Již delší dobu vnímáme debaty mezi chovateli na téma bodového hodnocení býků při jejich výběru do plemenitby. Ani ne tak kvůli odborné fundovanosti členů výběrových komisí jako spíše kvůli interpretaci výsledků a jejich využívání při prodeji a posuzování kvality jednotlivých býků. Mezi mnohými chovateli se vžilo přesvědčení, že čím vyšší bodové hodnocení býček má, tím je kvalitnější. Takto zjednodušující pohled ale není správný a je značně zavádějící, zejména pak u méně intenzivních plemen, která se nechovají jen kvůli co nejlepšímu osvalení.

Jednak proto, že hodnocení zevnějšku je pouze jedním z mnoha ukazatelů celkové kvality plemeníka, ale také proto, že posuzování býka jen podle celkových bodů bez znalosti dílčích znaků je odborně nesprávné a do jisté míry nepřesné.

I my se při prezentaci fotek býků z výběrů uchylujeme k uvádění celkového počtu bodů, ale rozhodně tím nechceme říci, že cílem šlechtění je stobodový býk a že by chovatelé měli kvalitu býka posuzovat jen přes součet bodů získaných při výběrech. Smyslem publikování fotek býků na webu či ve zpravodaji je ukázat plody šlechtitelské práce našich členů a obrazovou formou, která je v dnešní rychlé době chytlavější než dlouhý psaný text, prezentovat výsledky chovatelského umu. Berte proto, prosím, fotogalerii jako obrazový průřez určitého turnusu výběrů či jakousi výkladní skříň a ne jako návod na koupi konkrétního „nejlépe obodovaného“ býka.

Zevnějšek není jediným kritériem kvality býka

Objektivní hodnocení zevnějšku u masných plemen skotu má významný vztah k vyjádření masné užitkovosti a vysokou korelaci k hodnocení jatečně upraveného těla po porážce. Rozhodně ale není jediným ukazatelem vypovídajícím o kvalitě plemeníka. Při seriózním posuzování kvality býka jsou neméně důležité, či dokonce důležitější, informace o tom, jaké má býček a jeho rodiče plemenné hodnoty, původ, růstové schopnosti, mléčnost, obvod šourku (má velký vztah k plodnosti), chov z jakého býk pochází včetně toho, jak chovatel přistupuje například ke zjišťování porodní hmotnosti (systém hvězdiček) atd. To vše se má možnost chovatel dozvědět z katalogového listu ještě před zahájením výběrů (viz jak se vyznat v katalogovém listu býka - pdf soubor). Po jejich skončení jsou pak na webu svazu obratem zveřejňovány výběrové protokoly, kde jsou kromě celkového součtu uvedeny i body za jednotlivé hodnocené znaky a rovněž popis exteriérových vad (pokud býk nějaké má). Všechny tyto informace jsou důležitým podkladem pro správné rozhodování o koupi vhodného býka do konkrétního stáda.

Posuzujte býky dle známek za jednotlivé hodnocené partie

Vraťme se ale k problematice zjednodušování prezentace výsledků zevnějškového popisu býka. Má-li býk celkem 75 bodů, neznamená to automaticky, že se do vašeho stáda a pro vaše potřeby bude hodit lépe, než býk například se 65 body. Je nutné si uvědomit, jak se celkové bodové hodnocení skládá. Pokud býk v extrému získá za tři hodnocené ukazatele v rámci tělesného rámce (výška, délka a hmotnost) 30 bodů (maximální bodová hranice u každého z hodnocených znaků je 10 - viz níže), stačí mu v dalších sedmi ukazatelích nasbírat 40 bodů, aby se dostal na celkovou hodnotu 70 bodů. Je takový býk lepší, nežli ten, který sice nemá 30 bodů za rámec, ale má ve většině ukazatelů okolo 7 bodů a je tedy celkově vyrovnanější? Jistěže není. Jen se hodí pro jiné účely. Kupujete-li býka do čistokrevného stáda, budou vás zcela jistě zajímat trochu jiné exteriérové znaky, než chovatele, který chce kvalitního býka na křížení, resp. do komerčního chovu k produkci co možná nejlépe osvalených potomků. A přesně podle toho je k hodnocení a popisu zevnějšku potřeba přistupovat. Ve Francii se tyto odlišné typy býků rozdělují na „viande“ a „elevage“ čili „užitkový“ a „chovný“. Podobným způsobem by měli při posuzování vhodnosti konkrétního býka před jeho vlastním pořízením/nákupem uvažovat čeští chovatelé.

Rozdílné užitkové typy plemenných býků blonde d'Aquitaine: Na příkladu čtyř býků plemene blonde d'Aquitaine (ZBA 724, ZBQ 175, ZBA 871 a ZBA 989) můžeme demonstrovat podstatné rozdíly v zevnějšku býků. Býci v levé části obrázku vynikají osvalením při průměrném rámci (součet bodů za osvalení mají 25 a 27, rámec 19 a 21), zatímco býci vpravo naopak rámcovější s mírně průměrným osvalením (součet bodů za osvalení mají jen 19 a 21, rámec naopak 29 a 29). Srovnáme-li však celkový počet bodů býků v horní a pak dolní části obrázku, zjistíme, že součet je dosti podobný (75 a 77 resp. 83 a 80), ale býci jsou exteriérově zcela odlišní. Zatímco osvalenější býci s nižším rámcem (typu "viande") jsou vhodní do užitkových chovů, rámcoví býci vpravo (typu "elevage") se hodí spíše do čistokrevných podmínek.

Jak již bylo uvedeno, cílem šlechtění není produkce stobodových býků. Současně je ale pravdou, že býk například s 85 body je na podívání velmi často „líbivější“, nežli býk se 60 body. Ale opět – neznamená to, že by se chovatelé měli při nákupu bezhlavě vrhat na vysoko hodnocené býky, aniž by si důkladně nastudovali jejich další charakteristiky a ujasnili si, pro jaký účel býka přesně kupují a co od něj očekávají. Zejména u méně intenzivních plemen (aberdeen angus či hereford), jejichž přednosti jsou postavené na jiných charakteristikách, než jen osvalení, je třeba přistupovat k popisu zevnějšku obezřetněji a s větší rozvahou.

Slaďování oka je nutné

Závěrem je nutno ještě uvést, že popis zevnějšku býka je vždy vztažen k době, kdy bylo hodnocení realizováno. Nelze tedy koukat na bodové výsledky z výběru a před sebou mít přitom pětiletého býka po několika sezonách působení v přirozené plemenitbě a dumat, že to hodnocení nějak nesedí. Zkušený bonitér se při hodnocení musí umět oprostit od jakýchkoliv vlivů, které popis hodnoceného jedince ovlivňují. Při hodnocení konkrétního plemene se vychází ze schváleného standardu a znalosti stavu populace s tím, že u jednotlivých tělesných znaků je vyjádření bodové stupnice podle jednotlivých plemen zcela specifické a hodnotitel musí umět tato specifika odlišit.

Aby bylo zajištěno, že hodnocení probíhá u všech bonitérů stejným způsobem, organizujeme pravidelná školení (tzv. slaďování oka) a to nejenom pracovníků ČSCHMS, ale rovněž chovatelů, kteří jsou do komisí při základních výběrech býků delegováni. K odbornému vzdělávání inspektorů svazu pak slouží i různé zahraniční výjezdy a reciproční setkání se zahraničními kolegy týkající se oblasti popisu a hodnocení exteriéru (Francie, Německo, Dánsko). Naposledy se jednalo o společné česko-německé setkání v loňském roce (detaily zde). Pokud nám to situace ohledně covid-19 umožní, pak další slaďování oka a školení inspektorů svazu je naplánované na listopad.

Přehled 10 popisovaných znaků: • Tělesný rámec 1. Výška těla - 2. Délka - 3. Hmotnost • Kapacita těla 4. Přední šířka hrudníku - 5. Hloubka hrudníku - 6. Záď • Osvalení 7. Plec - 8. Hřbet - 9. Záď • Užitkový typ 10. zahrnuje hodnocení celkové ušlechtilosti zvířete, harmonie tělesné stavby a pohlavního výrazu. Vlastní celkové hodnocení je vyjádřeno součtem získaných bodů za tělesný rámec, kapacitu těla, osvalení a užitkový typ (maximální možný počet získaných bodů je 100). Detaily ohledně systému hodnocení zevnějšku jsou rozvedeny v metodice popisu a hodnocení zevnějšku (pdf soubor).