Na farmách infikovaných katarální horečkou ovcí v průměru onemocní 17 procent skotu. Vyplývá to z průzkumu, který v Nizozemí na 351 hospodářstvích se skotem provedly tamní úřady v průběhu léta. Rozdíly mezi jednotlivými chovy jsou ale značné. Na čtvrtině farem s nejnižším podílem nemocného skotu vykazovalo známky onemocnění necelých 15 procent skotu, zatímco na čtvrtině farem s nejvyšším podílem nemocného skotu bylo nemocných více než 37 procent zvířat. Procento úmrtí skotu ve spojení s bluetongue bylo také vyšší v srpnu (0,6 procenta) než v červenci (0,2 procenta).

Dvě třetiny chovatelů skotu, kteří se do šetření zapojili, pozorovali na farmě příznaky katarální horečky ovcí. Více než třetina infikovaných společností uvedla, že se s bluetonguem potýkala i v loňském roce. Asi třetina uvedla, že příznaky byly stejně závažné jako v roce 2023, zatímco téměř 40 procent vnímalo příznaky jako méně závažné. Ve více než deseti procentech těchto společností měla nemoc horší průběh než než loni.

Nejčastěji pozorovanými obtížemi při nákaze je snížení produkce, horečka a kulhání infikovaných kusů. Kulhání se vyskytlo na polovině farem, přičemž více než čtyřicet procent farem uvedlo, že zvířata trpí rovněž výtokem z mulce. Oficiální počet farem (ovce, kozy a skot) s katarální horečkou ovcí je nyní podle údajů NVWA (Nederlandse Voedsel- en Warenautoriteit) v Nizozemí téměř 8 300 (detailní přehled k 19.9. lze nalézt zde, pdf soubor).

Situace v České republice

Od počátku září bylo do pátku 20. září, kdy došlo k rozšíření ochranného pásma, v České republice nahlášeno šestnáct ohnisek této nákazy v chovech. Značné komplikace způsobují chovatelům zejména omezení týkají se přesunů skotu. Z komunikace s vrcholnými představiteli Státní veterinární správy vyplynulo, že Polsko z oblastí, kde jsou vyhlášena MVO, zakázalo dovoz plemenných zvířat na své území. U Slovenska stav zjišťujeme.

Změnou MVO 20.9. ochranné pásmo zasahuje už do desíti krajů. Spadá do něj sedm celých krajů (Karlovarský, Ústecký, Plzeňský, Středočeský, Liberecký, Jihočeský a Hlavní město Praha) a nově částečně některé i okresy v Kraji Vysočina a také Královéhradeckém a Pardubickém kraji. V rámci Kraje Vysočina jde okresy Pelhřimov, Havlíčkův Brod a Jihlava, v Pardubickém kraji o okresy Pardubice a Chrudim a v Královéhradeckém kraji o okresy Jičín a Hradec Králové. Mapa uzavřených okresů dle MVO 26.9.2024 je k dispozici zde.

Situace v Německu

U našich západních sousedů se onemocnění rovněž velmi rychle šíří. K 20.9. evidovaly německé úřady již 10 tisíc případů s tím, že výrazný nárůst byl zaznamenán zejména v posledních třech měsících, byť v září je nárůst nových případů v porovnání se srpnem přeci jen menší. Mapu ohnisek KHO v Německu najdete zde (stav k 20.9.2024, zdroj: Friedrich-Loefler Institut).

Situace ve Švýcarsku

Katarální horečka ovcí sérotypu 3 se rychle šíří i ve Švýcarsku. V současnosti je v této zemi evidováno 103 hospodářství s výskytem KHO s téměř 600 infikovanými zvířaty. Přibližně 30 z nich se týká skotu (243 zvířat), u zbytku infekcí jde o chovy ovcí. Nemoc se šíří po mnoha kantonech, přičemž nejvíce zasažen je Fricktal a Jura.

Související články:

• Rozšíření ochranného pásma bluetongue
• Bluetongue nově potvrzen i v Rakousku
• Úhyny skotu způsobené katarální horečkou ovcí
• MVO k výskytu bluetongue v ČR
• Na území ČR potvrzen výskyt bluetongue
• Bluetongue je sedm kilometrů od českých hranic
• Francie zavádí vakcinaci proti EHD a blutongue
• Nová ohniska bluentogue v Německu
• Výskyt nových ohnisek EHD ve Francii zpomaluje
• Francií se šíří epizootické hemoragické onemocnění
• Bluetongue se může přenášet z matky na tele
• Nizozemím se rychle šíří bluetongue
• Je virus způsobující bluetongue patogennější?

Příloha

MVO bluetongue (20.9.).pdf, 205 kB ÚVS nařízení SVS MVO č.j. SVS/2024/133168-G k zamezení šíření nebezpečné nákazy - katarální horečky ovcí na území České republiky (20.9.2024)