem státu v této otázce logicky sílí a proto se nelze divit požadavkům části zemědělců a myslivců, kteří prosazují regulovaný odstřel vlků jako jediné možné východisko z této situace.

Problematice působení vlka se věnuje i přednáška s názvem Děláme z vlků modlu?, kterou připravil Ing. Havrlant a která zazněla na výstavě Země živitelka v Český Budějovicích. Prezentace, kterou lze stáhnout zde (pptx soubor), detailně rozebírá aktuální situaci okolo soužití vlka s člověkem u nás, v Evropě, ale i ve světě. Ukazuje se, že v drtivé většině zemí, kam se vlci v posledních letech vrací, jsou čím dál větší problémy a ani přes mnohaletou zkušenost a obrovské náklady na prevenci či úhradu škod se situace nelepší, spíše naopak. Představa o romantickém soužití s vlkem se pod vlivem všech problémů rychle rozplývá. Existují státy (Francie či Německo), kde se výskyt vlka řeší na nejvyšší politické úrovni a některé státy již za určitých podmínek rozhodli o možnosti regulace vlčí populace. S tím úzce souvisí snahy o snížení stupně ochrany vlků.

Praktické studie z evropských zemí rovněž prokázaly, že ani elektrické ohradníky a další preventivní opatření nezabránily útokům vlků. Podobně je tomu i u použití pasteveckých psů při ochraně stád - ani ti výrazně nesnížili útoky na stáda (zejména u velkých stád). Problémem je také to, že veřejnost neví, jak se k takovým psům na pastvinách chovat. Navíc turistické trasy vedou často přímo přes pastviny a zde hrozí další újmy na zdraví. Zároveň skutečně kvalitního pasteveckého psa není jednoduché sehnat a vycvičit. A neposlední řadě chov těchto plemen není zdaleka vhodný pro každého.

Současná oficiální politika absolutní ochrany vlků nemá podporu ani u značné části vědecké a odborné veřejnosti. I z těchto důvodů proto vznikla petice za ochranu pastevectví a proti nekontrolovatelnému šíření vlčí populace, kterou můžete podepsat zde.

*******************************************************************************

Související články:

• Petice za ochranu pastevectví a proti nekontrolovatelnému šíření vlčí populace
• Prezentace Vlci v našich stádech (pptx soubor)
• Nový systém výplaty škod způsobených predátory
• Náhrady škod způsobených chráněnými živočichy
• Vyšší náhrady za škody způsobené vlkem
• MŽP mění ceník náhrad za škody vlkem a rysem
• Pozice Copa-Cogeca k situaci velkých predátorů
• Jednání k problematice výskytu vlků
• Počty vlků se zvyšují, usmrcení mláďat rovněž
• Nové dotační výzvy MŽP k ochraně stád před šelmami
• Dotace z MŽP k ochraně stád před šelmami
• Vlci se vracejí do Čech, farmářům způsobují škody
• Škody způsobené zvláště chráněnými živočichy