Testování progresivní ataxie nově i v ČR
01.12.2020, Alena Svitáková |
Laboratoř imunogenetiky Českomoravské společnosti chovatelů přešla během léta letošního roku na nový typ čipu. Ten umožňuje testování více zájmových mutací a přináší tak chovatelům další benefity – ať už jde o testování vlastností spojených s užitkovostí zvířat (dvojí osvalení - myostatin), či welfarem (bezrohost), ale také se zdravím. Z této poslední skupiny je pro české chovatele zatím ne příliš známý gen způsobující progresivní ataxii u plemene charolais. Cena testu je nastavena na rovnou stokorunu, což je vzhledem k potencionálním ztrátám velmi výhodné.
Jak se ataxie projevuje a jak se dědí?
Progresivní ataxie je neurodegenerativní onemocnění, které způsobuje nejprve mírnou ztuhlost zadních končetin a určitou nekoordinovanost pohybu, která se však postupně zhoršuje a vyústí až v neschopnost zvířete vstát a postavit se na zadní končetiny. Zvíře budí dojem ochrnutí a v poslední fázi už není schopno pohybu. Největším úskalím je to, že se projevuje až ve vyšším věku zvířete (zpravidla 18 - 24 měsíců), které je již zapojeno do reprodukčního cyklu. Tato onemocnění nelze léčit.
Progresivní ataxie je autozomálně dědičná a projevuje se pouze u zvířat, které mají 2 kopie mutované alely. Heterozygoti (1 kopie) jsou bez onemocnění a nelze je fenotypově odlišit od zdravých jedinců. Právě tato skutečnost a to, že nemocné zvíře stihne mít potomky, vede k nemalým finančním ztrátám chovatelů. Další nevýhodou je to, že mutovaná alela je ve vztahu s lepším rozvojem osvalení telat při odstavu a s vyšší odstavovou hmotností. To také napomáhá k nepřímé pozitivní selekci postižených zvířat (nesoucích alespoň 1 alelu A). V současnosti je frekvence mutované alely A ve Francii kolem 20% - což odpovídá teoretickým cca 4% postižených jedinců.
Jak se s touto nemocí vypořádat?
Důležitá je znalost. Postižená (nemocná) zvířata je třeba ze stáda eliminovat včas. Heterozygotní jedinci mohou být ve stádě dále používáni, ale je nutné je spojit VŽDY s jedincem bez mutované alely. Tím dojde s 50% pravděpodobností k narození jedince s 1 alelou mutovanou nebo jedince bez této alely. Obě zvířata však nebudou nést žádné známky nemoci.
Vzhledem na propojení české a francouzské genetiky doporučujeme chovatelům charolais při každém dalším testování na ověření původu si toto testování doobjednat. Princip zadávání objednávky i cena je stejná jako u testu na dvojí osvalení či bezrohost – tedy 100 Kč, což je v porovnání se ztrátou chovné jalovice či mladého plemenného býka zanedbatelná částka. I v České republice je výskyt ataxie prokázán, proto doporučujeme testování nechat provést s každým dalším ověřováním původu.
Jak se ataxie projevuje a jak se dědí?
Progresivní ataxie je neurodegenerativní onemocnění, které způsobuje nejprve mírnou ztuhlost zadních končetin a určitou nekoordinovanost pohybu, která se však postupně zhoršuje a vyústí až v neschopnost zvířete vstát a postavit se na zadní končetiny. Zvíře budí dojem ochrnutí a v poslední fázi už není schopno pohybu. Největším úskalím je to, že se projevuje až ve vyšším věku zvířete (zpravidla 18 - 24 měsíců), které je již zapojeno do reprodukčního cyklu. Tato onemocnění nelze léčit.
Progresivní ataxie je autozomálně dědičná a projevuje se pouze u zvířat, které mají 2 kopie mutované alely. Heterozygoti (1 kopie) jsou bez onemocnění a nelze je fenotypově odlišit od zdravých jedinců. Právě tato skutečnost a to, že nemocné zvíře stihne mít potomky, vede k nemalým finančním ztrátám chovatelů. Další nevýhodou je to, že mutovaná alela je ve vztahu s lepším rozvojem osvalení telat při odstavu a s vyšší odstavovou hmotností. To také napomáhá k nepřímé pozitivní selekci postižených zvířat (nesoucích alespoň 1 alelu A). V současnosti je frekvence mutované alely A ve Francii kolem 20% - což odpovídá teoretickým cca 4% postižených jedinců.
Jak se s touto nemocí vypořádat?
Důležitá je znalost. Postižená (nemocná) zvířata je třeba ze stáda eliminovat včas. Heterozygotní jedinci mohou být ve stádě dále používáni, ale je nutné je spojit VŽDY s jedincem bez mutované alely. Tím dojde s 50% pravděpodobností k narození jedince s 1 alelou mutovanou nebo jedince bez této alely. Obě zvířata však nebudou nést žádné známky nemoci.
Vzhledem na propojení české a francouzské genetiky doporučujeme chovatelům charolais při každém dalším testování na ověření původu si toto testování doobjednat. Princip zadávání objednávky i cena je stejná jako u testu na dvojí osvalení či bezrohost – tedy 100 Kč, což je v porovnání se ztrátou chovné jalovice či mladého plemenného býka zanedbatelná částka. I v České republice je výskyt ataxie prokázán, proto doporučujeme testování nechat provést s každým dalším ověřováním původu.