Stavy masného skotu začínají klesat
02.09.2019, Kamil Malát |
Doby, kdy počty krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka každoročně stoupaly, jsou minulostí. Jasně to vyplývá z údajů ústřední evidence, kterou vede ČMSCH a.s. Letos v červenci poprvé meziročně klesly nejenom stavy krav, ještě citelnější je ale propad v počtech jalovic, které jsou pro obrat stáda a tedy další budoucnost chovu zásadní. Pokles stavů začal již v září loňského roku, kdy poprvé bylo meziročně chováno méně jalovic než v předcházejícím období. V letošním roce je tento klesající trend ještě markantnější. Dokládají to přiložené grafy, které najdete spolu s dalším komentářem v textu.
Chovatelský um českých sedláků a vysoká kvalita našeho plemenného a zástavového skotu ceněná i zahraničními kupci v kombinaci s porozuměním části politiků, kteří si dobře uvědomovali, že zemědělství není jen o intenzivní zemědělské výrobě, ale také o udržitelném životě v příhraničních oblastech, environmentálních funkcích (eliminace eroze či zadržování vody), údržbě krajiny či agroturistice vedly k tomu, že až do loňského roku se stavy masného skotu u nás pravidelně zvyšovaly. To se nyní zastavilo, poprvé v porevoluční historii.
Sucho, nedostatek krmiva, nadprodukce hovězího v EU, obchodní dohody o bezcelním dovozu hovězího s USA a zeměmi Mercosuru, tlaky na snižování konzumace hovězího či přetrvávající nejistoty kolem Brexitu. Tyto všechny faktory mají na chov masného skotu v ČR, potažmo v celé Evropě, výrazně negativní dopady.
Po roce 1990 procházelo naše zemědělství celkovou restrukturalizací, což v chovu skotu vedlo k postupné specializaci, kdy se i u nás začala chovat masná plemena. Podpora státu v devadesátých letech minulého století v podobě dotací na nákup plemenných jalovic významně pomohla proces rozvoje chovu masného skotu akcelerovat. Podobné to bylo po našem vstupu do Evropské unie. Chovatelé, kteří v těchto letech končili s výrobou mléka, ale nechtěli chov skotu zcela opustit, houfně přecházeli na chov skotu bez tržní produkce mléka. Někteří převodným křížením, jiní investovali do nákupu čistokrevných zvířat. Okolo roku 2011 se narůst téměř zastavil, aby v posledních zhruba pěti letech nabral zase potřebné tempo, dokonce nejrychlejší v celé historii.
Chov masného skotu byl vždy ztrátovou záležitostí a bez dostatečné finanční podpory (přímé i nepřímé) se nikdy nemůže dostat do černých číslech. To, že dochází i ke snižování ekonomické prosperity tohoto odvětví, jasně ilustrují i poslední ekonomické výsledky (psali jsme zde).
Výše uvedené negativní důvody, které se navíc nakumulovaly do velmi krátkého časového úseku, způsobily, že lépe v chovu masného skotu, minimálně pokud jde o počty chovaných zvířat, asi už bylo. Masný skot a hovězí maso se rychle stává ohroženou komoditou, do budoucna možná citlivější, než je výroba mléka či vepřového. Na to je třeba se připravit a brát to v potaz i při formování budoucí zemědělské politiky.
Měsíční vývoj stavů krav BTPM:
Měsíční vývoj stavů jalovic BTPM:
Připojený dokument:
Chovatelský um českých sedláků a vysoká kvalita našeho plemenného a zástavového skotu ceněná i zahraničními kupci v kombinaci s porozuměním části politiků, kteří si dobře uvědomovali, že zemědělství není jen o intenzivní zemědělské výrobě, ale také o udržitelném životě v příhraničních oblastech, environmentálních funkcích (eliminace eroze či zadržování vody), údržbě krajiny či agroturistice vedly k tomu, že až do loňského roku se stavy masného skotu u nás pravidelně zvyšovaly. To se nyní zastavilo, poprvé v porevoluční historii.
Sucho, nedostatek krmiva, nadprodukce hovězího v EU, obchodní dohody o bezcelním dovozu hovězího s USA a zeměmi Mercosuru, tlaky na snižování konzumace hovězího či přetrvávající nejistoty kolem Brexitu. Tyto všechny faktory mají na chov masného skotu v ČR, potažmo v celé Evropě, výrazně negativní dopady.
Po roce 1990 procházelo naše zemědělství celkovou restrukturalizací, což v chovu skotu vedlo k postupné specializaci, kdy se i u nás začala chovat masná plemena. Podpora státu v devadesátých letech minulého století v podobě dotací na nákup plemenných jalovic významně pomohla proces rozvoje chovu masného skotu akcelerovat. Podobné to bylo po našem vstupu do Evropské unie. Chovatelé, kteří v těchto letech končili s výrobou mléka, ale nechtěli chov skotu zcela opustit, houfně přecházeli na chov skotu bez tržní produkce mléka. Někteří převodným křížením, jiní investovali do nákupu čistokrevných zvířat. Okolo roku 2011 se narůst téměř zastavil, aby v posledních zhruba pěti letech nabral zase potřebné tempo, dokonce nejrychlejší v celé historii.
Chov masného skotu byl vždy ztrátovou záležitostí a bez dostatečné finanční podpory (přímé i nepřímé) se nikdy nemůže dostat do černých číslech. To, že dochází i ke snižování ekonomické prosperity tohoto odvětví, jasně ilustrují i poslední ekonomické výsledky (psali jsme zde).
Výše uvedené negativní důvody, které se navíc nakumulovaly do velmi krátkého časového úseku, způsobily, že lépe v chovu masného skotu, minimálně pokud jde o počty chovaných zvířat, asi už bylo. Masný skot a hovězí maso se rychle stává ohroženou komoditou, do budoucna možná citlivější, než je výroba mléka či vepřového. Na to je třeba se připravit a brát to v potaz i při formování budoucí zemědělské politiky.
Měsíční vývoj stavů krav BTPM:
Měsíční vývoj stavů jalovic BTPM:
Připojený dokument:
|