Česká verze English version Homepage Kontakty Plemenná kniha webKUMP Junior team MilujuHovězí.cz

Hlavní nabídka
Novinky
Dotace (598)
Legislativa (233)
Šlechtění (338)
Výběry býků (479)
Výstavy (406)
Zdraví (259)
Pozvánky (541)
Zajímavosti (348)
Ze svazu (647)
všechny novinky
ČSCHMS
Zápisy
Odchovny PB
Legislativa
Šlechtění a PK
Dotace, programy
Akce, výstavy
Kontakty
Odkazy
Hovězí maso
Burza zvířat
Plemenná kniha
webKUMP

Plemena
Aberdeen angus
Belgické modré
Blonde d'Aquitaine
Galloway
Gasconne
Hereford
Highland
Charolais
Limousine
Masný simentál
Piemontese
Salers
Aubrac
Parthenaise
Shorthorn
Texas longhorn
Bazadaise
Wagyu
Vosgienne
Rouge des Prés
Andorrské hnědé
Dexter
Pinzgauer
Chianina
Uckermärker

Co se spotřebitel dozví ze štítku hovězího masa?

25.06.2020,  Kamil Malát  

Kvalita hovězího masa je jednou z oblastí, které se dlouhodobě náš svaz věnuje. S tím je úzce spojena i legislativa týkající se požadavků na označování hovězího masa. Je všeobecně známo, že vedle údajů o místě kde se zvíře narodilo, kde bylo chováno (vykrmeno) a kde bylo poraženo a rozbouráno, je povinností označit jej také buď individuálním ušním číslem zvířete, nebo číslem skupiny zvířat. Označování masa číslem skupiny však na rozdíl od označení ušním číslem zvířete neumožňuje spotřebiteli faktickou dohledatelnost, z jakého konkrétního kusu hovězí maso pochází. Jde tak o zhola nic neříkající údaj.

Nejsme zastánci přílišné legislativní regulace, ale s ohledem na fakt, že je způsob označovaní masa pomocí skupiny zvířat tzv. šarží mezi českými zpracovateli výrazně preferovanější, než značení s pomocí ušního čísla, oslovili jsme Ministerstvo zemědělství s oficiální žádostí na úpravu legislativy, která by tento způsob značení omezila.

Právní základ

Na hovězí maso se vztahuje legislativní povinnost označování jeho původu. Ta plyne jednak z evropského práva (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97) a dále z české vyhlášky č. 69/2016 Sb. o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich. Česká vyhláška uvádí oproti obecně platnému Nařízení č. 1760/2000 některé požadavky navíc - např. zavádí pro tuzemské maso povinnost označovat ho údajem, ze kterého zvířete maso pochází - označení slovy “mladý býk“, „býk“, „volek“, „jalovice“ nebo „kráva“.

Pokud zpracovatel zvolí značení masa přes skupinu zvířat (šarži), je spotřebitel odkázán na to údajům na balíčku věřit a nemá před nákupem možnost zjistit si o mase dodatečné údaje jako plemennou příslušnost zvířete, ze kterého maso pochází či jeho přesné datum narození (k ověření údajů u českých zvířat slouží buď aplikace pro mobilní telefony, nebo webová stránka www.hovezimaso.cz). Orientaci nezlehčuje spotřebitelům ani to, že systém přidělování kódů šarží se podnik od podniku liší a neexistuje možnost rozklíčovat, co daný kód (číslo šarže) obsahuje za údaje. Z pohledu spotřebitele jde tedy o absolutně nic neříkající údaj.

V případě hovězího masa musí být pro vytvoření šarže použito maso zvířat poražených ve stejné zemi (pro mleté maso a ořezy stačí pouze tato podmínka) + musí být narozena ve stejné zemi a chována ve stejné zemi nebo zemích (dělené maso). Navíc, šarže může být tvořena masem ze zvířat poražených až na 3 jatkách, nebo z masa bouraného až ve 3 bourárnách. To samo o sobě z pohledu spotřebitele dohledatelnosti produktu nijak neprospívá.

Návrh řešení

Dlouhodobým cílem našeho svazu je naučit spotřebitele orientovat se při nákupu hovězího masa a vybírat produkt nejenom podle země původu, ale i jeho kvality. Pokud však máme najít silné argumenty pro podporu konzumace českého hovězího, tak vedle menší uhlíkové stopy či apelu ve vztahu k patriotismu je to právě přesná a jednoznačná dohledatelnost produktu včetně možnosti zjištění, z jakého plemene maso pochází, což je jedním z důležitých kvalitativních ukazatelů. Pokud však zpracovatelé označují maso číslem skupiny zvířat, je tato možnost jen v rovině teorie a bez znalosti dodatečných údajů tento údaj pozbývá váhy.

Z těchto důvodů jsme vznesli požadavek zakomponovat do české vyhlášky - jako jedinou možnost pro označování hovězího masa zpracovávaného na území České republiky - na označování pouze individuálním ušním číslem zvířete, nikoliv skupinou zvířat.

Současně s tím jsme navrhli využití článku čl. 13 bod 3 nařízení 1760/2000, který členským státům umožňuje nad rámec nařízení rozhodnout, že u hovězího masa ze zvířat narozených, chovaných a poražených na jejich území mohou být na štítcích povinně uvedeny také doplňující údaje. Tímto doplňujícím údajem by se mohla stát plemenná příslušnost zvířete, ze kterého maso pochází, čerpaná z databáze ústřední evidence skotu, kterou spravuje ČMSCH, a.s.

Možná úskalí návrhu

Uvědomujeme si, že navržená úprava, zejména v její první části, je s ohledem na unijní právo problematická a že vyžaduje velkou dávku odvahy. Existuje-li ale šance na úspěch, tak je to právě v této době, kdy se téma českých potravin intenzivně diskutuje a to včetně návrhu zákona o minimálním podílu českých potravin, který je rovněž hodně na hraně z pohledu legislativy EU. Vnímáme současně, že tento návrh bude velmi pravděpodobně negativně přijímán i mezi zpracovateli masa, kteří budou poukazovat na technologické problémy při zpracování, které jim tato úprava přinese s odvoláním na zvýšené náklady s tím spojené.

Alternativní návrh na povinné doplnění dalších údajů u hovězího masa (uvádění plemene) tak problematický není, byť i to podléhá schválení ze strany EK. Přesto, máme-li být dlouhodobě úspěšní při prosazování českých kvalitních potravin, je legislativní úprava značení hovězího masa de facto jedinou cestou, jak využitelnost systému označování hovězího masa ve vztahu ke spotřebiteli řešit. Současný stav při označování totiž řeší dohledatelnost původu masa víceméně jen z pohledu úředních kontrol, ale spotřebiteli ve většině případů žádný benefit nepřináší.

Stanovisko Ministerstva zemědělství

Bohužel jsme na náš návrh dostali z potravinářského odboru Ministerstva zemědělství zamítavé stanovisko, které odkazuje jednak na zmíněný unijní právní předpis a současně poukazuje na to, že přijetím našeho návrhu by došlo, citujeme: "ke zvýšení administrativní zátěže jak pro chovatele, zpracovatele, tak případně pro dozorové orgány." Ve stanovisku MZe dále uvádí, že "případným zavedením dalších, dodatečných, národních požadavků, by tato pravidla platila pouze pro subjekty usazené na území České republiky a v konečném důsledku by snížila konkurenceschopnost českých producentů" s tím, že nic nebrání zpracovatelům využívat dobrovolná schémata kvality odkazující na původ potraviny.

Každopádně, touto odmítavou odpovědí naše úsilí nikterak nepoleví a i nadále se budeme snažit o to, aby zpracovatelé začali ve větší míře využívat u českých zvířat značení původu masa přes individuální ušní číslo umožnující jasnou dohledatelnost prodávaného masa. Věříme, že k tomu přispěje i tlak spotřebitelů přes osvětu, kterou se rovněž snažíme v této oblasti dělat a to nejen prostřednictvím webu www.milujuhovezi.cz. Tento úzce specializovaný web učí spotřebitele nejen jak si kvalitní hovězím obstarat, ale také jak s ním zacházet. Naši členové mají možnost nabízet maso zákazníkům velmi jednoduchou formou a s uvedením těch nejzákladnějších informací - včetně plemenné příslušnosti chovaných zvířat. V současné době usilovně pracujeme na nové podobě webu, který by měl být výstavní skříní kvalitního hovězího masa z masných plemen a měl by všem (zákazníkům i farmám) nabídnout přívětivé prostředí, ve kterém se budou lehce orientovat a nabízenou službu ve formě nabídky/poptávky masa využívat ještě ve větší míře, než tomu bylo doposud. Dohledatelnému hovězímu zdar!
Informace obsažené na webu cschms.cz nesmí být zvěřejněny bez souhlasu autorů. Prohlížením webu souhlasíte s právními podmínkami
Obsah webu: © 1991, 2006 Český svaz chovatelů masného skotu   Design & application: © 1999, 2006 WA.cz