Je virus způsobující bluetongue patogennější?
19.10.2020, Kamil Malát |
Katarální horečka ovcí, známá též pod anglickým názvem bluetongue, se sice již delší dobu na území České republiky nevyskytuje, to ale neznamená, že je tato nákaza v Evropě minulostí. Již několik let se drží ve Francii (sérotypy 4 a 8), loni se sérotyp 8 dostal do Belgie, Lucemburska, Švýcarska a také sousedního Německa. Zde se sice podařilo její šíření směrem k našemu území zastavit, ale i tak je obezřetnost stále na místě. Tím spíše, že poškození chovatelé v západní Evropě hlásí stále větší ztráty, které jim bluetongue v chovech způsobuje. Zaznívají názory o tom, že virus prošel genetickými změnami a je nyní patogennější.
S nástupem chladnějšího počasí by se sice aktivita tiplíků (pakomáři z rodu culicoides), kteří toto onemocnění přenášejí, měla snižovat, ale minulost ukázala, že se na to stoprocentně spolehnout nedá. Ještě minulý týden byla hlášena nová ohniska v Německu poblíž francouzských hranic. Blízkost výskytu bluetongue v Německu je třeba vnímat nejenom z hlediska nebezpečí zavlečení nákazy k nám, ale už i jen přiblížení onemocnění k hranicím České republiky by znamenalo vyhlášení ochranného pásma, které by díky poloměru 150 km zasahovalo až na naše území.
Katarální horečka ovcí na sebe poprvé upoutala zvýšenou pozornost v roce 2006, když se v Nizozemí objevil sérotyp 8. Do té doby se mělo za to, že nákaza se týká pouze Afriky, případně jižních států Evropy. Z Nizozemí se pak nákaza postupně rozšířila do okolních států, na sever a východ Evropy a v roce 2008 taky do České republiky. V ČR byl poslední výskyt bluetongue byl zaznamenán v září 2009. Od 29.4.2013 je celé území ČR prohlášeno za prosté této nákazy a vakcinace byla zakázána.
Katarální horečka ovcí je infekčním onemocněním přežvýkavců, které není přenosné na člověka. Původcem katarální horečky ovcí je orbivirus, který patří do čeledi Reoviridae. V současné době je známo 24 rozpoznatelných sérotypů BTV1 až BTV24, přičemž některé z nich nejsou nijak epizotologicky významné. V Evropě dnes největší problém způsobují sérotypy BTV1, BTV2, BTV4, BTV8 a BTV16.
• Aktuální výskyt bluetongue v Evropě ukazuje tato mapka.
• Další informace k bluetongue najdete na webových stránkách Státní veterinární správy.
S nástupem chladnějšího počasí by se sice aktivita tiplíků (pakomáři z rodu culicoides), kteří toto onemocnění přenášejí, měla snižovat, ale minulost ukázala, že se na to stoprocentně spolehnout nedá. Ještě minulý týden byla hlášena nová ohniska v Německu poblíž francouzských hranic. Blízkost výskytu bluetongue v Německu je třeba vnímat nejenom z hlediska nebezpečí zavlečení nákazy k nám, ale už i jen přiblížení onemocnění k hranicím České republiky by znamenalo vyhlášení ochranného pásma, které by díky poloměru 150 km zasahovalo až na naše území.
Katarální horečka ovcí na sebe poprvé upoutala zvýšenou pozornost v roce 2006, když se v Nizozemí objevil sérotyp 8. Do té doby se mělo za to, že nákaza se týká pouze Afriky, případně jižních států Evropy. Z Nizozemí se pak nákaza postupně rozšířila do okolních států, na sever a východ Evropy a v roce 2008 taky do České republiky. V ČR byl poslední výskyt bluetongue byl zaznamenán v září 2009. Od 29.4.2013 je celé území ČR prohlášeno za prosté této nákazy a vakcinace byla zakázána.
Katarální horečka ovcí je infekčním onemocněním přežvýkavců, které není přenosné na člověka. Původcem katarální horečky ovcí je orbivirus, který patří do čeledi Reoviridae. V současné době je známo 24 rozpoznatelných sérotypů BTV1 až BTV24, přičemž některé z nich nejsou nijak epizotologicky významné. V Evropě dnes největší problém způsobují sérotypy BTV1, BTV2, BTV4, BTV8 a BTV16.
• Aktuální výskyt bluetongue v Evropě ukazuje tato mapka.
• Další informace k bluetongue najdete na webových stránkách Státní veterinární správy.