Charolais a ataxie - momentálně jedno z klíčových šlechtitelských témat. I když v ČR je možnost testování jedinců poměrně nová (od srpna 2020), platí od letošního roku povinnost testovat všechny býčky, kteří jdou dále do odchovu. Od září je rovněž povinné testovat všechny jalovice a krávy při prodeji. Ještě donedávna šlo o prosté monitorování s tím, že případné závěry a úprava podmínek bude učiněna až podle četnosti výskytu této neurodegenerativní poruchy. Se znalostí výsledků více než dvoustovky testovaných zvířat, bylo přistoupeno ke změně, kdy homozygotní nositelé budou s okamžitou platností vyřazováni z testu vlastní užitkovosti jak na OPB, tak i OCH.

Na jednaní klubu charolais, který se konal v předvečer členské schůze ČSCHMS, byly prezentovány první výsledky (zápis s výsledky zde). Z výsledků testů 217 zvířat vyplývá, že tři býčci nesou obě alely způsobující ataxii – jedná se o zvířata, u kterých dojde během života k ochrnutí. Dalších 21 zvířat je identifikováno jako přenašeči – ti jsou zdraví, mohou ale předat postiženou alelu svým potomkům. Heterozygotní jedinci mohou být ve stádě dále používáni, ale je nutné je spojit vždy s jedincem bez mutované alely. Tím dojde s 50% pravděpodobností k narození jedince s 1 alelou mutovanou nebo jedince bez této alely. Obě zvířata však nebudou nést žádné známky nemoci.

Označování ataxie

Vzhledem k tomu, že se ataxie již dlouhodobě sleduje i ve Francii, bylo rozhodnuto o sjednocení zapisování jednotlivých výsledků právě s Francií tak, aby nedošlo k případným nejasnostem. Již testovaná zvířata jsou opravena podle nového způsobu zapisování:

• G/G – homozygot, zdravé zvíře bez alely pro ataxii • A/G – heterozygot, zdravé zvíře – může předat alelu svému potomkovi • A/A – homozygot, postižené zvíře – má obě alely pro ataxii

Prozatím je výsledek ataxie zapisován do jména zvířete. Do budoucna se pro větší přehlednost počítá se souhrnnou tabulkou pro všechny genetické testy pod jménem zvířete.

Závěry z jednání Klubu CH

I když jsme na začátku testování a mnoho zvířat na své výsledky čeká, klub na výše uvedeném jednání schválil vyřazení homozygotně postižených jedinců z reprodukce. Jedná se o zvířata, která jsou nositeli 2 alel (homozygotní stav) bez ohledu na pohlaví. To znamená, že býci se statusem A/A nemohou zahájit test ani v OPB ani u chovatele. Důvodem je fakt, že u homozygotních nositelů se věkem postupně zhoršuje schopnost pohybu projevující se ztuhlostí pánevních končetin, které vyústí až v neschopnost zvířete vstát a postavit se na zadní končetiny. Zvíře budí dojem ochrnutí a v poslední fázi už není schopno pohybu. Největším úskalím je to, že se projevuje až ve vyšším věku zvířete (zpravidla 18 - 24 měsíců), které je již zapojeno do reprodukčního cyklu. Tato onemocnění nelze léčit. Úprava podmínek byla spolu se zpřesněním výkladu týkající se PH zahrnuta také do podmínek pro odchov býčků.

U heterozygotních zvířat nebyla ve vztahu k ataxii schválena žádná další omezení. Pro chovatele se jedná o novou věc, která potřebuje být monitorována. Proto je ze strany Rady plemenné knihy padl apel na chovatele, aby testovali svá na ataxii vždy, když nechávají v laboratoři imunogenetiky ověřovat původ. Proto Rada PK vydala rozhodnutí o nutnosti testu na ataxii také u importovaných plemenných býků a inseminačních dávek a to s účinností od 1.12.2021. Toto bude dále řešeno na Klubu CH, který by se měl konat v listopadu.

Cena za test

Od září 2021 došlo ke zlevnění testu, nově test na ataxii provedený v laboratoři imunogenetiky v ČMSCH, a.s. stojí pouhých 80 Kč (dříve 100 Kč), což je v porovnání se ztrátou chovné jalovice či mladého plemenného býka zanedbatelná částka.

Jak se ataxie projevuje a jak se dědí?

Progresivní ataxie je autozomálně dědičná a projevuje se pouze u zvířat, které mají 2 kopie mutované alely. Heterozygoti (1 kopie) jsou bez onemocnění a nelze je fenotypově odlišit od zdravých jedinců. Právě tato skutečnost a to, že nemocné zvíře stihne mít potomky, vede k nemalým finančním ztrátám chovatelů. Další nevýhodou je to, že mutovaná alela je ve vztahu s lepším rozvojem osvalení telat při odstavu a s vyšší odstavovou hmotností. To také napomáhá k nepřímé pozitivní selekci postižených zvířat (nesoucích alespoň 1 alelu A). V současnosti je frekvence mutované alely A ve Francii kolem 20% - což odpovídá teoretickým cca 4% postižených jedinců.

Jak se s touto nemocí vypořádat?

Důležitá je znalost vycházející z pravidelného a plošného testování. Postižená (nemocná) zvířata je třeba eliminovat ze stáda. Heterozygotní jedinci mohou být v chovech i nadále používáni, ale je nutné je připařovat se zdravými jedinci (bez mutované alely). Ačkoliv je 50% pravděpodobnost, že se narodí jedinec s 1 alelou mutovanou nebo jedince bez této alely, obě zvířata nebudou nést žádné známky nemoci.

*******************************************************************************

Související články:

• Vyhodnocení genetických znaků u plemene charolais
• Dvojí osvalení (nejen) u plemene charolais
• Testování progresivní ataxie nově i v ČR
• Mutace genu dvojího osvalení u plemene charolais
• Dvojité osvalení u plemene charolais a ŠP